To je bohužel problém 3D. Obsahu je povážlivě málo. Řada nabízených 3D věcí totiž ve skutečnosti nebyla natočena 3D ale jen 2D. Počítač pak zkouší identifikovat pohybující se "skvrny" a podle rychlosti pohybu skvrn a jejich interakce je pak dává "do 3D". Výsledkem je film, kde se pohybují postavy jako by namalované na kartonové desce. Navíc samotná scéna je dost pokřivěná, protože počítač zjistí v jaké vrstvě se která část obrazu nachází, ale má problém určit jejich relativní hloubku. Takže výsledek docela mizerný, ale přesto na to lípnou nálepku "3D" a chtějí ať před tím padneme na zadek.
Druhý problém 3D filmů je ten, že člověk ani moc 3D nevidí. Do vzdálenosti jednoho metru vidí člověk ve 3D perfektně, do cca 5 metrů ještě dokáže rozpoznat relativní polohu objektů. Nad 10 metrů vidíme 2D a s odhadem vzdálenosti si musíme pomáhat. Zkuste se teď podívat na nějaké 2D filmy. To, co se v nich odehrává, obvykle sledujeme z větší vzdálenosti. Takže i kdyby to byla scéna ve 3D, dojem "hloubky" bude po většinu filmu zcela zanedbatelný. Jenže investovat obrovské peníze do 3D filmového trháku, kde jediný pozorovatelný 3D efekt je 10 sekund trvající záběr hrdinovi do tváře, to se nikomu moc nechce. Proto si autoři pomáhají trikem. Prostě změnší měřítko. Jako kdybychom neměli oči od sebe 6-7 cm, ale třebas 20 cm. Jenže výsledek je problém - změní se perspektiva a člověk pak film vnímá jako by to byl pohled do domečku pro panenky. I velká loď mu připadá jak malý model - protože mu to složením obou obrazů tak vypadá. Proti tomu se obratem postaví jiná část mozku, která odhaduje velikost obrazu podle jiných kriterií (vidím člověka, měl by mít 180 cm, byť 3D vidění hlásí tak 30 cm). A to je jedna z častých příčin, proč lidi ze sledování 3D bolí hlava - prostě je tu rozpor v tom co člověk vnímá a mozek mu to nebere. Podobně jako řada lidí nezvládá sledovat rychlé střílečky - oči hlásí pohyb, zbytek těla ne, no a mozek to vyhodnotí jako nějaký problém a člověku se udělá špatně (viz motion sickness).
Takže 3D bude radost sledovat až bude opravdu vznikat 3D obsah, a až bude jeho pořízení natolik levné, že autoři nebudou nuceni "prohlubovat 3D zážitek".