Vyvíjíte aplikace? Připravte se na novou regulaci EU vyžadující funkce pro lidi s postižením

Letos v červnu vstoupí v platnost European Accessibility Act. Tato směrnice stanoví standardy, které budou muset evropské firmy naplňovat při vývoji produktů. Zjednodušeně řečeno, většina společností bude muset vyvíjet software tak, aby jej mohl používat skutečně každý, bez ohledu na fyzická nebo kognitivní omezení.

Důvod? Podle Světové zdravotnické organizace žije na celé planetě s nějakou formou postižení přibližně miliarda lidí. To je pro představu zhruba 15 procent světové populace a každý sedmý člověk. Jen v Evropě žije 135 milionů hendikepovaných. Mezi ně se přitom nepočítají jen trvalá postižení, ale i dočasná omezení. Když si zlomíte ruku, najednou zjistíte, jak těžké je ovládat mobil tak jako obvykle.

Může se zdát, že je European Accessibility Act další zákon komplikující podnikání a vývoj digitálních produktů. Ve skutečnosti je to pro vývojáře příležitost, jak oslovit širší publikum a zlepšit uživatelský zážitek pro všechny. Přístupný produkt navíc vaši uživatelé ocení v každé situaci, ať už ho budou používat po úrazu, v hlučném prostředí, nebo při slabém internetovém připojení. To všechno vašemu produktu dodá hodnotu a postaví nad konkurenční technologie.

Řada neviditelných bariér

Když jsme se v Appliftingu začali přístupností produktů zabývat, překvapilo nás, na kolik neviditelných bariér v digitálním světě můžete narazit. Jejich odstranění přitom často není složité a stačí na ně myslet už na začátku vývoje.

Jelikož European Accessibility Act vstoupí v platnost již za pár týdnů, měly by se na ni všechny společnosti připravovat už teď. Z vlastní zkušenosti vím, že upravování hotového produktu vás vyjde až desetkrát dráž, než když na přístupnost budete brát ohled už ve fázi návrhu. A jak ukázala případová studie společnosti Deque, skoro 70 procent problémů s přístupností vznikne v právě této části projektu.

Největší změnou bude pro směrnice pro zákazníky, kteří doteď mohli odmítat optimalizaci pro uživatele s omezením. Za dekádu vývoje nespočtu digitálních produktů jsme vypozorovali, že skutečně dostupné aplikace se musí stavět na třech pilířích:

• Tím prvním je přístupný kód. Vývojáři musejí vytvářet sémantický kód, který má logickou strukturu. Správně použité HTML tagy a ARIA atributy pomáhají asistenčním technologiím, jako jsou čtečky obrazovky správně interpretovat obsah stránky.
• Druhým pilířem je přístupný design. Při jeho tvorbě by firmy měly myslet třeba na to, že barva nesmí být jediným nositelem informace nebo že kontrast textu a pozadí musí splňovat minimální poměr 4,5 ku 1, aby ho přečetl úplně každý. Vzpomeňte si na test barvosleposti v autoškole.
• Nakonec je důležité, aby byl přístupný i obsah. Copywriteři se musejí postarat o to, aby měl každý obrázek alternativní textový popis, odkazy byly jasné a výstižné. Třeba místo „odkaz zde“ je lepší zvolit „stáhněte si ceník“.

Připravit se na novou legislativu nemusí být složité. Důležité je postupovat systematicky. Pochopení zákazníka je základem úspěchu. U přístupnosti to platí dvojnásob. Zjistěte, které typy hendikepů mohou mít, a podle toho si nastavte priority. Pokud například vyvíjíte aplikaci, kterou budou používat především rodiče s malými dětmi, myslete na to, aby se dala snadno ovládat jednou rukou. V té druhé bude spoustu vašich uživatelů dost pravděpodobně držet dítě. Zkuste se do svých uživatelů co nejvíce vcítit a vytvořte si persony, které budou představovat jednotlivé skupiny a hendikepy. Díky tomu odhalíte všechny překážky.

Pokuste se také najít největší problémy, které používání vaší aplikace zhoršují. V tom vám pomohou například doporučení v Access Guide nebo WCAG. A především nechte svůj produkt lidmi s hendikepem co nejdříve otestovat. Podle průzkumů vám pomohou odhalit až 85 procent problémů s přístupností.