Článek je podle mě minimálně z 90 % nesmyslný. Přesto mi pomohl se nad některými věcmi více zamyslet a ujasnit si na ně názor.
NAT pro IPv6 je technicky skutečně nesmyslný, to souhlas. Přesto o čekávám, že přijde jeho čas, horkým kandidátem je tzv. WiFi tethering na smartphonech.
Až se střetne rovina technická s rovinou obchodní, byrokratickou a marketingovou, bude mnoho lidí za IPv6 NAT rádo. Jestli si myslíte, že mobilní operátor vám přes PPP spojení pustí víc IPv6 adres nebo dokonce naroutuje jakkoliv velký (malý) segment, pak jste šťastní. Jestli se o něčem takovém bude s vámi bavit, tak jedině za další peníze navíc. Konkurence tady funguje - když jsou v daném místě a čase k dispozici 2 operátoři s rozumnou nabídkou, lze hovořit o štěstí.
Myslíte, že na univerzitním Eduroamu mi ten Cisco Wireless Manager pustí víc IPv6 adres nebo naroutuje prefix, abych se z virtuálního stroje co mám na notebooku mohl připojit někam na ssh nebo si stáhnout aktualizace? Zapomeňte. Můžu to řešit bez NATu přes HTTP nebo SOCKS proxy. Ale to je podle vás lepší řešení než NAT, když se oprostíte od pravdy, že "NAT je špatný"? Teď mi řešení s NATem pro virtuální stroje dostačuje - ať se připojím do jakékoliv sítě, můžu se z VM připojit ven, můžu tam mít dokonce statickou IP konfiguraci, čímž odpadne ladění na X dalších místech (DHCP/RA server a klient), ale to jsem ochotem s IPv6 opustit.
Požadavek jsem nevznesl, ta potřeba nebyla zatím tak silná. Spíš to byla taková ilustrace jedné z možných situací. Ale tohle podle mě musí fungovat out-of-the-box, resp. to musí být respektváno jako základní konfigurace. A to se obávám, že nebude. Budou sítě, kde přes DHCPv6 (nebo jiný protokol) budu moci požádat o delegaci prefixu. Budou jiné sítě, kde mi půjde udělat normálně bridge. Budou sítě, kde nepůjde ani jedno z toho, ani nic podobného, a nebude ani možnost nějakého požadavku na správce té sítě. Dnes prostě vždy funguje IPv4 NAT, až na skutečně obskurní situace s proxy a autentizací.
Sám se až příliš často střetávám se situacemi, kdy vůbec nezáleží na tom, jestli nějaká instalace nebo technologie něco umí/neumí/bude umět/teoreticky může umět. Záleží na tom, jak "blbě" ji někdo nastaví a omezí (ať už je důvod jakýkoliv), a jaká je šance s tím něco dělat. Bohužel často taková šance není, a je nutno se smířit se zkriplenou technologií, nebo nemít nic.
Jsem zvědav, jak dopadne implementace IPv6 u českých mobilních operátorů. Už to vůbec nějaký evropský mobilní operátor má nasazeno v provozu? Zajímaly by mě dataily jako způsob přidělování adres a právě možnost "tetheringu" - sdílení PPP spojení z mobilu na další zařízení.