Připomíná mi to něco jako mnichovskou dohodu proti internetu..
Autorské zákony jsou už teď nastaveny extrémně nevýhodně pro uživatele a jim to nestačí, nejraději by to neustále zhoršovali. klasická ukázka toho jak ve demokracii nevítězí názor většiny ale názor peněz.
Btw. vysvětlete mi který autor potřebuje vydělávat peníze 70 let po své smrti??
Všechno se tlačí k
1. monitorovat provoz každého uzivatele
2. omezovat uživatele jen na základě podezření a jasné porušení presumpce neviny a náklady na to ještě vnutit samotným uživatelům
3. kriminalizaci šifrování, jako jediné účinné obrany
4. zpoplatnit co se dá (pokud možno i dýchání)
já tu pirátskou stranu letos evidentně volit budu..
> Btw. vysvětlete mi který autor potřebuje vydělávat peníze
> 70 let po své smrti??
Pokud zobecníme duševní majetek za normální majetek, tak bychom se mohli ptát, jestli nekdo potřebuje svůj majetek vydělávající mu peníze 70 let po své smrti.
:0)))) Po své smrti opravdu NIKDO žádný majetek nepotřebuje. A zobecňovat "duševní majetek", už to sousloví je samo o sobě protimluv, za skutečný majetek je naprostý nesmysl. Myšlenku NELZE vlastnit, můžete si pouze přivlastnit její autorství a i to samo o sobě je sporné, neboť mohou dva lidé nezávisle na sobě mít stejný nápad a ten první tomu druhému pak tu jeho bude upírat?
Principem vzniku autorských práv bylo a mělo by být jen stimulovat technický a jiný rozvoj (podpořit autory, chránit je před těmi kteří by na jejich myšlence vydělávali a nepodělili se o zisk) nikoli rozvoj brzdit a omezovat tím že by snad "autor" myšlenky měl právo ostatním říkat co s ní smějí a nesmějí dělat.
Nevim jak Jackson, ale na zaklade Mozartovych del vzniklo a vznika stovky jinych del, ktere proste prebiraji casti nebo se inspiruji skladbou ...
Ostatne autorsvi dila jako pojem je cista hovadina. NIKDO na teto planete nikdy v historii nestvoril nic sveho. Vzdy kazdy vychazi z toho, co uz nekde videl/slysel ... Takze deklarovat vlastnictvi myslenky je hovadina, protoze ta myslenka je vzdy jen kompilaci myslenek jinych. Kdyby nekdo pred Mozartem nevymyslel pismo a noty, tak by Mozart nic nenapsal. ...
Proto nema smysl porovnavat to s domem nebo jinym hmotnym majetkem. Navic zakladni vlastnosti majetu je, ze je to unikatni cosi, majitel k tomu ma veskera prava a muze veskera prava na ten majetek prevest na kohokoli jineho, ale !!! ztraci tim jakoukoli dalsi moznost s tim majetkem jakkoli operovat !!!. Variantne muze ten majetek znicit.
To s myslenkou udelat proste nelze, proto ji nikdo nemuze vlastnit.
Duševní majetek jsou záznamy v mozkových buňkách, které se smrtí daného jedince nevratně vymažou a zůstane jen jejich obraz transformovaný do not, nahrávek, soch, obrazů a t. d. Nevidím jediný rozumný důvod, proč by měl mít z něčí práce prospěch někdo, kdo na ní nemá buď vůbec žádný, nebo minimální podíl. Vynálezci jsou také autoři a většinou mnohem užitečnější, než ti, co produkují tzv. umění, např. barvou polité schody. Jenže: vynálezce, pokud chce mít své dílo chráněné, musí poslat na patentový úřad přihlášku, zaplatit nemalou sumu, která může lehce, pokud jde o celosvětovou ochranu, dosáhnout i šestimístných částek, a po několika letech platit za prodloužení patentu znovu! Pokud má podezření, že jeho patent byl zneužit, musí se o nápravu postarat sám a zaplatit si to! Stejným způsobem by se mělo zacházet s autory uměleckých děl! Jenže tohle nikdy žádná ACTA řešit nebude, protože povaleči z OSY a dalších podobných institucí by okamžitě přišli o koryta.
>Pokud zobecníme duševní majetek za normální majetek, tak >bychom se mohli ptát, jestli nekdo potřebuje svůj majetek >vydělávající mu peníze 70 let po své smrti.
Treba jeho rodina???? Pokud nikdo nepotrebuje majetek po sve smrti tak zrusme i pravo dedicke a po Vasi smrti propadne veskery Vas majetek statu (ctete stane volne uzitelnym)
Duševní majetek... Co to je? Můžete to nějak konkrétně definovat, ohodnotit? Ne, protože tento majetek definovatelný není, není to nic hmotného. Hmotné jsou jen jeho ,,vizualizace" A na ty by mělo být pohlíženo stejně, jako na každé jiné spotřební zboží.
Pokud bych už jako umělec žil z výběru za "duševí vlastnictví" tak bych rozhodně chtěl ať po mé smrti je mé dílo naprosto volně šiřitelné a pokud někoho podnítí k tvorbě, zalíbí se mu, nebo jej zkopíruje a upraví a na něm postaví něco svého nebo jej třeba paroduje byl bych jen rád....
Jak jste proboha přišel na tu blbost, že svoje znalosti, schopnosti a dovednosti můžete směnit za hmotný majetek??
To si představujete, tak že přijdete k někomu z hlavy vám vyjmou vědomost, smažou ji a nahrají do hlavy někomu jinému??
Myšlenku můžete někomu sdělit, ale sám o ni nepřijdete, není to a nemůže být majetek, chybí tomu ty nejzákladnější vlastnosti majetku. Navíc prodáváte svou práci, nebo konkrétní věc, případně garantovaná práva na použití něčeho, nikdy ne samotnou myšlenku.
Pořád tam motáte slovo majetek. Myšlenka nemůže být něčí "majetek" namá hmotnou podstatu a může se libovolně "množit". Sdělením nějAKÉ MYŠLENKY NĚKOMU JINÉMU O NI NEPŘIJDU. tÍM ŽE NĚKOMŮ DÁM DŮM NEBO AUTO ANO... Chápete ten rozdíl?? Jediné co je vlastnitelné jsou autorská práva, ale to není totéž. Je to společností garantovaná věc a ta společnost to dělá z nějakého důvodu (nebo si to alespoň myslí), například jako podporu a motivaci pro vznik nových děl.
Muzika je stará jako lidstvo. Umělci se vždy živili sým umem a tím že bavili své posluchače. V posledním, relativně krátkém období, se díky reprodukční technice na chvíli otevřelo okénko pro bezpracný zisk. Prostě možnost nechat si svoje vystoupení zaplatit 100x 1000x miliónkrát...no a to období končí a umělci a hlavně "umělci" kolem sebe kopou. Nic jim to nebude platné...hezky na vůz pod plachtu a kočovat od štace k štaci....
Už aby to bylo, počet umělců se tím zredukuje na únosnou míru, protože těch skutečných, kteří něco opravdu umějí je jen pár a ten bezcenný zbytek rychle vyhyne, spolu s parazity, kteří na nich, ale především na nás, konzumentech, nechutně vydělávají.
Možná vám to teď připadá absurdní, ale právo dědické je v podstatě také nesmysl.
Kdyby byl každý nucen začínat od nuly, tak by se svět zajímavě změnil.
Nezapomeňte, že všechny tyto zvyklosti, které považujeme za neměnné a člověk (jako druhu) vlastní a vrozené, jsou pouze kulturní nános a kdysi existovaly kultury, které nejen že neznaly soukromé vlastnictví čehokoliv, ale ti lidé o nic takového ani neusilovali. A také to fungovalo!