Reklama neslouží vám, ale obchodníkům a producentům, tedy těm co souhrné jmění společnosti rozmnožují. Kvalitním a výhodným nakupováním ničeho reálně nepřibude, vy máte zdroje jaké máte, žádné jiné. Nelze mít jen sobecký pohled na svět, i když i ten je důležitý, a nikdo nemá dostat nic zadarmo, ani obchodníci.
Jsem svéprávný, takže na to, abych zjistil, co potřebuji, nepotřebuji reklamu. A když si budu chtít vybrat kvalitu za dobrou cenu, tak už je mi reklama úplně na... Takže zablokovat a komu se to nelíbí, ať mi pr..l políbí! Reklamu, v podobě, jaká se dnes tlačí do masmédií a na internet potřebuje k životu jedině tvor s IQ tykve.
Realita je taková, že reklamní průmysl, stejně, jako cokoli jiného, včetně vesmíru, má své nepřekročitelné hranice. A přefouknutý balonek prostě praskne. Takže brzy dojde k tomu, že většina těch, co reklamu vyrábí a vnucuje, půjde stát frontu na pracák. A svět se bude točit dál.
S reklamami v TV už jsem se také úspěšně vypořádal. Je velmi půvabné, když se k reklamě na, dejme tomu prášek na praní, ozývá z reproduktorů Jarda Štercl, nebo povídky Šimka a Grossmanna. A na internetu pak po onom kolapsu zbude jen kvalitní, reklamou neznečištěný obsah. (Včera bylo pozdě). A ještě něco: V ČR stále platí zákon o zákazu tzv. vázaného prodeje. Co to znamená? třeba: Chcete tmavou tlačenku, ano prodám, ale jen když si k ní koupíte ještě dvě jitrnice. Takže tím, že do webu o konvalinkách cpu reklamu na cokoli jiného jsem už na hraně onoho zákona. A v momentě, kdy začnu kohokoli nuti, aby blokování reklamy vypnul, dopouštím se, podle stále platného zákona, trestného činu!
Nárůst uživatelů Adblocku by měl být pro reklamní otrapy jasným signálem: Uberte a neobtěžujte! Místo toho se vymýšlí přesný opak a reakce naštvaných uživatelů je taková, jaká je. Jednoho krásného dne se počet blokujících zvýší na magických 99,9%, (a vypadá to na horizont jednotek let) a začne být zajímavo.
Já zase mám svolení si z toho, co mi naservírují, vyzobat jen to, co mne zajímá. Když si dám v hospodě vepřo knedlo zelo a zelí nechám, nikdo mne za to nemůže a nesmí popotahovat, naopak, kuchař bude rád, že to zbylé zelí může hodit zpátky do hrnce a ,,oblažit" s ním někoho jiného, jako je třeba jistý blbeček J. N.