Často se mi stává, že zůstanu zaseklý nad nějakou divnou věcí, co se mi objeví v hlavě. Třebas dnes to bylo slůvko „blogoterapie“. Nikdy předtím jsem ho nečetl ani neslyšel a mám takové divné podezření, že se v mé hlavě prostě vyčarovalo (Potter hadr). Prohlížel jsem si pár weblogů, pročítal ty krátké zprávičky a přitom se moje pozornost toulala kdesi po hvězdách. Občas jsem se pousmál, sem tam i něco napsal, ale stále nic, co by mě přivedlo zpět na pevnou zem. Prostě jsem se cítil jako kontrola u běžícího pásu - samé žluté kačenky.