No, kdysi to bylo tak, že hudebník opravdu provozoval hudbu před posluchači, čímž si zajistil obživu. Když byl dobrý, měl větší příjmy.
Pak přišla doba, kdy se hudba provozovala ve studiích a pod dohledem zvukařů - leckdy byla přímo virtuální (Milli Vanilli, tuším zpíval někdo jiný a oni jenom hopkali do rytmu). Primární zdroj peněz byl příjem za desky, kazety, CD... prostě obchod.
Takže žádná revoluce se nekoná, je to jenom návrat ke kořenům. Kdo umí, tomu lidi přijdou na koncert. Kdo neumí, bude muset zkusit dělat něco jiného. A tím odpadnou všechny rychlokvašky, zůstanou opravdoví hudebníci.
Pak jeste existuje kategorie, kde muzikanti umi i neumi, ale hraji pro vlastni poteseni a pro poteseni lidi a ne pro sve kapsy. A takovi urcite neodpadnou...