 
může ho někdo vynést, může mít schodolez, nemusí se jednat o plnou o neschopnost chůze, ale třeba i jen noha v sádře či jiné zranění je velký problém na běžných toaletách s malými kabinkami. Ona toaleta pro invalidy není pouze a jen pro ty na vozíčku.
Dlouho pomáhám projektu sestricka.cz, kde tyhle věci řešíme často.
 
To bude ten způsob jak přitáhnout startupy a být zase EU konkurenceschopný... (ironie) No soudruzi opět perlí... Nejlepší je si všimnout, jak jdou úřady příkladem. (ironie)
Rozjíždět IT projekt? Raději než riskovat EU regulaci to raději risknout cizo regulaci s jazykovým handicapem. Však už je to dost let poznat na poměru vývoje nových aplikací...
 
zapomínáš, že se opravdu nejedná jen o webové/mobilní aplikace, ale cokoliv, co obshluhuješ a příjdeš s tím do styku, třeba tlačítka na výtahu, jak ti v tom pomůže LLM?
Třeba tvůj příklad s čtecím zařízením na jídelní lístek, byl jsem v restauraci, která v rámci designu měla jídelní lístek jako noviny, kdy jednotlivá kategorie jídel byly novinové články, celé to bylo omotané nějakými dobovými texty. Tohle je přesně ten příklad, kdy ti čtecí zařízení příliš nepomůže a přesně to může znamenat přístupnost a nikoliv, že musíš mít konkrétní velikost písma. Jak jsem psal výše, je těžké si některé problémy představit, když jsi zdravý.
 
Jasně, když o tom nic nevíte, tak dostat se do toho nějaký čas zabere, tak jako u čehokoliv jiného, i když dny to asi nebudou. Ale jakmile už budete vědět, tak ty úpravy pro přístupnost nejsou tak náročné a v rámci celého projektu zaberou zlomek času.
A to spojení, že bezruký/slepec/jiné postižení, přece nemůže hrát badminton, je přesně to nepochopení problematiky, oni přece nemusí hrát, oni mohou být třeba asistenti týmu, kteří ty tréninky rozvrhují...
14. 5. 2025, 08:30 editováno autorem komentáře
 
Stavba zabira verejny prostor... opravdu? Vetsina staveb stoji na soukromych pozemcich. Hromada staveb ve finale ani neni verejne pristupna. Ale normy splnovat musi... vc. bizarku typu musite mit WC pro invalidu - ale ze je v patre bez vytahu uz nevadi, kolaudacni podminka splnena, urednik je spokojen.
 
V době LLM mi tato aktivita pro cokoliv na obrazovce přijde jako zbytečnost a spíše jako naprosté vyhazování prostředků.
Místo toho, abychom podporovali infrastrukturu, která dokáže cokoliv zpracoval a cíleně pro uživatele (popiš mi okno, napiš sem tohle, zvětši velikost atd), tak na milionu služeb budeme řešit přístupnost. Ta se bude ještě řešit v naprosto minimální verzi aby se vyhovělo legislativním požadavkům.
Abych dal příměr, tak na jídelních lístcích také není brailovo písmo ale vezme se mobil to řeší vyfocením mobilu a ať to přečte.
Uvidíme, jak to transpozice směrnice skončí u nás, ale pozitivně to nevidím.
 
Evidentně je dobře, že to tady vyšlo i s tím komentářem. Třeba vás to aspoň přiměje k zamyšlení, proč píšete takové nesmysly, jako že po tom řešení nebyla poptávka. A že to komplikuje podnikání? Na druhou stranu ho to i usnadňuje. A podnikání není žádná posvátná kráva, jsou tu i důležitější věci – třeba lidskost.
 
Za prvé, to, že se to té firmě nevyplatí, je jen vaše ničím nepodložená domněnka.
Za druhé, nemáme tu jen firmy. Taky jsou tu lidé. Žádný člověk není přesně průměrný, každý se více či méně liší. Mnozí lidé mají nějaká omezení. Vás to čeká taky, nebojte – uvidíte špatně, možná se vám zhorší motorika prstů, možná špatně uslyšíte. A klidně může být i mnohem hůř. I lidé s různými omezeními mají právo používat internetové služby. Až špatně uvidíte, budete rád, že alespoň weby aspoň nějak vidíte, protože i tak vás to špatné vidění bude omezovat ve spoustě jiných situací. Ono vás teda bude omezovat i na tom webu přizpůsobeném pro hůře vidící, ale bude vás to omezovat méně. Nebo vám to umožní ten web vůbec používat.
 
No fajn, tak proc vubec potrebujeme nejake narizeni, kdyz je to udajne v nejlepsim zajmu kazdeho soudruha?
Protože to, že je něco v nejlepším zájmu každého člověka, neznamená, že to někomu poskytne konkurenční výhodu. V zájmu každého je třeba také to, že máme v ČR doma všichni stejnou zásuvku se stejnými 230 V / 50 Hz. Ale kdyby to bylo roztříštěné a každá elektrárna vám domů přivedla něco jiného, nezíská žádná elektrárna konkurenční výhodu tím, že začne poskytovat zrovna 230 V 50 Hz.
13. 5. 2025, 21:01 editováno autorem komentáře
 
> kde vidíš, že to je hlavní pointa?
Ja nerikam, ze je to hlavni pointa te smernice, ale ze je to hlavni pointa zpravicky. Fakt si ji zkus precist. Reagoval jsem tady na zneni te zpravicky, nedelal jsem komplexni analyzu te byrokraticke onanie. Odhadnout treba presny vyznam pojmu služby elektronických komunikací s výjimkou přenosových služeb využívaných pro poskytování služeb mezi stroji si netroufam, ale podle meho odborneho nazoru to bude i ta apka, kde si lide budou elektronicky domlouvat badmintonove treninky.
 
přesně tak, doteď to bylo dobrovolné a mohli se rozhodnout, od teď to bude povinné...
Ten příměr je blbý (to už je v tom originále), teď už funguje nějaká regulace v jednotlivých oborech a reálně se s důsledky potkáváš běžně (např., že v eshopu při nákupu máš proklik na podmínky, které nejsou naskenovaný dokument). Nestudoval jsem to celé, ale odhaduji, že těch změn to nevygeneruje tolik a náklady nebudou vysoké, přeci jen to je sjednocující směrnice věcí, které se už řešily na jiných místech.
 
> Špatně to chápeš, přístupnost je pro firmu investice, kterou musí zvážit a sama si obhájit, teď mají příležitost to udělat, aniž by museli přemýšlet jak změřit, že se jim to vyplatilo.
A co na tom spatne chapu? Ano, ted do toho bude muset firma investovat i kdyz se ji to nevyplati. To jsem pochopil.
 
ta zprávička je prostě jen zprávička, ta směrnice je mnohem širší než jen nějaké webovky nebo aplikace.
Teď si sám rozšiřuješ bázi stanovením vlastních mezí typu "všechny druhy postižení", "promile populace", "velká část nákladů". Tím diskuzi jen přivádíš do extrému, zprávička a ani směrnice o ničem takovém nemluví.
Tahle směrnice třeba řeší otvírání dveří v MHD, samoobslužné automaty na úřadech, platební terminály, aplikace na vlaky, tíšnové linky, uzavírání spotřebitelské smlouvy na dálku (eshop) atd. Definuje obecná pravidla, že má být obsah srozumitelný, čitelný, smlouva dostupná v textové podobě (aby se dalo použít čtecí zařízení atd.).
Aplikaci na přihlašování badmintonistu není cílem tohoto nařízení.
 
"Může se zdát, že je European Accessibility Act další zákon komplikující podnikání a vývoj digitálních produktů. Ve skutečnosti je to pro vývojáře příležitost..."
Nechci být hrubý a nekonstruktivní, ale skočte prosím do ohně. Nevím, co vás nutí k tak strašné mentální gymnastice, ale zbavte se toho.
Není to příležitost, neřeší to problém, po jehož řešení by byla poptávka, je to zákon komplikující podníkání. A i redaktoři jako vy nesou vinu na tom, že Evropa ztrácí na významu.
Mimochodem, od profesionála ve významném oborovém serveru bych čekal suchou informaci, že taková směrnice vznikla. Maximálně rozebrání možných pohledů na věc. Řeči o příležitosti si prosím nechejte na stranický sjezd.
13. 5. 2025, 11:18 editováno autorem komentáře
 
To jsou věci, které by měli návrháři dodržovat ve vlastním zájmu. Správný kód - prohlížeč si třeba s chybou poradí, ale čtečka ne a mám ještě v paměti, jak různé prohlížeče interpretovaly stránky zcela různě a to i když byly správně, což potom chyby. Kontrast, aby vše bylo čitelné potmě i na slunci. Velikost ideálně nepředepisovat, každý má jiný displej. S tou bezdotykovou ovladatelností je problém, mobily a tablety už dnes s ničím jiným nepočítají. I když klávesnice a myš se dá připojit přes OTG, což by možná s tou zlomenou rukou bylo dočasné řešení, i když nepohodlné.
Ale hlavně - ke všemu napsat help a mít ho přístupný. Mám některé aplikace, kde jsem na nějakou funkci přišel náhodou a až po delším čase, protože to prostě nikde nebylo popsané. Nebo jsem na něco ještě nepřišel.
 
Celkem pěkný článek na toto téma byl na Vašem sesterském serveru: https://zdrojak.cz/clanky/pristupnost-neni-jen-o-splneni-norem-novy-pohled-na-inkluzivni-design/
Je tam krásný obrázek s ukázkami trvalých, dočasných a situačních "postižení".
 
Stavba je vec co je tady na desitky/stovky let, zabira verejny prostor a je to obrovska investice(tim nerikam, ze vsechny stavebni predpisy davaji smysl). Nejaka aplikace/webovka je rychloobratkove zbozi, ktera slouzi treba jen omezenemu mnozstvi lidi, nebo je to jen pokus o nalezeni diry na trhu. Reseni pristupnosti pro vsechny druhy postizeni, ktere postihuji promile populace, muze tvorit velkou cast nakladu, ktere mohou znamenat, ze se projekt vubec neuskutecni. Kdyz si budu treba chtit vyrobit aplikaci na prihlasovani badmintonistu na treninky, tak je to otazka par veceru. Resit pristupnost pro bezruke a slepce by mi zabralo x dni(vubec zjistovat, co vsechno musim udelat), ale hlavne by to v pripade me aplikace bylo naprosto k ho***.
Uz jste zkousel nekdy jednou rukou drzet mobil a zkusit udelat treba tazeni od spodniho displeje az nahoru?
U mobilu vidim problem uz ve fyzickych rozmerech, kdy jednou rukou proste neni mozne vsude dosahnout, pokud clovek neni chobotnice. Kdyz dojde k dalsi ere zvetsovani obrazovek, budou se zase vsechny aplikace muset predelat z narizeni EU?
 
Tohle by konečně mohlo vést k úplnému zákazu dotykových zařízení
 - protože dost značná část nucených uživatelů prostě nemá čitelné prsty
.(starší, zdravotníci často používající desinfekci...)
Také je potřeba zrušit všechny CAPTCHA, protože to brání využití aplikací těm, kdo ji nedokáží vyřešit (nebo spíše vyřešit jinak, než by to vyřešil robot
).
;oD
 
ta zprávička je trochu zmatená, podle mě se právě tahle směrnice vztahuje i na přístupnost staveb a budov.
Tohle jsou zrovna věci, kde by měly existovat pravidla a nějaké normy, protože zpravidla vývoj či návrh něčeho dělají zdraví lidé a nedokáží si řádně představit jak to bude vypadat pro ty nezdravé.
Zrovna dotekové displeje jsou dost velké peklo, moji prarodiče nejsou schopní na úřadech používat jejich pořadníky, protože mají kůži na prstech již v takovém stavu, kdy na ní kapacitní senzory nereagují.
 
v první řadě se nejedná o nařízení, ale směrnici, která nemá přímý účinek a musí existovat transpoziční zákon na naší straně.
Špatně to chápeš, přístupnost je pro firmu investice, kterou musí zvážit a sama si obhájit, teď mají příležitost to udělat, aniž by museli přemýšlet jak změřit, že se jim to vyplatilo. Ano, ten celý příměr je postavený na hlavu, zejména, když už spoustu těch věcí běžně fungují, protože to nařizují již existující zákony.
Zatím jsem nestudoval podrobně, na první pohled to je jen další harmonizační směrnice, která sjednocuje to co už existuje, u nás platí přístupnost staveb, přístupnost v MHD nebo vlacích a prakticky těch dopadů asi nebude toliko. U těhle harmonizačních směrnic to nebývá nijak zásadní.
 
To byste mohl rici treba o regulativech ktere se dotykaji staveb. Drive treba nebylo bezne aby ve vysokych budovach byl vytah. Nebo aby byly pred domy najezdove plosinky. Nebo aby byl vytah projektovan sirsi aby se tam vesel vozik.
Nemusite byt starsi. Ja jsem celkem zdravy, ale odjakziva mam problem s vecmi ktere nemaji taktilni odezvu (touch displeje) a nebo s oslnenim. Nektere aplikace jsou pro mne tim padem prakticky nepouzitelne.
Ten priklad se zlomenou rukou (alias docasne postizeni) je perfektni. Uz jste zkousel nekdy jednou rukou drzet mobil a zkusit udelat treba tazeni od spodniho displeje az nahoru? Nebo jednou rukou overit otisk ale nezmacknout displej a neprovest tim nezadanou akci v aplikaci?
 
Může se zdát, že je European Accessibility Act další zákon komplikující podnikání a vývoj digitálních produktů. Ve skutečnosti je to pro vývojáře příležitost, jak oslovit širší publikum a zlepšit uživatelský zážitek pro všechny. Přístupný produkt navíc vaši uživatelé ocení v každé situaci, ať už ho budou používat po úrazu, v hlučném prostředí, nebo při slabém internetovém připojení. To všechno vašemu produktu dodá hodnotu a postaví nad konkurenční technologie.
No fajn, tak proc vubec potrebujeme nejake narizeni, kdyz je to udajne v nejlepsim zajmu kazdeho soudruha?