Vlákno názorů k článku
Vláda nechce zvyšovat televizní poplatky, prohlásil ministr kultury od Filip Jirsák - To, že zákon explicitně ukládá nepřetržité vysílání pouze...

To, že zákon explicitně ukládá nepřetržité vysílání pouze u jedné stanice, neznamená, že ČT splní zákon, kdyby nepřetržitě vysílala jediná stanice. Protože jak správně píšete, doba se změnila a od televize se očekává, že bude vysílat nepřetržitě. Takže když má ČT povinnost poskytovat vyváženou nabídku pořadů pro všechny skupiny obyvatel, musí vysílat 24 hodin denně i na jiných kanálech, jinak by neposkytovala pořady pro skupinu obyvatel, která se chce dívat na televizi ve tři v noci.

V zákoně o ČT nejsou žádné paragrafy o podmínkách investic do technologií, jejich udržování a rozvoji, hlavně tam nejsou uvedeny konkrétní částky, či procenta rozpočtu.
V § 3, odstavci k) "vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb", není nic určeno a definováno technicky, ani finančně. A, už vůbec tam není uvedena podmínka, že se zaostávání musí dohnat, či si na to vytvářet rezervu a současnou metou je třeba vysílání ve 4K.

Co jsem ale nezmínil a diváci by byli asi nejvíce překvapení, že zákon o ČT jí ukládá nepřetržité vysílání (24 hodin denně) pouze u jediné stanice, což reflektuje podmínky, kdy zákon vznikal a podobně "zastydlé" jsou i podmínky financování ČT.

Trochu jsem to přehnal s regionálními studii, kde jsou Brno a Ostrava skutečně zákonem zřízeny, ale rušení dalších regionálních pracovišť je plně v pravomoci ředitele ČT.

Já ale přece netvrdím, že UčíTelka neměla smysl a od veřejnoprávní stanice se v krizových časech takové vysílání a náhrada nefunkčního státního školního systému, daly očekávat. Stejně jako přidání ČT3, především pro osamělé seniory v době covidových omezeních. O to více se divím ministrovi, vládě a poslancům, že si nechtějí popudit voliče a napravit důsledky leta zanedbaného narovnání poklesu reálné hodnoty financí v rozpočtu ČT, prostřednictví zvýšení koncesionářských poplatků o doslova "pár" korun.

Pochybuji, že, učebnicově dokládané, se část dopravy zboží po dálnicích skutečně definovaně projeví v jeho koncové ceně, i když je jasné, že se celé náklady na řetězec dopravy zboží nakonec v jeho ceně nějak a je otázkou jak vyčíslitelně, objeví. To je dáno i tím, že některý transport zboží využívá, musí využívat, pouze několik km dálnice, jiný třeba i stovky kilometrů, nebo nic.

V tom případě, co jste popsal, by ale ČT zákon neplnila. Televize může krátkodobě nechat zastarávat technologie a neinvestovat do obnovy a rozvoje. Ale jedině za podmínky, že to následně může dohnat. A také že má dostatečnou rezervu z předchozích let. Nemůže to tak být trvale patnáct let.

U té dálniční sítě je to jiné v tom, že dálnici skutečně využívají jenom ti, kteří po dálnici jedou. Pokud vám po ní někdo veze třeba zboží, je cena za dopravu započítaná v ceně zboží, takže si tu dálnici zaplatíte, i když neplatíte přímo mýto nebo dálniční známku. V případě médií veřejné služby je to jiné – jejich služeb využívá každý a není jak by se platba za to mohla zprostředkovaně dostat k ČT. Třeba to, že existoval pořad UčíTelka a aspoň v nějakém vzdělávání mohly pokračovat i děti, které neměly štěstí na školu, která by covidové období zvládla dobře, je přínos pro každého v téhle zemi. I pro ty, kteří televizi nikdy ani koutkem oka nezahlédli.

Přestože jsem zastáncem přiměřeného zvýšení poplatků, neobávám se toho, že by ČT nedokázala plnit zákon.

Stačilo by snížit počet stanic na 4, zrušit regionální studia, nerozvíjet technologie, dokonce je ani neudržovat a nechat je dožít, v krajním případě se vrátit k SD a možná i k černobílému obrazu. Také hromadné propouštění a ukončení výroby nových pořadů, by asi dokázalo ušetřit nějakou miliardu.

Je to ale trend, který očekává většina diváků a občanů, kteří preferují sledování TV zdarma? Jsou to ústupky, které by s radostí přivítali odpůrci veřejnoprávních médií? A proč? Aby se k voličům dostaly jen informace a zábava z komerčních stanic, s účelovým zaměřením?

Podobně by se mohlo postupovat třeba i v dálniční síti. Stát by jí mohl přestat udržovat a stavět nové úseky. Dálniční síť by postavili soukromníci, přestala by stačit dálniční daň a na mýtném by se vybralo jistě víc. Také by platili poplatky jen ti, kteří po konkrétním úseku dálnice právě jedou a ti ostatní by hrozně ušetřili, jako ti, kteří dlouhodobě zpochybňují spravedlnost placení povinných koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo.

"Neexistuje jediný důvod, proč by se mělo platit víc než je minimum nutné pro plnění zákonných povinností."

Jiste, ale bez zvyseni nebude CT schopna ten zakon plnit..

Minimum nutné pro plnění zákonných povinností se platilo před 15 lety. Mezi tím byla inflace. Takže pro zajištění toho minima je potřeba větší částka, než před patnácti lety. Poplatky se ale nezvýšily.

Jsou lokality s vysokou nezaměstnaností, takže tamní zaměstnavatelé mnohdy ani nemají důvod zvyšovat mzdy, když se o jedno místo uchází X dalších zájemců. A v případě platů se zase jedná o tabulkovou výši, takže ani zde není vždy dané, že se výše mění nahoru o inflaci.
V obchodě nemusím ničím argumentovat, ale prostě si to máslo nekoupím nebo vezmu levnější alternativu. To v případě nějakých zákonem nařízených poplatků samozřejmě nejde.

Nepochybujte, že to bylo úmyslné - a nikoliv opomenutí.
Kdyby v zákonech bylo důsledně inflační pravidlo, byla by inflace mnohem vyšší a v podstatě neregulovatelná.

Jsou zaměstnavatelé, kteří cíleně valorizují platy "pod inflaci", tedy jejich zaměstnancům reálné mzdy opravdu reálně klesají - a to po řadu let. A protože často zároveň ruší hůře placená místa (robot snáze nahradí špatně placeného dělníka, uklízečky lze outsorcovat, atd...), může to zároveň vypadat, že průměrné mzdy reálně rostou.
Je to jenom hra s čísly...

Pokud někomu reálná mzda klesne, asi není pro zaměstnavatele takovým přínosem. Což ale není důvod, aby neplatil televizní poplatek. V obchodě také nebudete argumentovat tím, že chcete na to máslo slevu, protože berete málo.

Konkrétně v tom, že všechny náklady vzrostly cca o inflaci.

Jasně, v průměru se zvýší - asi jako s tím pověstným kuřetem, kdy já sním celé, ty nic a oba máme snědenou půlku. Jenomže v reálu je to prostě jinak, někomu se možná plat/mzda opravdu navýší o inflaci, ale jiným ne. Takže ani nelze automaticky plošně zvedat cenu konces. poplatků.

Slovo „inflace“ znamená zvýšení cenové úrovně v celé ekonomice. Tj. v průměru se o dané procento zvýší všechny náklady, mzdy, platy atd. Nesmysl je, když o zachování stejného reálného poplatku musí hlasovat poslanci. A jak to vypadá v praxi vidíme – nehlasují o tom, místo toho reálné snižování poplatků zneužívají jako nástroj k vydírání ČT a ČRo.

To má být vtip? Běžný občan za inflaci přímo nemůže, takže z jakého důvodu by měl ze svých peněz dorovnávat rozpočet televize? Jo, kdyby to fungovalo tak, že mu bude stejným způsobem valorizován plat nebo mzda (protože ne každý má důchod nebo bere dávky, kde ta valorizace je), pak se dá bavit o tom, že by i on sám platil za TV víc. Jinak je to ale nesmysl. I když proti navýšení poplatku o 15 Kč pro ČT nejsem, ale rozhodně nic nezvyšovat automaticky.

To přece bylo stanoveno před lety zákonem. Akorát se jaksi „zapomnělo“ (nepochybně úmyslně) na inflaci. U televizních i rozhlasových poplatků by se měla nejprve dorovnat inflace a nastavit automatická valorizace – a pak klidně můžeme několik let debatovat o změně náplně médií veřejné služby.

Spíš by to chtělo si nejdříve definovat, jak má veřejnoprávní služba vypadat. A to jak rozhlas, tak televize. Tomu pak stanovit odpovídající poplatek.