Vlákno názorů k článku
Zrušíme automatické zřizování datových schránek fyzickým osobám, slibuje ministr Rakušan od RRŠ - Asi jim došlo, že 80 % těch schránek...

On by ten datový trezor klidně mohl fungovat jenom jako úložiště s informací o odesílateli a číslem jednacím (bez příloh, které zabírají nejvíc), a to klidně třeba 3 roky. Pak není problém v případě potřeby na příslušném úřadu tuto písemnost dohledat.

U notifikací z DS se pak jednoznačně měl zrušit poplatek za SMS ve výši 3 Kč jako Premium SMS, protože to je úplně mimo. Když OVM posílá doporučenou zásilku Českou poštou, tak taky všechno platí ze své kapsy a ještě ve vyšší ceně (i když je to vlastně pořád jedna a ta samá kapsa státní), takže provoz SMS brány by stát na svoje náklady utáhnout mohl. A SMS je doručena prakticky vždy, ta nemůže spadnou třeba do spamu jako email, kde pak dotyčný nemusí vědět, že nějakou novou zprávu v DS má.

Ve skutečnosti v datových schránkách zůstává trvale obálka datové zprávy, ve které je i číslo jednací. Číslo jednací je ovšem nepovinná položka, takže se moc často nevyplňuje. (Což zase souvisí s tím, že se do datovky často dokument dostává „z papíru“ – znamenalo by to tedy opsat další údaje navíc.) Každopádně na úřadě musí umět tu písemnost dohledat i podle adresáta.

Odeslání datové zprávy platí také stát, i když ne příslušný OVM ale Ministerstvo vnitra. Nicméně rozdíl ceny oproti doporučenému dopisu už je dost velký, aby se tam ta cena SMS vešla (tj. kdyby Česká pošta zdražila datové zprávy o cenu SMS, pořád by byly levnější, než doporučený dopis). Jenže stát musí posílat datovou schránkou i to, co by jinak posílal obyčejnou poštou, tam už to bude na hraně (nevím, jaká je aktuální cena datové zprávy OVM – mám pocit, že už ani není určená a vnitro platí nějaký paušál).

To, že je SMS doručena prakticky vždy, je zajímavá teorie. Na první pohled to dává smysl (v porovnání s e-mailovým spamem), ale zajímalo by mne, jak je to ve skutečnosti. Už jenom proto, že v samotné mobilní síti byly SMS implementované jako něco navíc, spíš jako „ještě tu máme trochu místa, tak co tam přidáme, co by se třeba někdy mohlo hodit“, takže tam se spolehlivost doručení neřešila. A rozhodně jsem sám zažil případy, kdy potvrzovací SMS z banky nebo nějaká autorizační SMS nedorazila.

Jinak z druhé strany – odesílatele těch notifikací – vidím spoustu nedoručených zpráv. Chybná čísla, nedostupná zařízení, „neznámá chyba“. Sice to vypadá jako problém na straně adresáta, ale je otázka, zda to tak doopravdy je, nebo zda jsou to také problémy někde „mezi“.

Pokud je notifikace emailem + SMS, tak to už je dostatečná záloha k tomu, aby se někdo nemohl vymlouvat, že nic nedostal. Navíc u chytrých telefonů by klidně mohla být i appka DS, která bude oznamovat příchod nové zprávy taky. V podstatě stejně jako tomu je u bank.

Bohužel se mýlíte. Dostatečná záminka, aby se nikdo nemohl bránit, že nic nedostal, je zákonná fikce doručení, která vzníká odesláním něčeho do datové schránky, bez ohledu na to, zda systém funguje a vy něco dostanete, nebo ne.

Franta-1222: Fikce doručení nevzniká odesláním, nýbrž dodáním do datové schránky. A kdyby systém nefungoval, můžete se domáhat zneplatnění doručení nebo posunutí termínu doručení.

A zase ta Vase teorie... zkuste se nekdy 15 let soudit s Ceskou Republikou nebo jakoukoliv statni organizaci a pak sem napiste jak jste se neceho domahal...

" Fikce doručení nevzniká odesláním, nýbrž dodáním do datové schránky"
To je přece kravina a i vám pane Jirsáku to musí být zjevné. Pro úředníka zpráva nekončí momentem, kdy ji já uvidím, ale momentem, kdy on ji odešle a je schopen svým nadřízeným doložit, že ji odeslal. Nechcete snad tvrdit, že každý úředník kontroluje, jestli jeho zpráva byla doručena.
A při eventuální poruše si nemůžu jít stěžovat prostě proto, že nic nepoznám, prostě jen nebudu mít zprávu, jejíž odeslání ale úředník bude mít doložené, takže si můžu tak akorát trhnout nohou a ne si na něco stěžovat.

Franta-1222: Proč se vyjadřujete o věcech, kterým nerozumíte, a ještě o tom píšete, že je to kravina? Dodání je okamžik, kdy má adresát datovou zprávu zpřístupněnou ve své datové schránce, tj. když se tam přihlásí někdo, kdo má právo číst zprávy, bude si moci zprávu přečíst. Kravina je vaše představa, že by fikce doručení vznikala odesláním zprávy. Protože po odeslání zprávy probíhá například antivirová kontrola, která může dodání zprávy zablokovat. Takže adresát by vůbec neměl možnost si zprávu přečíst, běžela by lhůta pro fikci doručení a nakonec by zpráva byla považována za doručenou, přestože ji adresát neměl šanci přečíst a ani o zprávě nevěděl. I vám musí být jasné, že tohle je kravina.

Fikce doručením vzniká až po zákonem dané lhůtě, obvykle 10 dnů od dodání do DS, při dřívějším nevyzvednutí ze strany příjemce.

nitruhir: Bavíme se tu o okamžiku, od kdy se fikce doručení počítá – všichni, kteří se diskuse účastní, to vědí.

A vy opět – jak je vaším dobrým zvykem – nemáte pravdu. Protože fikce doručení má dvě přesně dané lhůty. Pokud jde o podání vůči OVM, je zpráva doručena okamžikem dodání do datové schránky adresáta (OVM) – lhůta je tedy nulová. Pro všechny ostatní případy je lhůta vždy 10 dnů (tedy žádné „obvykle“). Když si zprávu příjemce přečte dřív, nevzniká žádná fikce doručení, protože zpráva byla doručena reálně.

Klasika, opět ti tvoji "všichni", v reálu znamenající jenom ty sám :-)

Fikce doručení pochopitelně žádné dvě pevně dané lhůty nemá a občas je dobré si nastudovat vše potřebné a nestřílet od pasu naslepo, třeba na stránkách MVCR najdeš osvětu: https://www.mvcr.cz/soubor/1-2005-pocitani-lhuty-podle-24-odst-1-spravniho-radu.aspx

nitruhir: Vy jste opravdu úplně mimo. Psal jsem, že existují dvě lhůty pro fikci doručení. Jedna nulová, kdy podání vůči OVM je považováno za doručené okamžikem dodání do datové schránky. Druhá desetidenní, která platí ve všech ostatních případech. A vy jste dal odkaz na dokument rozebírající tu desetidenní lhůtu. Tím jste nic z mého komentáře nevyvrátil, jenom jste část potvrdil.

Resil jste nekdy s urady neco vice nez RP, obcanku a cestovni pas? Hlasky typu "Každopádně na úřadě musí umět tu písemnost dohledat i podle adresáta." tomu neodpovidaji. Na vetsine uradu v CR je takovy bordel ze i kdyz mate lejstro v ruce tak to urad vubec nemusi mit...
Jinak SMS je stejne jako email negarantovana sluzba...

Opravdu mají na většině úřadů bordel? A z čeho vycházíš? Nějaká čísla by nebyla? Nebo jak ten údajný bordel řeší nadřízené orgány? O jaký bordel se přesně jedná? Chtělo by to poněkud konkretizovat.
U DS není nikde daná nějaká garance notifikací, takže SMS je pouze forma upozornění bez záruky.

Např. Městský soud v Praze:

"K Vaší žádosti sdělujeme, že informační systémy Městského soudu v Praze přes všechny
možnosti nedohledaly fulltextovým vyhledáváním žádné řízení, které by odpovídalo Vašemu zadání...Zadávali jsme požadovaná klíčová slova „nezletilé dítě“, „dítě svěřeno do výchovy“, „výchovy matky“, výchovy otce“, „střídavá péče“ apod., v časovém úseku 2019 a 2020, vše s výsledkem nula dohledaných řízení. Obecně lze říci, že fulltextové vyhledávání zpravidla výsledek nepřinese."

Jinak od soudu běžně chodí dopisy určené protistraně, případně posledně rozsudek, kde chyběly celé kusy textu o rozsahu zhruba půl strany na několika místech (celkem chybělo asi 10 bodů ze 70 bodů odůvodnění). K tomu bylo řečeno, že IT technik se na to díval, ale opravit to neumí. Rozsudek byl proto poslán vytištěný na papíře, ovšem do bývalého sídla advokátky, takže se docela dlouho dohledával.

17. 10. 2022, 20:38 editováno autorem komentáře

Když mi přijde důležitý dokument papírovou poštou, tak ho klidně můžu nechat ležet v obálce na parapetu. Nemusím řešit, že za 90 dní sám od sebe shoří. Narozdíl od zprávy v datovce, kterou - pokud chci zachovat stejnou právní sílu, jako má ten papír - musím buď prohnat autorizovanou konverzí, nebo pravidelně přerazítkovávat, což obojí vyžaduje úsilí i peníze.

Á, další nesmysl. Nic přerazítkovávat nemusíte, stejně jako nepřerazítkováváte ten papír.

No, když byl po zatím posledním převratu přijat restituční zákon, stačilo na prokázání nároku vytáhnout papír starý třeba sto let. To si u elektronických dokumentů neumím představit.
Kromě toho veškeré zabezpečení vychází ze současných znalostí a houby víme, co bude za pár roků.

fkr: To, že si něco neumíte představit, neznamená, že se to nemá používat. Nějaký průlom v kryptografii během pár let je extrémně nepravděpodobný a i kdyby k tomu došlo, pořád to bude nějakou dobu trvat a bude čas na přerazítkování dokumentů. Pravděpodobnost je zhruba stejná, jako že k takovému průlomu dojde třeba ve fyzice a zfalšovaný papírový dokument si sestavíte molekulu po molekule po vzoru startrekového replikátoru.

Pokud daná věc není konvertovaná a nebo aktuálně orazítkovaná, na listinu se hledí jako na právně vadnou. Ano, na takové to domácí žvýkání to stačí, u soudu si s ní můžete tak leda ...

SXC: Můžete nám prozradit, odkud se tyhle bludy berou? Podpis je považován za platný, dokud se neprokáže opak. Žádný zákon ani jiná podobná norma neříká, že by elektronický podpis musel obecně být opatřen časovým razítkem.

Já vycházím z § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, Článku 32.

Z jakých legislativních ustanovení vycházíte vy?

A další polopravda (=tedy celá lež). Ne, přerazítkovávat nemusíte, stejně tak nemusíte takový dokument vůbec uchovávat. To, že potom nedokážete doložit platnost úředního úkonu je jen váš problém.

Franta-1222: I bez přerazítkování bez problémů doložíte platnost dokumentu. Kdyby chtěl úřad dokázat neplatnost vašeho dokumentu, bude muset v první řadě vytáhnout jiný dokument se stejným číslem jednacím a stejným elektronickým podpisem. Což se mu nepovede, protože je to technicky neproveditelné. A pokud by úřad chtěl argumentovat tím, že vy jste ten dokument zfalšoval ale úřadu se bohužel pravý dokument ztratil, nikdo mu nebude věřit.

Navíc když je to poslané datovou schránkou, je tam ještě pečeť a časové razítko datových schránek. Takže kdybyste někdy v budoucnosti chtěl ten dokument zfalšovat, budete se muset trefit ne do jednoho, ale do třech různých hashů. To je něco, co teď opravdu nemusíme řešit.

"nikdo mu nebude věřit." - mate nejake jiz konkretni rozhodnuti soudu nebo je to jenom Vas osobni pocit?

mate nejake jiz konkretni rozhodnuti soudu nebo je to jenom Vas osobni pocit?
Pletete si osoby a obsazení. Na osobní pocity jsou tu experti jiný, já jsem jediný, kdo zde dával odkaz na konkrétní legislativní ustanovení. Nic lepšího v tuto chvíli nemáme, protože ať koukám, jak koukám, ani ve vašem komentáři odkaz na konkrétní rozhodnutí soudu nevidím.

> Nemusím řešit, že za 90 dní sám od sebe shoří.

To sice neshoří, ale můžete prošvihnout nějaký důležitý termín. Takže se s ním stejně musíte zabývat.

Pokud budete vy dokládat, že daná listina existuje a druhá strana ji mít nebude/nebude chtít ukázat, vy bude v důkazní nouzi, pokud Vám expiruje její podpis/značka. A nebo si neuděláte konverzi. Vnáší to do budoucnosti soudnictví docela dobrodružství, jak prokázat, že listina je pravá a nepozměněná :-D

Papír je pořád jenom papír, takže pokud si zprávu z datovky vytiskneš a hodíš do šuplíku, tak má naprosto stejnou váhu jako papír co ti dorazí poštou do schránky. Ono je dobré totiž nezapomínat, že ten stejný papír má i strana, která ti ho poslala, což u OVM znamená nějaké číslo jednací, kde se dá vše dohledat.

Nikoli. Papír, který dorazí poštou do schránky, je originál nebo stejnopis, vlastnoručně podepsaný někým na úřadě. Ten podpis může někdo zkoumat. Když vytisknete elektronický dokument, máte jen výtisk, kterých jste si mohl vyrobit tisíce, s textem, jaký se vám hodí.

To, že teď má ten dokument i protistrana, je pravda. Nicméně v diskusích se bůhvíproč pořád řeší případy, kdy bude někdo něco prokazovat za padesát let, až ten původní spis bude dávno skartován. Asi mají diskutující takových dokumentů plné šuplíky.

Drtivá většina papírů, které mi dorazily z nějakého úřadu do ("nedatové") schránky je podepsaná neručně, vytištěným obrázkem podpisu (tuším se tomu říkalo "prostý elektronický podpis").
Já osobě tyhle dokumenty po vyřízení rovnou zahazuji. Tedy nemám plné šuplíky papíru, ani e-mailovou schránku starých mailů - a tu datovou snad nakonec ani mít nebudu.

RRŠ: Když je to vytištěné na papíře, rozhodně to není (žádný) elektronický podpis. Pro ten vytištěný podpis neexistuje ustálený právní termín, občanský zákoník používá frázi „nahrazení podpisu mechanickými prostředky“, což myslím zahrnuje vedle vytištěného skenu vlastnoručního podpisu i razítka.
Některé úřady to takto mají ve svých zákonech, že méně důležité dokumenty mohou být zasílány s vytištěným podpisem. Např. výše zmiňovaný Úřad práce ČR to tak má např. u dávek státní sociální podpory. Úřad vám pošle peníze na účet a tím je to celé vyřízené, ten papír vám je tudíž obvykle k ničemu, tak není potřeba, aby tam byl vlastnoruční podpis. A kdybyste jo chtěl, vždycky můžete požádat o vyhotovení rozhodnutí, kde už ten vlastnoruční podpis bude.

Už jsem napsal, že ten papír má svoje číslo jednací, takže není problém ho porovnat s papírem co má druhá strana. A pokud by se mělo jednat o falzifikát, tak ten lze stejně dobře vytvořit i ve vztahu k papíru z poštovní schránky. Celá pravost je jenom o tom, že existuje originál u odesílatele a lze tedy ty dokumenty vzájemně porovnat.

Skartace probíhá pouze u těch dokumentů, které již nemají žádnou právní váhu, typicky rozhodnutí o nějakých přestupcích. Naopak u dokumentů stále platných, např. rozhodnutí Katastrálních úřadů, Matrik apod. se skartace neprovádí.
V každém případě - pokud má někdo paranoiu - klidně může zajít na úřad a nechat si tam za poplatek od úředníka udělat tištěnou kopii.

Celá pravost je jenom o tom, že existuje originál u odesílatele a lze tedy ty dokumenty vzájemně porovnat.
Mýlíte se. Velká část procesů ve státní správě už od Rakousko–Uherska řeší to, jak chránit občana před špatným jednáním ze strany státu. Proto jsou v zákonech lhůty, do kdy musí úřad jednat, proto jsou možnosti odvolání apod. A proto také dostáváte od úřadu vyhotovené rozhodnutí s podpisem a razítkem – abyste měl v ruce, co samo o sobě má právní platnost. Jste tím chráněn proti chybám úřadu, ať už záměrným nebo omylům, kdy by se ten originál na úřadě ztratil.

Představte si to na něčem jednodušším, třeba na smlouvě. Platnost vaší smlouvy také není daná tím, že druhá strana má svou kopii smlouvy. Platnost vaší smlouvy je daná naopak právě tím, že vy máte v ruce smlouvu podepsanou druhou stranou. Jinak by druhá strana mohla snadno existenci smlouvy popřít. Proto vy potřebujete mít důkaz v ruce a ne spoléhat na druhou stranu, která může být vaším protivníkem.

Skartace probíhá pouze u těch dokumentů, které již nemají žádnou právní váhu,
Nikoli, skartační lhůta se počítá od vyřízení dané věci, typicky od nabytí právní moci rozhodnutí v daném řízení. Např. řízení o zápisu do katastru nemovitostí končí zápisem do katastru a od té chvíle začíná běžet skartační lhůta celého spisu. Kdo vlastní kterou nemovitost je totiž dané právě tím zápisem v katastru nemovitostí. Nějaké rozhodnutí je vám po zápisu do katastru k ničemu, protože z něj nepoznáte, jestli jste tu nemovitost za deset let zase neprodal a vlastnictví tedy nepozbyl. Aktuální vlastník se pozná právě jen z toho katastru.

Nemotej do sebe samotné rozhodnutí OVM, kde má protistrana možnost opravných prostředků a tím, že tobě doručený dokument existuje i u OVM ve stejné podobě. To je něco úplně jiného.

Skartace probíhá pouze u dokumentů, které již nemají právní váhu. A v tomto případě pak nikomu nepomůže ani tentýž dokument, který vlastní on sám, a to jak v papírové nebo elektronické podobě, protože právní váha toho dokumentu je nulová a tudíž je zbytečné cokoliv dál řešit.

nitruhir: Já do sebe nic nemotám. Jenom vám vysvětluji, že podstatou podepsaných dokumentů je to, že je protistrana nemusí mít, může je zapírat, může tvrdit, že je nepodepsala – a podpis slouží k tomu, aby potvrdil, že protistrana ten dokument četla a svým podpisem potvrdila, že s ním souhlasí.

To, že něco „nemá právní váhu“ je váš výmysl, právo takový pojem nezná. Skartační lhůta se počítá od spouštěcí události, kterou je obvykle vyřízení dokumentu nebo uzavření spisu.

OVM nic zapírat nemůže, protože dokumenty mají číslo jednací a dost těžko tam bude někdo provádět protiprávní jednání a dokumenty měnit. Debata na toto téma je zcela zbytečná.

Termín "právní váha", někdy též "právní závaznost", je běžně užívaný. Že ho neznáš ty sám, to sice nepřekvapuje, ale ani neomlouvá.
A znovu zopakuji, že ne všechno podléhá skartaci, takže netřeba malovat čerta na zeď.

nitruhir: Jak už jsem vám vysvětloval, velká část procesního práva se už od dob Rakouska-Uherska zabývá tím, aby chránila občana před úřady – protože z principu je úřad v daleko silnější pozici. Různých soudů, kdy jednal protiprávní úřad, nebo podváděl jednotlivý úředník, je docela dost. Stejně tak může někdo pochybit a dokument se prostě ztratí. Vaše víra v neomylnost úřadů je sice hezká, ale nemá oporu v realitě.

Právní závaznost znamená, zda jsem o dané právní události mohl/měl nebo nemohl vědět, a zda jí tudíž jsme nebo nejsem zavázán.

Ano, jsou úřední dokumenty, které nepodléhají skartaci – ty se archivují. Ovšem o těch se nebavíme, protože se archivuje takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování.

Celou dobu je debata o tom, že dokument, který mám, existuje v identické podobě i u OVM. Takže do toho nemontuj nějaké protiprávní jednání, protože to může nastat vždy a všude, ale v případě falšování dokumentů u OVM je taková pravděpodobnost takřka nulová. Možná za RU to šlo nějak snadno, ale dnes ti nikdo dokument na úřadech falšovat jen tak nemůže, a to ani kdyby chtěl, protože se mu to prostě nepovede. A toto vůbec nemá souvislost s neomylností úřadů, protože ty se pochopitelně mýlit mohou, ale potom se jedná o mylné samotné rozhodnutí a ne o falzu. Ztráta dokumentů je pak také vyloučena, protože OVM eviduje rozhodnutí v elektronické podobě, ze které není problém to vytáhnout.

Nearchivované dokumenty jsou jenom ty, které již nemají zmiňovanou právní váhu a tedy i takový dokument, který vlastníš ty, je dobrý jedině do kamen na podpal. Naopak dokumenty stále platné nejsou skartovány, ale archivované.

Snad to již na osvětu pro tebe stačí, včera podobná debata a dnes již vymazána, tak dále netřeba pokračovat, aby to nedopadlo stejně.

Celou dobu je debata o tom, že dokument, který mám, existuje v identické podobě i u OVM. Takže do toho nemontuj nějaké protiprávní jednání, protože to může nastat vždy a všude, ale v případě falšování dokumentů u OVM je taková pravděpodobnost takřka nulová.
Přestože je ta pravděpodobnost nízká, v rámci ochrany práv občanů vůči státu, který je v daleko silnějším postavení, zasílá úřad rozhodnutí a obdobné dokumenty opatřené podpisem oprávněné úřední osoby (v případě papírového dokumentu pak ještě opatřené kulatým razítkem). Jediný důvod, proč se něco takového děje, je ten, aby účastník řízení byl chráněn před úřadem, měl v ruce dokument, který je platný sám o sobě, a nebyl vydán na milost a nemilost úřadu, jestli mu ten dokument poskytne.

Ztráta dokumentů je pak také vyloučena, protože OVM eviduje rozhodnutí v elektronické podobě, ze které není problém to vytáhnout.
Nikoli, spousta úřadů vede stále papírové spisy. O tom, jak se dokument v elektronické podobě nedá přijít, běžte vyprávět třeba na ŘSD.

Nearchivované dokumenty jsou jenom ty, které již nemají zmiňovanou právní váhu a tedy i takový dokument, který vlastníš ty, je dobrý jedině do kamen na podpal. Naopak dokumenty stále platné nejsou skartovány, ale archivované.
Pořád jste nenapsal, co to podle vás jsou ty dokumenty, které mají nebo nemají právní váhu. Když dostanete od úřadu pokutu, neodvoláte se proti ní a pokutu zaplatíte, důsledky toho rozhodnutí stále trvají (vy stále nemáte ty peníze, které jste na pokutě zaplatil), ale věc je vyřízená, spis je uzavřen a leží ve spisovně, kde čeká na uplynutí skartační lhůty. K jeho otevření by mohlo dojít v okamžiku, kdyby se objevila nějaká nová skutečnost, která nebyla úřadu v době původního řízení známá. S katastrem nemovitostí je to to samé. ČÚZK rozhodne o zápisu do katastru, ten se provede a tím je věc vyřízená, spis se uzavře a uloží do spisovny, kde čeká na uplynutí skartační lhůty. Důsledky toho rozhodnutí stále trvají – existuje ten zápis v katastru. Mimochodem, pokud byste někomu prokazoval vlastnictví nemovitosti, budete to dělat výpisem z katastru nemovitostí, ne žádným rozhodnutím – protože to rozhodnutí neříká nic o tom, zda za měsíc nebyla nemovitost převedena dál na někoho dalšího.

Snad to již na osvětu pro tebe stačí, včera podobná debata a dnes již vymazána, tak dále netřeba pokračovat, aby to nedopadlo stejně.
Když něčemu nerozumíte a ostatní vás musí neustále opravovat, nepokoušejte se v dané oblasti ostatní „osvěcovat“. Raději si tu problematiku nejdřív sám nastudujte.

Máš naprostou pravdu. Nechápeš. Nechápeš širší souvislosti, ale z toho si nic nedělej, pořád tady můžeš v klidu a pohodě dožít.

Důležité dokumenty nechodí emailem.

Nápad to není špatný, ale stala se z toto další dlažební kostka na cestě do pekla.
Jde o naprosto nestandardní řešení, jinde na světě snad nepouřité, které se tak zoufale snaží nebýt e-mailem, až je na něm závislé: buď musíte to schránku každý týden (zhruba) kontrolovat nebo spoléhat na to, že přijde upozornění do mailu a nespadne do spamu (a kontrolovat ten e-mail).

V DS si lze nastavit i upozornění přes SMS, byť to stojí 3 Kč za každou zprávu.
Nicméně není důvod, aby emailové notifikace z DS padaly někam do spamu, protože jsou odesílány vždy pouze z adresy "notifikace@mo­jedatovaschran­ka.cz", což prakticky žádný antispamový filtry neblokuje. A i kdyby ano, pak se dá v nastavení svého emailu vytvořit pravidlo, aby právě z výše uvedené emailové adresy šly zprávy vždy do příchozí pošty.

nitruhir: Asi nevíte, jak fungují e-maily a antispamové filtry. Adresu odesílatele si každý může nastavit, jakou chce, takže jenom podle neověřené adresy odesílatele se antispam opravdu rozhodovat nemůže. A nejrůznější antispamové kontroly se dělají dávno před tím, než se e-mail vůbec dostane někam, kde mohou existovat nějaká upřednostňující pravidla. A podle této diskuse (hned na začátku) nejsou poštovní servery, které odesílají notifikace, nastavené zrovna vzorově. (Vycházím jen z tam uvedených informací, nemám žádný notifikační e-mail, abych to mohl ověřit.)

Jak na adrese gmail,yahoo ani seznam mi nikdy do spamu nic z DS nespadlo, ani když mám avast co poštu kontroluje na klientovi v PC.

Vím velice dobře, jak fungují antispamové filtry, a proto je velmi malá pravděpodobnost, aby tam zprávy z té skutečné emailové adresy z DS končily. Každopádně to nelze úplně vyloučit, třeba u zahraničních poskytovatelů emailu, takže uživatel si sám může nastavit pravidla, aby to do spamu nešlo, což umožňuje snad každá emailová schránka.

takže uživatel si sám může nastavit pravidla, aby to do spamu nešlo, což umožňuje snad každá emailová schránka.
Rozumím, takže nevíte, jak antispamové filtry fungují. Když přijímající server odmítne e-mail, protože se mu nelíbí reverzní záznam odesílatele, nějaká uživatelská pravidla na to opravdu nemají vůbec žádný vliv.

Nevím co se jakému serveru nelíbí na DS, každopádně každý normálně nastavený server žádné zprávy neodmítá, ale nanejvýš přesouvá do extra složky se spamem a právě z této složky si to může user vydolovat a nastavit pravidlo, aby to jako spam nebylo. Jo, leda bys na tom serveru něco podnikal ty sám, pak lze věřit tomu, že se příchozí zprávy budou samy mazat a user se o tom vůbec nedozví, tomu lze věřit.

nitruhir: To je vtipné, když vy mne přesvědčujete, že e-mailové servery nic neodmítají, a v jiné diskusi mne jiní lidé přesvědčují, že je naprosto normální e-mail rovnou odmítnout, jakmile se jim nezdá jakákoli maličkost.

Jinak pro vaši informaci, to, že e-mailový server nějaký e-mail odmítne rovnou během komunikace, je naprosto běžné. Pro ten cílový server je to nejlepší, protože pak se o ten e-mail nemusí starat.

To se musíš zeptat těch lidí, kde k tomu přišli, ale server odmítá pouze zprávy pro neexistující příjemce, resp. někdy ani to nemusí a takové zprávy hází do doménového koše. K tomu se ovšem už běžný user nedostane, ale to není předmětem diskuze.

Pokud nějaký server emaily odmítá a nejedná se o neexistující příjemce, pak je ten server prostě špatně nastavený a jeho majitel by měl co nejdřív vyměnit ajťáka, co to má na starost, protože takhle se to prostě nedělá. I firemní servery spam automaticky nemažou, ale dávají bokem. A správce serveru pak může případně veškeré zprávy dohledat, což je také účelem toho, že se automatické mazání příchozích zpráv i s příznakem spamu prakticky nikdy nepovoluje. U veřejně dostupných emailů, i těch neplacených, se to pak řeší složkou SPAM u každého jednotlivého usera, aby si tento mohl sám určit, co je a co není spam.

nitruhir: Kdybyste napsal „vůbec nevím, jak dneska doručování e-mailů funguje“, mělo by to stejný význam, jenom by to bylo mnohem stručnější.

Tak si schválně vymyslete, co se stalo, když GMail v rámci SMTP spojení odpoví na DATA kódem 550-5.7.1 a odkazem na https://support.google.com/mail/answer/188131.

tak jen technická poznámka k tomu výkladu "každý normálně nastavený server žádné zprávy neodmítá" - on je odmítat nemusí, ale odesílací server se dožaduje komunikace čistě na TLS 1,2 a když "to nedá", tak zkrátka odmítá handshake na nižší úrovni, takže mu zkrátka zprávu nepošle = zpráva nedoručena.. a to je dnes nejčastější důvod, proč některé zprávy nejsou doručeny.

Bavíme se celou dobu o DS, takže opravdu server u DS, který odesílá notifikace, něco odmítá? Máš to nějak prokázáno, že to mu tak opravdu je? Nebo JPP?

nitruhir: Pro info, spam odmítá přijímající server, ne odesílající. Teď už to dává smysl?

Dá se obejít tím, že si stáhnete ofiko aplikaci "Datovka" do telefonu a ta vás pomocí Push notifikace sama bude upozorňovat . Za notifikace pak nic neplatíte. Ano, upozornění na email do spamu nepadá, vyzkoušeno.

Dá se obejít tím, že si stáhnete ofiko aplikaci "Datovka" do telefonu
Jen upřesním, Datovka není oficiální aplikace státu, je to nezávislá aplikace od CZ.NIC.

Naštěstí už se nemusíte spoléhat jen na notifikace přímo od ISDS. Už je dostupné API, přes které může notifikace odebírat i libovolná externí aplikace. A pak už je jenom na té aplikaci. jak vám notifikaci doručí – klidně vám může posílat každou hodinu zprávu na WhatsApp, když někdo takovou aplikaci udělá a bude provozovat.

Souhlasím, používám a není žádný problém

Takže ve výsledku stejně musíte co tejden kontrolovat, jestli něco nedorazilo. Můžete nahradit (nespolehlivý) e-mail (ještě nespolehlivější) SMSkou za tři koruny, případně použít nějaké udělátko, ale v podstatě zůstane u toho, že to musíte pořád dokola hlídat, jestli vám nějakej úřad něco nechce, zatímco domovní schránku obvykle vybíráte skoro pokaždé, když jdete okolo a s doporučeným ouředním psaním by měla pošťačka zazvonit.
Kolikrát do roka se běžnému občanovi stane, že po něm ouřad něco chce? To opravdu za to opakované hlídání datové schránky nestojí...

RRŠ: Ne, hlídat opravdu nic nemusíte, to za vás může dělat software.

Jenže to je právě to, co je, podle mne, špatně.
Za běžných okolností stát s občanem tak moc nekoresponduje, a když na to dojde, je běžná schránka celkem ověřené řešení. Datová schránka de dobrá pro případy, kdy té komunikace je víc, než papír snese. A byla by dobrá, kdyby fungovala v podstatě stejně, jako ta klasická, poštovní - tedy kdyby to bylo těsně integrovaní s běžným e-mailem.
Tam sice mohou přicházet notifikace, ale spolehnutí na ně prostě není. Na SMSky taky ne. Takže je potřeba použít nějaký software, který to bude kontrolovat sám (na Windows?, na Linux?, na Mac? do Androidu? - jaký?). To znamená pořídit si na to i potřebný hardware a udržovat si OS... Docela dost povinností, navíc naprosto nespecifikovaných, které stát na své digitálně schopnější občany klade.
Ono zasvinit si Windows nějakou aplikací, která bude kade-tade komunikovat, aby mi dvakrát to roka ohlásila, že mám zaplatit poplatek za psa a pak za popelnice, mi přijde poněkud overkill či s kanónem na vrabce. (Už proto, že ten systém stihnu během roku i třikrát reinstalovat, takže to znamená tu aplikaci pokaždé dotáhnout a nastavit znova - ale uznávám, že to nebude úplně typické.)

RRŠ: Na notifikace si fakt nemusíte pořizovat software a už vůbec ne hardware a OS. Dneska se spousta věcí v IT řeší formou služby, a stejně tak můžete dostávat i notifikace.

Bezva. Takže jako občan si budu zařizovat (a platit?) nějakou IT službu, která mne informuje, že po roce mi úřad něco chce?
To mi přijde ještě víc ulítlé, než hledat a následně okopávat nějakou aplikaci.
Chápu, že ve firmách to má smysl, dokonce i pro občany, kteří potřebují se státem komunikovat často - leč obávám se, že většina populace do takové kategorie nespadá.

Ono je hezké předpokládat, že kdo je schopen se někde přihlásit ke státu, tak zcela určitě má chytrý mobil, rozumí podepisování, má své zařízení nastavené bezpečně a určitě zcela běžně používá počítač či mobil po většinu dne. Jenže když se rozhlédnu po svém okolí, tak skoro polovina lidí používá na mobilu telefonování, nějakou sociální síť a pár slevových aplikací, pokud je internetové bankovnictví překlopí z ověřování SMSkou na mobilní aplikaci, potřebují několikrát do roka technickou podporu minimálně na obnovení přístupu, na počítači mají Windows Home, kde jsou administrátorem (protože jinak půlka věcí nefunguje), aktualizace odkládají ad infinitum. Nový mobil kupují, až když se předchozí definitivně rozsype - a jsou poněkud nevrlí, pokud je k tomu nutí něco dřív - třeba bankovní aplikace, která chce novější Android už po dvou-třech letech.
Ano, jsou schopni se přihlásit bankovní identitou a třeba si stáhnout očkovací certifikát, ale opravdu nepotřebují nějakou další aplikaci na sledování datové schránky, případně aplikaci pro datovou schránku samotnou (v mobilu - kde jim to nedává smysl, protože na tohle je počítač).

Ta Digitalizace státu má probíhat tak, aby občan se státem digitálně komunikovat mohl, nikoliv musel!

Tak tohle podepisuji. Elektřina, plyn, Internet, mobilní operátor, jedna banka, druhá banka, pojišťovna atd. - každá instituce vám nutí svoji unikátní aplikaci do mobilu, každá má naprosto jinak řešený přístup přes Internet, každá má svoji autentizaci (už jen práci s hesly), do toho chodí zprávy, u kterých není na první pohled zřejmé, jestli je důležitá nebo ne - lidem od IT to asi nevadí, ale běžný smrtelník, třeba zedník nebo pediatr, je tím doslova znechucen.
Příklad: přišla mi zpráva z nejmenované banky, že se mám podívat do George, že tam mám zprávu od poradce. To je přece na palici. George navíc považuji za odporný paskvil.

Existují již aplikace přímo pro Android a Apple , používám a v pohodě Vám tato aplikace posílá notifikace , kontrolují dle nastavení DS v určitém intervalu. Můžete i telefonu přistupovat a psát zprávu v DS. Němci mají něco podobného , ale zase mají požadavek, že musíte mít obdobu naší Bankovní ID. Náš přístup se mi zdá lepší .

Obávám se, že na můj telefon Nokia 6021 nebude řádná vhodná aplikace dostupná. ;oD
Ale kdybych přešel na chytrý telefon, asi ho rozhodně nebudu používat pro práci s datovou schránkou - na to telefon prostě není určený (ten je na telefonování, na psaní a čtení je to moc malé - a když ne, tak to je moc velké na telefonování a přenášení).