Oficialni a jedina celkova dopravni cisla meri a ma jen RSD a ta dava vystupy ve vozokilometrech, z tech vychazim. Z jakych cisel vychazite vy? Dalsi cisla jsem uvedl v prispevku nize/vyse pro srovani bus/vlak. Muzete tak mozna resit interpretaci, ale bez vasich srovnatelnych udaju to bude irelevantni diskuze.
Jasne ze me stvou hlucha mista ve vlaku. Ale tak jak to nedava smysl operatorum v ramci ekonomickeho prinosu, tak to nedava smysl me. Kdyby to bylo rentabilni, tak si to operatori pokryji i bez dotaci.
V tomto spis vidim jen nejake PR, kde pak bude obrazek na nastence ve vlaku, jak si "mladi brouzdaji internetem ve vlaku a sleduji pri tom krasnou krajinu" :) Za ty prachy to snad ani nestoji...
Pokud vlaky chteji konkurovat silnicni doprave, tak je internet nezachrani. Ten komfort je treba narovnat v kvalitnejsi siti nez je ted a kvalite "dodavanych sluzeb". To take souvisi s tou desitky let tvrzenou tezi o snaze presunout kamiony na zeleznici. Vuci tomu ale jde ta preplnena zeleznice. Nedoslo vam, ze je to nesmysl ? Proto se o tom jen basni. Sem je treba investovat, internet ve vlaku, ktery dojede pozde, nebo vubec nepojede, me fakt neohromi. Ale to oz je OT.
Protože autobus těží z toho, že má hustou silniční síť a může dopravit cestující do více míst než vlak. Navíc autobus těží i z toho, že se ekonomicky vyplatí na kratší vzdálenosti.
Ovšem z pohledu s tímto tématem pokrytí signálů je počet cestujících autobusem irelevantní. Většina cestujících jsou v linkové dopravě, které jezdí mezi civilizaci, kde je signál tak jako tak pokryt. To ovšem platí i pro lokální vlaky, který jezdí podstatě po stejné trase. Takže i tam bude signál víceméně pokryt.
Jenže tady se řeší spíše ta dálková doprava. Kdy koridory brázdí i oblehla místa, kde už to se signálem je problematické. Tak jako u dálkového autobusu, který spíše pojede po dálnici.
To Vy to tady překrucujete, jakože automobilová doprava je víc než vlak. Tak se na vlak musí vykašlat.
Nejdříve uvádíte, že silniční sít přepraví miliardu "vozů". Kdežto vlak 185 mil lidi. Jenže už jen tímto mícháte hrušky s jabkama. Vůz vs lidi. Samozřejmě "vůz" má minimálně jednoho řidiče. Jenže většina z toho jsou právě jen řidiči osobních aut, kamiónů, dodávek apod, kteří se musí věnovat řízením a ne koukáním do mobilu. Samotní cestující u osobních aut a autobusu v nich představuje jen zlomek. A tito cestující je potřeba počítat ve srovnání s vlakem, když u nich uvádíte počet cestujících, nikoli celek. A když už celek, tak jste jaksi pro změnu Vy opomněl, že železniční doprava není jen osobní doprava, ale i nákladní a ostatní doprava, kde jsou také lidé, takže těch Vaších 183 mil, se navyšuje o mnohem více.
Na dálkové jsem to omezil proto, abyste pochopil proč je potřeba pokrývat železnici a proč silniční je v tomto více dotovaná. V souvislosti pokrytí se píše častěji o koridorech. No a koridory jsou totéž co dálnice. Tedy trasy, které jsou důležité a ve kterých se přepravuje více lidí. A zde je ten paradox. Zatímco dálnici operátoři jaksi dokrývají, tak na železnici dlouhodobě kašlou. Přitom i ekonomicky nevidím důvod, proč minimálně koridor ignorovat, když je tam násobně víc aktivních lidí než na dálnicích. To spíše nepokrytím železnic přichází o potenciální uživatele.
A pokud jste si nevšiml, tak jsem se neomezoval jen na dálkové. Protože jsem psal, že v případě linkové dopravy je naopak. Jenže tam je to jinak. A to jsem popsal. Silniční i železniční lokální síť je u nás tak hustá, že se oba častěji překrývají. Takže otázka pokrytí signálu se zde splývá. No a v tom je vtip, že pokud měřením vlakem zjistí, že některá lokalita nemá signál, tak to logicky znamená, že ani pro auta tam nebude signál. Jen to jaksi nikdo neměří, protože místní silniční komunikace je "podřadná".
S tou "propustnosti" se těžce mýlíte. Ano vlaková doprava je na současné infrastruktuře přetížená, jenže to je s čím dál více aut přetížená i ta automobilová. To už ani D1 pomalu kapacitně nestačí. Když se někde něco semele, tak tam máte kilometry kolonu a dálnice je tak ucpaná. To už se skoro řeší, zda D1 nerozšířit o další pruhy. S přibývajícími aut se pořád řeší, jak ulevit místní silnici. Tedy vedle pomalé silnici vytvořit rychlostní silnici nebo navýšit více pruhů. To ale platí i u železniční. Tam se také řeší, jak ulevit kolejím. Tedy uvažuje se o VRT, o přidání kolejí atd. Takže potenciál i náklady a problémy je stejná na obou stranách. Tím spíše se uvažuje i o tom, že se chce přenést kamionová doprava na železniční nákladní.
Tak specielne pro vas jsem to dohledal oficialne na Sydosu : https://www.sydos.cz/cs/ctvletpr.htm
Kde za 2023 autobusova doprava prepravila skoro 2x tolik co zeleznicni ;) Kde se stala chyba?
1. Proc jset omezil veskery argument na autobusovou dopravu, kdyz jsem vam pripomenul, ze i autobusova doprava rozsiruje vase videni ze auto = ridic, "ktery vlastne nemuze vyuzit internet".
2. Proc omezujete autobusy pouze na dalkove ? V uvedenych cislech vlaku jsou uvadeny i lokalni spoje.... nebo se vam to nehodi do argumentu? Znamena to, ze preferujete dokryti pouze hlavniho koridoru v ramci zeleznice? To si pak ale snizite dosah potencialnich uzivatelu jeste vice....
3. Nepodporuju typ dopravy, ale jen popisuju proc je ekonomicky mene prinosnejsi preferovat posilovani mobilniho signalu u vlaku, nez pokryvat silnicni dopravu v ramci poctu uzivatelu. Proc nejsou dotace na dokryti silnic a je preferovana vice zeleznice?
4. Zeleznice je na svem limitu "propustnosti". Moc velky rust uzivatelu tam do rekonstrukce cele site nebude = automobilova doprava ma aktualne vetsi potencial (to neni obhajova auto vs zeleznice, to je proste fakt)
Jedno Pendolino pojme nejakych 331 cestujicich, jeden Railjet 384. Kvizova otazka, kolik autobusu potrebujete na nahradu jedne vlakove soupravy? ;-) Ne, jeden vam fakt stacit nebude... a mozna se na to nadrazi jdete nekdy ve spicce podivat, ty vlaky prazdne fakt nejezdi. Nekdy budete mit i problem si koupit mistenku...
Při mých cestách to zas tak velký rozdíl není (používám LTE modem, nalípnutý na vhodné místo u okna): kolem Velkého Oseka (v lese) a mezi Převýšovem a Chlumcem nad Cidlinou je to prakticky bez šance, jen o málo lepší je to v okolí jezírek (tam je to daleko od civilizace).
Tohle jsou místa, kde průhlednější okna nepomohou skoro vůbec a repeater jen málo.
ale přece přímoúměrně s útlumem stoupá rušení (např. SINR) a to má nejen vliv na absolutní rychlost, ale i na schopnost spojení vůbec navázat.
Však i tohle je změřené, aspoň na koridorové trasy, ať už je metodika jakkoliv kontroverzní, ukazuje to, že signál venku je, ale ve vlacích není, viz https://ctu.gov.cz/sites/default/files/obsah/stranky/91655/soubory/Zpr%C3%A1va%20o%20v%C3%BDsledc%C3%ADch%20m%C4%9B%C5%99en%C3%AD%20pokryt%C3%AD%20%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%ADch%20koridor%C5%AF%20TEN-T%20sign%C3%A1ly%20mobiln%C3%ADch%20radiokomunika%C4%8Dn%C3%ADch%20s%C3%ADt%C3%AD.pdf
Na tohle přesně cílí tyhle nová okna.
Ono jedna věc jsou měření
a druhá věc je praxe.
Já mám vcelku prozkoumanou trať Praha - Hradec Králové, kde vím přesně, kde ten signál vypadne, i kde se zase objeví. Na té mapě například úplně chybí úsek mezi Velkým Osekem a Hradcem Králové, kde to rozhodně tak krásně zelené není; a mezi Hradce Králové a Pardubicemi to taky není žádná výhra.
Problém není jen jak silný je signál
, ale také ze které jde strany
a jakým směrem se vlak pohybuje vůči vysílači
. Tohle je totiž poměrně komplexní problém.
Já se zase udivuji, že tu pořád uvádíte jen útlum. Tato hodnota je mi v reálu k ničemu. Já potřebuji znát úroveň signálu venku. Pokud je úroveň venku -70 dBm (města), tak útlum to může zhoršit třeba na -100 dBm. Jenže i -100 dBm je pořád použitelný signál. Ovšem pokud je venku -114 dBm (volný prostor, lesy), což je paradoxně hraniční hodnota, kdy to ČTU považuje ještě za pokryto, tak útlum to může zhoršit na -130 dBm, což znamená, že jsem bez signálu. Proto u ČTU je to tak jak je, Sice tvrdí 100% pokryto venku, ale kolik z toho je hraničních? Ty hraniční a slabé signály pak mají za následek právě, že uvnitř pak není signál.
OMG! Dálkový autobus, který pojme tak 80 lidi oproti dálkovému vlaku, který pojme i 200 lidi. Přitom počtem jsou na tom stejně. Zde má vlak mnohem více uživatelů. Pokud jde o obyčejný linkový autobus, tak ten sice v počtu vede, ale jeho trasa mnohdy kopíruje koleje. Takže je to vlastně jedno. Jestli nemá signál vlak, tak ji nebude mít ani autobus. Jestli má signál autobus, tak ji bude mít i vlak.
Ale je fascinující, že zde vehementně podporujete silniční dopravu, ale na železniční se má jen tak zapomenout. Přitom železnice přestavuje také významnou část.
změřený útlum -24dB (projde cca 0,5% energie!) je už značený a rozhodně bych netvrdil, že jde normálně volat a surfovat. Praxe i měření říká opak.
Pozor, měřil se pouze útlum z venku dovnitř, kdy BTS vysílače mají značený výkon proti tomu, co mají samotné telefony. Prakticky pak končíš v situaci, kdy sice nějak slyšíš BTS, umíš přijímat data, ale při pokusu něco odeslat, tě již operátor neslyší dostatečně, dochází k výpadkům, odpojování stanice, dlouhým prodlevám atd. Dokonce přesně tohle chování můžeš ve vlaku pozorovat.
Obdivuji tvoji argumentaci proti tvrdým číslům, která se změřila jednak v laboratoři a jednak v provozu.
Tak to jste si odpovedl i sam. Pozadavek na "neni treba extra konektivity" je stale pozadavek na konektivitu. A i v aute prekvapive nejezdi jen ridic a o autobusech jste dosud neslysel, jak koukam :) Stale z te miliardy vozu bude nasobne vice uzivatelu internetu nez ve vlaku. Priorita dosahu a efektivni vystavby je timto dana.... Proc myslite, ze se vzdy pripojuji velka mesta a male vesnicky jsou bohuzel na konci chvostu, kdyz uz je pokryti jinde zajisteno....
Však to nijak nerozporuji. To jsem psal v druhé větě, že moderní soupravy tlumí více.
Jenže útlum je jedna věc, signál je druhá věc. Pokud je v místě dobrý signál, tak ty okna signál sice utlumí, ale dovnitř se i tak signál dostane a uživatel může normálně volat nebo surfovat. To jsou ta města a nádraží, kde problém není.
Jenže situace se obrátí, pokud venkovní signál bude nedostatečný. Okna to utlumí ještě více a dovnitř se nic nedostane. To jsou pak právě pustiny a lesy, kde ten venkovní signál je mnohdy právě nevyhovující. Pak je úplně jedno, jaká skla nebo konstrukce vagonu jsou, když i venku je to nepoužitelný.
Při vývoji nových oken tu "praxi" dokonce změřili, souhrn pro lidi třeba tady https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/tema/prijem-signalu-gsm-vylepsi-unikatni-okna/-27261/, jejich realita odporuje tvoji realitě, útlum je značný.
To je hodně diskutabilní. Kolik z té miliardy vozů je lidí, co reálně potřebuji mobilní signál? Jen zlomek, když většina jsou řidiči, co se musí věnovat řízením a ne mobilu. Samozřejmě dnešní doba vyžaduje, aby auto mělo konektivitu, ale tam se nevyžaduje extra konektivita. Zvláště, když v základu se anténa nachází venku, takže nároky na signál jsou minimální.
Naproti tomu u vlaku je mobilní signál žádoucí. Když manažéři, studenti apod cestuji na velkou vzdálenost, tak při cestě mohou využít času k práci, ke studium apod, kde jim internet přijde vhod. To samé pro děti, aby se mohli zabavit.
Tak teorii máme za sebou a teď praxe. Samozřejmě máte pravdu, že moderní soupravy tlumí signál více. Jenže realita je taková, že to s faradayovou kleci není až tak hrozný, jak se to snaží prezentovat.
Když takový vlak jede v husté zástavbě, jako ve městě nebo na nádraží, tak se signálem uvnitř vagonu není žádný problém, protože vysílač je někde blízko. Problém nastává až ve volném prostoru, kde není ani živáčka. V takovém případě je vysílač na kilometry daleko. No a fór je právě v tom, že měřením venku sice naměříte signál, takže operátor slavně vykřikne, že má pokryto, ale když se zjistí, jaká úrovně se při tom naměří, tak je to spíše k pláči. Je to mnohdy sotva použitelný signál. Tím spíše při tak mizerném signálu bude mizerná konektivita. Zde opakovač nepomůže.
Jinak proč by to měl být problém pokrýt? Vždyť operátoři vynakládali zdroje na pokrytí dálnice, protože i auta jsou přece klece. Kdyby se na dálnice vykašlali jako na koridory, tak i na dálnici bude na několika místech mizerný signál.
S tím signálem to ale není zase tak zlé, viz např. reálné měření ČTÚ - https://vportal.ctu.gov.cz/mobile/mapa?x=15.673859&y=49.7504162&z=8&o=2&t=4&f=0&m=ko&r=dl&v=min&e=m&k=ko&a=z&c=sec&mp=1_100&ma=1_90&ed=0_100&ea=0_80&ba=0_90&bp=0_100&ca=0_50&am=1_50&bgt=0_80_d&bg=1_40_b, kde lze pěkně srovnat jednotlivé operátory i technologie a podrobné parametry. Tam, kde např. jeden operátor dá pár Mbit/s, má jiný 150 Mbit/s.
No uz vidim, jak v takovem vagone s nadsenim sedite v nejakych 140-160km/h, coz ani u nas nerealne rychlosti nejsou ;-) Nedejboze pri vyssich rychlostech, i kdyz ty jsou u nas zatim spis jen hudba budoucnosti.
Jestli chcete srovnavat s Nemci, muzete zacit u "vetrniku"... vsichni chteji zelenejsi energie, ale nikdo je nechce za svym barakem. S vysilaci je to podobne, nebo s prehradami, dalnicemi, vysokorychlostnimi zeleznicemi... dosadte si dle potreby. V zakladu se dohadujeme stale o tom samem. Proc to "tam" funguje a u nas ne? Vzdyt mi nedokazeme mit ani dve koleje mezi Hradcem a Pardubicema, protoze... alej.
" případně ve kterých budou stávající okna pomocí laserové technologie upravena na propustná
"
Na to stačí kladivo :-)
Teď vážně, celé to řešení nedává žádný smysl, protože jak zde napsal i jiný diskutující, tak když je mizerný signál, tak prostě kde nic není, ani smrt nebere. Ono by při podobných dotačních vyhazování peněz asi bylo smysluplnější se inspirovat v cizině, kde stejné problémy řeší také. V sousedním Německu se Deutsche Bahn dohodl s Deutsche Telekom na pokrytí tratí signálem, zpočátku na těch hlavních tratích, posléze i na ostatních. A v ČR by to šlo nepochybně také, mobilní operátoři nejsou žádní chudáci, kteří žijí z ruky do úst, aby nemohli investovat. Chtějí po státu další příděly kmitočtů, tak ať na revanš mají povinnost pokrýt železniční tratě signálem.
Kdybyste byl v hodinach fyziky pozornejsi, neunikla by vasi pozornosti existence faradayovy klece. A tou takovy bezny zeleznicni vagon s pokovenymi okny (jejichz smyslem je prozmenu omezeni tepelnych ztrat) proste je. Ano, nejaky signal tim projde... ale to, abyste vybudoval vysilaci sit podel trati takovou, abyste mel spolehlive pokryti uvnitr te pojizdne klece vynalozite nesmyslny balik, dalsi hromadu penez bude stat i provoz, energie take neco stoji a mnohdy budete bojovat i s tim, ze vubec budete mit problem vysilac postavit - v ceste vam budou stat ruzna NIMBY, ochranari, aktivisti a ja nevim co vsechno.
Nekdy je proste jednodussi a i levnejsi osadit vhodne technicke zarizeni primo na tu jedouci klec. A jasne, nedava moc smysl to osazovat na casto uz muzejni vozidla, ktere to casto maji uz zivotnosti spoctene, a doklepavaji posledni roky.
Opakovač ani propustná okna nepomohou, pokud se ten vlak pohybuje v místě, kde je prostě mizerný signál.
A v místech, kde se koleje kroutí neobydlenou krajinou, pár kilometrů od nejbližší vesnice, je prostě ten signál mizerný.Ono pokrýt trať mobilním signálem není tak úplně jednoduché - a rozhodně se do toho žádný příčetný operátor nepohrne.
Už proto, že ti cestující sebez signálu
ocitnou vždy jen na pár minut, takže se v podstatě nejedná o velký problém. Co na tom, že pak na pár minut signál mají, a na dalších pár minut nikoliv?