Teď se mi to celkem hezky zamotalo. Potřebuju jet k zákazníkovi mimo okres, protože zákazník má dole IT systémy. To znamená, že mi mailem nepošle ani objednávku ani nic dalšího. A v práci nemám nikoho z nadřízených, protože jsou všichni v izolaci nebo karanténě. Takže mi toho nikdo ani tam moc nepodepíše. Normálně by to byla jednoduchá situace - sednul bych do auta a jel spravovat. Teď ani já, ani moji nadřízení, vlastně nevíme, co pořádně dělat. Zdá se, že tam pojedu až zítra. :/
Můžu s čistým svědomím prohlásit, že ve městě, kde žiju, mám telefonický kontakt na 1 člověka (o kterém vím, že tiskárnu nemá - můj otec) a přesně 0 emailových kontaktů na kohokoli. Takže by mi nezbylo nic moc jiného, než chodit od domu k domu a ptát se, jestli náhodou někdo nemá tiskárnu a škemrat o vytištění :)
Možná ale něco zařizuje město. Před rokem zorganizovali rozvoz desinfekcí a obědů. Tak by teoreticky mohli organizovat rozvoz vytištěných papírů. Ale na webu o tom doteď nic nepsali.
Ona mne ta "sousedská výpomoc" dost pobavila, protože když jsem opravdu potřeboval vyrobit si "puťovku" pro překročení okresní hranice, nebyla jediná tiskárna v okruhu minimálně kilometru, nepopsaný papír jakbysmet. A tak přišlo ke slovu školákovo plnicí pero a opis formuláře "skoro krasopisem" na zadní stranu starého elektrikářského formuláře.
Měl jsem tedy dokument písemně, v listinné podobě, opatřený biometrickými prvky!
8. 3. 2021, 08:59 editováno autorem komentáře
Paradoxem doby uzavřených obchodů a omezeného pohybu je nečekané "obrácení" dostupnosti materiálu pro listinnou podobu písemnosti. Není to tak dávno, kdy by nedostupnost papíru a tužky/pera v domácnosti byla nepředstavitelná.
Dnes není problém si představit situaci, kdy jediným nepopsaným kusem papíru v domácnosti je papír toaletní, protože obyvatel domácnosti prostě v běžném provozu papír na psaní už nepoužívá, ale zato má domácnost plnou nástrojů pro práci s elektronickou podobou.