Americký prezident Donald Trump podepsal pozdě večer v pátek 14. března 2025 exekutivní nařízení, které drasticky zasahuje do fungování zahraničního vysílání. Americká agentura pro globální média (USAGM), pod kterou patří Hlas Ameriky (VOA) nebo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), musí ukončit téměř veškerou činnost, která není výslovně vyžadována zákonem.
Veškerý personál Hlasu Ameriky má nyní nucené volno z důvodu překážek na straně zaměstnavatele a musí počkat na další kroky. Externí spolupracovníci museli také zastavit svou práci, protože by je nebylo jak zaplatit. Organizacím jako je Rádio Svobodná Evropa nebo Rádio Svobodná Asie byly s okamžitou platností ukončeny smlouvy na čerpání federálních grantů, které jsou zásadní pro jejich provoz.
„Poprvé za 83 let je slavný Hlas Ameriky umlčen,“ uvedl ředitel stanice Michael Abramowitz. „VOA potřebuje promyšlenou reformu a v tomto ohledu jsme dosáhli pokroku. Ale kvůli pátečnímu rozhodnutí nebude schopný plnit své životně důležité poslání.“
Generální ředitel Rádia Svobodná Evropa Stephen Capus ve svém prohlášení zdůraznil geopolitické dopady: „Zrušení grantové smlouvy Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda by bylo obrovským darem nepřátelům Ameriky. Íránští ajatolláhové, čínští komunističtí vůdci a autokraté v Moskvě a Minsku by slavili zánik RFE/RL po 75 letech.“
Dále upozornil na potenciální informační vakuum v zemích, kde obyvatelé nemají přístup k nezávislým médiím. Rádio Svobodná Evropa má přibližně 50 milionů posluchačů týdně, ze svého sídla v Praze vysílá mimo jiné do Ruska a Běloruska.
„Když začalo vysílat Rádio Svobodná Evropa, bylo majákem pro ty, kterým totalita vzala pravdu. Peroutka, Tigrid a další exulanti bojovali slovem proti cenzuře a lžím. Dnes je situace stejná. Od Běloruska po Írán, od Ruska po Afghánistán jsou RFE a Hlas Ameriky jedním z mála svobodných zdrojů pro lidi žijící v nesvobodě. Jejich umlčení by nebylo jen ztrátou pro ně, ale i pro nás všechny, kdo věříme v demokracii,“ reagoval na ohlášené změny český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Nejvyšší představitelkou Agentury pro globální média je teď moderátorka Kari Lake, kterou do funkce jmenoval Donald Trump. Ta rozhodnutí o redukci aktivit obhajuje jako součást širší iniciativy ke snížení vládních výdajů. „Slibuji, že během svého působení v USAGM budu plně implementovat nařízení prezidenta Trumpa v souladu s jeho misí redukovat velikost a rozsah činností federální vlády,“ uvedla ve svém prohlášení.
Roční rozpočet celého zahraničního vysílání je 950 milionů dolarů. Kari Lake k tomu dodala: „V této agentuře bují plýtvání, podvody a zneužívání a američtí daňoví poplatníci by to neměli financovat.“ Tvrdí, že v dosavadní struktuře stanic docházelo k „masivnímu porušování národní bezpečnosti“, zmínila také údajné „obscénní nadměrné výdaje“ a „stovky milionů dolarů utracených za společnosti šířící fake news“.
Mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic (RSF) je vůči změnám v americkém vysílání kritická. „RSF vyjadřuje hluboké znepokojení nad tímto rozhodnutím Trumpovy administrativy, krokem, který ohrožuje svobodu tisku po celém světě a popírá 80 let americké historie v podpoře svobodného šíření informací,“ oznámil generální ředitel RSF Thibaut Bruttin.
Carlos Martinez de la Serna z Výboru na ochranu novinářů označil situaci za „pobuřující“ a vyzval Kongres, aby ochránil činnost agentury, která poskytuje necenzurované zprávy v zemích s omezenou svobodou projevu.
Všechny stanice, které patří pod americké zahraniční vysílání, podle oficiálních údajů každý týden oslovují 420 milionů lidí v 63 jazycích a více než 100 zemích.
Zastánci upozorňují, že kromě šíření svobodných informací jsou tato média nástrojem „měkké diplomacie“ v americké zahraniční politice, protože se snaží napravovat pokřivený obraz, který o Spojených státech šíří státní média v autoritativních režimech. Kritici, mezi které patří miliardář Elon Musk, zpochybňují jejich efektivitu a hospodaření. Tvrdí, že toto vysílání už nikdo neposlouchá a povídají si tam „levicoví blázni sami pro sebe“.
V současné době není jasné, zda a v jakém rozsahu budou dotčené organizace fungovat, jak to ovlivní pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa, ani co bude s redaktory těchto stanic, které nyní drží za mřížemi v nesvobodných režimech.