Vlivem nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který nabude účinnosti v listopadu, se novelizuje také zákon o prověřování zahraničních investic. Tato novela reaguje také na novelu zákona o kritické infrastruktuře, která už rovněž vyšla ve sbírce.
Zákon o prověřování zahraničních investic umožňuje státu stopnout investice v případě, že například mohou ohrozit národní bezpečnost. V roce 2023 se prověřilo 28 projektů, žádný zastavený nebyl. Podobné procesy se řeší i v Evropě, aby bylo možné bojovat třeba proti podezřelým čínským vstupům do čipových firem. Česká vláda mimochodem v Česku zakázala provozování čínského satelitu.
“BIS považuje mechanismus prověřování zahraničních investic za jeden z plně funkčních nástrojů, které efektivně a významně přispívají k ochraně bezpečnostně ekonomických zájmů České republiky i jejího investičního prostředí nejen pro české společnosti, ale i pro zahraniční investory,” uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, které prověřování zahraničních investic řeší.
Ministerstvo průmyslu popisuje novelu zákona o prověřování investic v návaznosti na kyberzákon takto:
Povinnému prověření dosud podle § 7 písm. c) zákona o prověřování zahraničních investic podléhaly investice do subjektů, které jsou správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby podle kybernetického zákona. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti však s těmito kategoriemi již stejným způsobem nepracuje, bylo tudíž nutné adekvátně nahradit skupinu potenciálních cílových společností i v zákoně o prověřování zahraničních investic. Nově se proto povinnost nahlašovat investice a získat povolení pro jejich realizaci bude vztahovat na takové transakce, které budou směřovat do tzv. poskytovatelů regulované služby v režimu vyšších povinností podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Mělo by se jednat o relativně širší skupinu cílových osob oproti dříve platné právní úpravě.
Změnový zákon č. 265/2025 Sb., který doprovází nový kybernetický zákon, přináší do pravidel prověřování zahraničních investic ještě jednu novinku. Upravuje totiž § 20a o výjimkách z mlčenlivosti zaměstnanců Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří pracují na konkrétních případech prověření zahraničních investic. Aktuálně platná výjimka, která umožňuje sdílet relevantní informace s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při šetřeních zahraničních subvencí, by měla být rozšířena i pro potřeby předávání informací Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který bude prověřovat bezpečnost dodavatelského řetězce podle nového kybernetického zákona. Zároveň je zajištěno, že takto předané informace nebudou využity k jiným účelům.
Změny navázané na nový zákon o kritické infrastruktuře pak vypadají takto:
Zákonem č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů, je z původního krizového zákona vyňata a samostatně upravena problematika ochrany kritické infrastruktury, k níž by měl přispívat i zákon o prověřování zahraničních investic. Povinnému prověření totiž dosud podléhaly investice do subjektů, které provozovaly prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem. Nový zákon o kritické infrastruktuře ustupuje od určování fyzických prvků kritické infrastruktury. Namísto toho budou nově tzv. subjekty kritické infrastruktury, které poskytují základní službu, zařazovány na seznam subjektů kritické infrastruktury. Proto bylo potřebné upravit i zákon o prověřování zahraničních investic. Jeho nový § 7 písm. b) tak stanoví, že před uskutečněním musí být povoleny investice do společností, které jsou v postavení subjektů kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.
ČLÁNKY DO MAILU