Vlákno názorů k článku ADSL: první tarif bez dat od J - Tohle tu uz jedno bylo a co vim,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 1. 2004 9:39

    J (neregistrovaný)
    Tohle tu uz jedno bylo a co vim, tak presne tyhle linky temer nikdo nechce. Parada, ono nejen ze to nefunguje a nikdo negarantuje ani to, ze to bude fungovat rychlosti modemu aspon 10 dni v mesici, ono se pres to nedaj prenaset data ani kdyz to nahodou zrovna jde.

    Kdokoli z meho okoli mel jakkoli omezenou nebo pocitanou linku od ni rychle utekl. Protoze bud zjistil, ze jinde dostane za stejnou cenu lepsi sluzby, nebo dospel k zaveru ze za rychlost modemu nehodla platit desetitisice rocne a ze si vlastne vystaci stim jednodenim stazenim posty pres dial.
  • 7. 1. 2004 9:56

    Michal (neregistrovaný)
    Nemas pravdu. Neber v potaz nazory na takto zamerenych serverech a vydej se mezi odpovidajici vzorecek uzivatelu. Zjistis ze naopak 90 % uzivatelu uvita merenou linku protoze je levnejsi a oni opravdu vic nepotrebuji.Ostatne dialup je daleko drazsi merena linka. Dle me je rozumne platit za to co spotrebuju a ne za to co bych mohl spotrebovat - ale nespotrebuju. Vyber tarifu je ostatne kazdeho vec. Je to jako kdybych nadaval na Eurotel ze nema v zakladnim tarifu 300 volnych minut a nebo dokonce neomezene minuty ...
    Takze veskere nazory na tema ze tarif bez dat,nebo malo daty je na nic jsou absolutne mimo misu. Jak tu uz nekdo spravne poznamenal - i ty maji sve vyuziti
  • 8. 1. 2004 9:23

    J (neregistrovaný)
    Tak stimhle tak uplne nesouhlasim.

    Co podle me lidi chtej: Levny, klidne pocitany, ale trvale funkcni pripojeni k inetu (= tohle jsou soucasni uzivatele modemu). Jenze levne = podle me tak maximalne za 300Kc/mesic v pripade pocitane linky + 200Kc za data = MUSI se to vejit do 500, protoze aktualne treba promodemujou neco mezi 300 - 500Kc/mesic.

    Jenze za 500 je uz mozny mit v nekterych lokalitach neomezenou linku (v mem pripade garant 64kbit + lokal 10/100Mbit).

    Muj nazor je, ze pokud by cena zakladni varianty DSL sla prave na tech 500(kompletni cena) za dejme tomu 128kbit linku, vyresi se problem agregace behem par tydnu, protoze za tuhle cenu by si to poridili temer vsichni modemari a vetsina z nich by nijak nezvysila sve vyuzivani site = stahovani mailu + obcas web.
  • 8. 1. 2004 9:31

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Jenže ceny připojení jsou jiné. A na ceny nemůže být činěn žádný tlak. Jen si vezměte, kolik velkých ISP poskytuje internet přes různé technologie už roky, ale žádný cenu nesnížil. A taky proti tomu nikdo neprotestoval.

    Mimochodem, ceny, které mi popisujete jsou zase jen ceny lokálních ISP, kteří využívají (zcela správně) místní výhody (např. dobrou viditelnost, přítomnost většího ISP atd.). A menší a lokální ISP budou vždy levnější, než globální/globálnější ISP. Jinak by je přeci nikdo neplatil a přestali by existovat! Takže na tom, že konektivitu ve Vašem místě seženete levněji, nevidím nic nepřirozeného, naopak si myslím, že pro trh je to jen zdravé.

    Druhým, podružným problémem je to, že mnozí (zdaleka ne všichni) malí ISP a jejich zákazníci používají špatné a levné technologie, překračují mnohdy vyzařovací výkony nebo jinak nerespektují generální licence atd. To samozřejmě vede k velké úspoře nákladů, ale ve výsledku to pro trh neznamená žádný velký přínos.

    128 kbitů s agregací 1:50 není podle mého názoru realizovatelné. To by musela jít agregace níž a tím pádem by to bylo z hlediska nákladů úplně (nebo takřka) stejné. Koneckonců 192 kbitů tu už bylo a nefungovalo to absolutně vůbec.
  • 8. 1. 2004 10:42

    Michal (neregistrovaný)
    Ten kdo si poridi v miste sve pusobnosti linku 256 garantovanou a vystrici nad svuj barak WIFI AP neni ISP, ale preprodejce nebo agregator. Jeho sluzby se nedaji s ISP srovnavat. ISP je na trhu par (tusim kolem 30-40 kousku) a vsichni jsou uvedeni na www.nix.cz. Ja bych si nikdy udajnou linku 128 kbit za 500 nekoupil, protoze vime ze je to kravina - to same CZfre
  • 8. 1. 2004 10:47

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Jenže tohle lidé nechápou a chápat nechtějí. A národním sportem je dívat se na ušetřenou korunu.

    BTW kdyby ČTÚ poctivě dával pokuty za nedodržování generální licence, viděl byste jak by se najednou vše změnilo a jak by lidi ani nenapadlo dělat antény z plechovek od buřtů a ze záchodovejch trubek.

    ISP je opravdu docela málo a zahraničních linek ještě řádově méně. Ceny jsou vcelku dané, takže zázračné ceny jsou opravdu jen díky přeagregování a šetření na technologii. Ostatně 99% wifistů provozuje svoje spoje na technologiích určených pro vnitřní použití, které se pro venkovní spoje naprosto nehodí z mnoha důvodů...
  • 8. 1. 2004 12:47

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Je mi naprosto putna jestli se to hodi nebo nehodi. Pokud to bude fungovat, tak at mi privedou Internet treba pradelni snurou.
  • 8. 1. 2004 14:29

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Takze nikomu z tech, co maji internet pres wi-fi to vlastne nefunguje? To je nejake celosvetove spiknuti?
  • 8. 1. 2004 14:35

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    ;-) ale jistěže funguje. Jen si ale zajděte změřit vysílací výkony a porovnejte to s generální licencí. Taky se podívejte, jaké lidé používají antény a jaké mají směrové charakteristiky.

    To je jako kdybych byl taxikář, a sliboval cestu z Prahy do Brna za 1:20 hod. Jistěže to jde, ale za cenu porušování předpisů (ať už jsou jakékoliv). A ""konkurenční výhoda"" založená na takovýchto principech není v pořádku, nemyslíte?
  • 8. 1. 2004 14:47

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Konkurencni vyhoda takto ziskana v poradku neni. Ale nabyl jsem dojmu, ze mluvite o wi-fi pausalne. Vy tedy mluvite o te casti instalaci, ktere porusuji predpisy. OK.
  • 8. 1. 2004 14:51

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Jistěže. Asi jsem to málo zdůraznil.

    Bohužel, těch "porušovačů" je nemálo, řekl bych, že většina, a to nejen na straně uživatelů, ale i na straně "přeprodávačů" konektivity. Většina z nich ani neví, jak vypočítat vyzařovaný výkon.
  • 8. 1. 2004 15:44

    J (neregistrovaný)
    Ja bych to videl spis takto:
    Pokud je ISP ochoten za ty prachy to rozumne garantovat, pripadne bez garance ale s moznosti kdykoli to zrusit (tady bych chtel reference na par lidi kteri potvrdi jak moc to funguje nebo ne), tak je mi jako zakaznikovi uplne jedno, jestli je agregace 1:1 nebo 1:100 a jakym zpusobem se porusuje nebo neporusuje GL. Ne ze bych to schvaloval, obzvlast pri pouziti breeze coz je samo o sobe peknej bordel.

  • 8. 1. 2004 16:12

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Jenže slova GARANTOVAT a AGREGACE dohromady prostě a jednoduše nejdou.
  • 8. 1. 2004 19:43

    kix (neregistrovaný)
    Né nutně - nepleťme vyhrazenou konektivitu a agarntovanou. Zcela jistě existuje hranice agregace, pod kterou se neprojevuje. A domnívám se, že nebude příliš jiná od čísla 1:10 pro přípojky typu ADSL nebo CableTV.
    Ostatně to někdo jinde v diskuzi uváděl na příkladu UPC, kde je celková konektivita radikálně nižší, než součet přípojek. Agreguje se prostě všude, jen to nevíme.
  • 8. 1. 2004 19:47

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Mno nevím, obecně se garantovaná konektivita považuje za vyhrazenou. Jsou to pro tento účel synonyma.

    Vše ostatní už není ani vyhrazené ani garantované, neboť je zde možnost, že rychlost poklesne, a nikdo toto není schopen GARANTOVAT.

    Ale chápu co tím myslíte. Moje příspěvky byly o tom, že i když se poklesy rychlostí neprojevují, není možné za uváděné ceny garantovanou (vyhrazenou, chcete-li) konektivitu pořídit.

    Přirozená míra agregace je cca 1:6.
  • 12. 1. 2004 1:38

    Karl (neregistrovaný)
    A nejvetsi podvod je to, ze jsem si koupil dalnicni znamku za 800 Kc (?) a az ted jsem zjistil, ze dalnice ma vetsinou jenom dva pruhy a pritom bylo prodano pres milion znamek!!!! A pritom je dalnice pro dva!!!! ;-)
  • 12. 1. 2004 8:12

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Ale existuje. Jen stojí víc, než pár korun. A vše ostatní, co je nazvané garantovanou konektivitou je podvod, na který se může jednou přijít, jakmile nastane situace mimo předpoklady.

    Velmi velcí ISP si pochopitelně mohou dovolit overbookovat konektivitu, ale mají jí takové množství, že jakýkoliv výkyv mimo odhad přirozené agregace jsou schopni vykrýt a dostatečně včas kapacity navýšit. Zatímco ti malí na to rezervy nemívají.
  • 12. 1. 2004 8:18

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Mno a teď si představte, že by někdo nabídl Pražákům, že když dojedou do Brna, dostanou např. 5000 Kč. Jak by pak ta dálnice vypadala? To je analogický příklad k neomezeným datům Nextry, Tiscali a GTS.
  • 12. 1. 2004 10:35

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    ... a nyni pozor ... Prekvapeni sefa kuchyne. Cely ISP business je zalozen na overbookingu. Overbookuji vsichni, vcetne US paternich siti. Odpovidajici rezervy muze mit kazdy ISP, pokud ma moznost datove toky odhadnout a ridit. Coz v pripade ceskeho ASDL nema. ISP maji k ADSL infrastrukture Telecomu natazeny 100 Mb/s okruhy, ale pokud vim, ZADNY z nich se plnemu vytizeni ani neblizi.
  • 12. 1. 2004 10:39

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Narážka na overbooking byla ve vztahu k mrňavým přeprodávačům konektivity především na WiFi (které snad ani za ISP považovat nelze) a ve vztahu k termínu "garantovaná rychlost". ADSL se ani v nejmenším netýkala.
  • 12. 1. 2004 10:59

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Myslim, ze mrnavy preprodavac WiFi muze dosahnout na sve siti mnohem lepsich provoznich parametru nez kdokoliv s ADSL. A to proto, ze muze mit infrastrukturu pod lepsi kontrolou, nez si bezny predpodavac ADSL vubec nedokaze predstavit.
  • 12. 1. 2004 11:04

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    ;-) pořád oba každý mluvíme o něčem jiném...
    Já mluvil o tom, že malý přeprodávač může mít např. 6 prodaných 256kbit linek, ale vlastní konektivitu jen 1Mbit. A že u takovýhle ISP lze daleho hůře zajistit při stejném overbookingu garanci těch linek, než u ISP, který jich má 60 a 10Mbit konektivitu. Je to jen otázka pravěpodobnosti.
  • 12. 1. 2004 14:16

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ne mluvime o tomtez - jen Vy to odmitate prijmout :-)

    Pokud ma ISP v rukou bandwidth management, muze na megabitove lince dosahnout 100% spokojenosti zakazniku.

    Economy of scale sice (i zde) funguje, ale upesnost ISP (IAP) businessu byla (a troufam si tvrdit, ze stale je) o tom, jak efektivne dokazu agregovat zakazniky do jedne trubky pri dane kvalite sluzby a vysi cen.

    Pod trubkou si muzete predstavit datovy okruh, ale treba take modemovy pool.

  • 12. 1. 2004 14:36

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Ovšem faktem také je, že těch 6 účastníků se snáze "domluví" na podmínkách, za jakých jeden druhému nebudou na obtíž, takže ve skutečnosti tam funguje "rychlá zpětná vazba", řešení problémů je mnohem snazší a rychlejší. Viz např. pravidla CZFreeNet. Ovšem porovnávat jejich ceny s cenami Českého telecomu...
  • 12. 1. 2004 14:58

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Re: Dálnice a dálniční poplatky?

    Vážení, tohle už je naprostá demagogie. Způsob, jakým je financována silniční a dálniční síť v ČR je natolik odlišný od financování připojení na Internet, že Vaše "podobenství" ani trochu nesedí. Ceny dálničních známek ani zdaleka neodpovídají skutečnému opotřebení dálnice konkrétními vozidly (těžká nákladní auta až 50000 x více, než lehká osobní), navíc náklady jsou pokrývány především částí daní z provozu automobilů "vytékajících" (spotřební, DPH, daň z příjmu, silniční daň atd.) Navíc roční dálniční známka je typickým "paušálem bez datového omezení"...
    Platby za (privátní) provoz sítí jsou proti takovému státnímu zamotanci "jednoduchou trojčlenkou" ;o)
  • 12. 1. 2004 15:51

    ST (neregistrovaný)
    Demagogie není, když poukazujete na různé možnosti a interpretace a analyzujete je.
    Demagogie je, když na základě záměrně vytvořeného příkladu (jehož výskyt nepokrývá ani statistickou chybu) generalizujete na celou skutečnost.

    ale o tom jsme se už bavili, nebo ne?

    Proč kohokoliv, kdo negeneralizuje s vámi označujete za demagoga?
    Konkrétně vaše číslo "50000 x než osobní auta", kde jste jej vzal, ve statistikách ministerstva dopravy není.

    Dálnice je opravdu špatný příklad, poněvadž více než polovina nákladů nejde na vrub uživatelů dálnice (dálniční známka a daň z pohonných hmot), ale daňových poplatníků(fond národního majetku).

  • 12. 1. 2004 16:34

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Myslím, že diskusi o dálnicích jsme vedli tak trochu v nadsázce, ne?
  • 12. 1. 2004 18:14

    kix (neregistrovaný)
    Jest otázkou tedy, jestli podle vás mají ISP konektivitu (řekněme zahraniční) alespoň rovnou součtu všech přípojek nebo snad aplikují mechanizmy QoS, které na linkách označených jako "garantované" zajistí KDYKOLIV jmenovitou rychlost a to tak, že zpomalí ty ostatní? Víte to jistě?
    Navíc garance je víceméně otázka smlouvy, který říká, co dodavatel má poskytnout a co se děje, když neposkytne. Nic víc. Nikdo vám opravdu 100% fungování nezajistí.
  • 12. 1. 2004 18:21

    Karl (neregistrovaný)
    To bylo v nadsazce jako reakce na nekoho kdo kricel ze agreace je podvod. Agregace je skoro vsude. Na chodnicich, v supermarketu, agregace je na dalnici a doma na zachode (malokdo ma tri zachody jako kamarad,ale i ten uz musi agregovat, protoze ma druhe dite). Je to reakce nekoho kdo ma nejakou naivni predstavu a psychicky nezvladne informaci ze je neco jinak a ze je to bezne.
  • 12. 1. 2004 18:22

    Miroslav Šilhavý (neregistrovaný)
    Míněno následovně: při větším počtu prodaných linek je okamžitý (relativní) dopad enormní zátěže X klientů (v absolutním měřítku) nižší, než při menším počtu prodaných linek.
  • 12. 1. 2004 19:56

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    "ve statistikách ministerstva dopravy není..." :o)

    "Těžký nákladní automobil (kamion apod.) poškozuje jízdou vozovku řádově - až 50.000x - více, než osobní automobil."

    Tento údaj vyřkl před časem v jednom rozhlasovém pořadu o problematice silnic a dálnic (a poplatků za ně) pozvaný odborník, jehož jméno jsem si nezapsal. Nicméně na tomto zjištění je obtížné cokoli zpochybnit, když vidíme škody na silnicích a dálnicích zničených přetěžovanými nákladními vozy (vyjeté koleje) podobně jako třeba ve městech křižovatky (brzdné dráhy), zastávky autobusů a trolejbusů apod.
    Podobnými údaji se žádné ministerstvo populistické vlády chlubit nebude, protože dálniční poplatky (pro osobní auta) by se jim hůře zdůvodňovaly. Jsou příjmem vlády, podobně jako ostatní daně. ("Čím více, tím lépe...")

    Dále vaše tvrzení:
    ...více než polovina nákladů nejde na vrub uživatelů dálnice (dálniční známka a daň z pohonných hmot), ale daňových poplatníků...
    je typickou (politickou) demagogií, protože částky generované silničním provozem a službami s ním spojenými - vybrané vládou (všechny daně a poplatky) - převyšují vládní výdaje na výstavbu, provoz a údržbu dopravních sítí. (Ani tento údaj na ministerstvu nenajdete takto průhledně definovaný - s výjimkou předpisu, který nařizuje odvádět cca 40% vybrané spotřební daně z paliv a maziv do Fondu dopravy.) Navíc - silniční síť (zprostředkovaně) neslouží jenom těm, kdo po ní jezdí automobilem či převážejí náklad. A v neposlední řadě je také důležité, co všechno se do "vládních výdajů na silniční dopravní systém" započítá...
  • 13. 1. 2004 10:08

    ST (neregistrovaný)
    O co chcete opřít své tvrzení že: částky generované silniním provozem převyšují vládní výdaje s tím spojené?

    Pokud jsem se opřel o vybrané daně (dálniční daň a daň z uhlovodíkových paliv a maziv přijatá ze silniční dopravy), které jsou jasně účetně vyjádřené ve výročních zprávách příslušných ministerstev, označujete to za politickou demamgogii.

    Měl bych s Vámi souhlasit, nic není tak průhledné. Po silnici se vozí kupříkladu rohlíky a daň z rohlíků je tudíž také daní generovanou dopravou. Po silnici jezdí lidé do práce, tudíž daň z příju fyzických osob je také daní generovanou dopravou.
    (Vlastně veškeré výběry daní jsou spojené s určitou dopravou tudíž celý státní rozpočet je financován z dopravy). A nyní malá perlička: Obchodník s rohlíky telefonuje s dodavatelem, z čehož plyne, že daň z rohlíku je vlatně daní z telefonování. Pokud bych to spojil se všemi možými výběry daní, musel bych dojít k závěru, že všechny daně jsou daní z telefonování.

    A teď si to schrňme:
    Stát vybere ze všeho daň z dopravy +
    Stát vybere ze všeho daň z telefonování = stát vybere dvojnásobek daní. Kdyby to tak bylo, tak by asi nemohl být žádný státní deficit. A to hlaně proto, že mám ještě jednu perličku.

    Stát platí školství. školství zajišťuje to, aby každý (pokud možno) něco uměl. Pokud by nikdo nic neměl, nic by nevydělal a nemohl by tudíž platit daně. Kdo dělá, dělá tak proto, že se to naučil. Tudíž veškeré zisky, co kde jsou mají svůj původ ve školství. Z toho plyne, že všechny daně pochází ze školství. : )


    Toto je generalizace Vašeho typu - jen trochu více podtržená.



    Tudy asi ne. Co kdybychom se schodli na tom, co je jasně napsané v účetnictví. Náklady na údržbu a výstavby dálnic jsou z poloviny hrazeny z fondu národního majetku, zbytek je daň z uhlovodíkových paliv a maziv (ta by sice měla být určena na nápravu ekologických škod, s tím však nic nenaděláme) a navíc je jakási třešnička v podobě dálniční daně. Náklady na školství jsou zase plně hrazeny z části daně z říjmu fyzických osob. A náklady na tefonování z telefonních poplatků.
  • 13. 1. 2004 14:55

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Poněkud nevhodná odbočka z diskuse o ADSL, ale když jinak nedáte...

    Zkuste si představit, kolik daní všeho druhu stát vybere na veškeré činnosti, která se silniční a dálniční dopravou přímo souvisí. Patří sem veškerá výroba silničních vozidel a servis, veškeré navazující suroviny a produkty jiných odvětví. Rohlíky určitě ne (zase ta vaše demagogie)! Bez silničních sítí a jejich provozu by zanikla většina firem a vrátili bychom se k primitivnímu hospodaření v zemědělství.

    Takhle to "na ministerstvu" určitě spočítané nemají (a ani nemají důvod, proč by to dělali).

    Kdyby nebyla silniční síť, o kolik by byl výběr státu na daních souvisejících s výrobou a provozem silnic, automobilů a přidružených služeb nižší? Určitě o více, než vydává na budování a údržbu silniční sítě. Možná by pak ale zavedl "daň z koňských a kravských povozů" - zdanit se přece dá všechno, ne?

    Vaše snaha naznačovat, že chudáci nemotoristé "doplácejí na motoristy" je zjevně zcela nesmyslná. Zrušte pohonné hmoty z ropných produktů a zhroutí se celé hospodářství i příjmy státního rozpočtu. Jestli tohle nechápete, diskutovat je zbytečné.
  • 13. 1. 2004 16:12

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Kdyby nebyla silniční síť, o kolik by byl výběr státu na daních souvisejících s výrobou a provozem silnic, automobilů a přidružených služeb nižší? Určitě o více, než vydává na budování a údržbu silniční sítě.

    Ale copak jsou vydaje na udrzbu a budovani silnicni site jedinymi vydaji souvisejicimi se silnicni siti? Jestlize do zisku pocitate vse co se silnicemi souvisi, pak i do vydaju zapocitejte vse. Tedy i naklady na policii, dopravni inspektoraty, leceni vsech, kteri v souvislosti s dopravou neco utrpi, vsechny soudy ktere nejake prekroceni zakona na silnici soudi, mistni urady, ktere se o komunikace staraji, atd... Zjistite, ze proste nejste schopen rozumne zjistit ani naklady, ani prijmy.

  • 13. 1. 2004 16:54

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Re: Petr Klimovič
    Byli jsme to my, kdo už na tohle téma kdysi na Lupě dlouze diskutovali? :o)

    Uznávám, že tak, jak jsou "průhledné" příjmy a výdaje státního rozpočtu, jsou "průhledné" i jednotlivé položky, které stát vynakládá na budování, údržbu a provoz silniční sítě.
    Každopádně prodej pohonných hmot patří mezi nejlukrativnější státem zdaněné komodity (benzín u výrobce bez započtených daní stojí řádově cca 6-8 (?) Kč za litr, většinu jeho konečné ceny pro malospotřebitele tvoří daně).

    Proto jakákoli kategorická tvrzení o "dotacích" státu do silniční dopravy z jiných položek, než jaké vybere ze všech daní odvedených v souvislosti se silničním provozem, považuji za demagogii. Silniční provoz je pro státní pokladnu "zlatý důl", ať už přímo, nebo v navazujících odvětvích... (cla a DPH z dovážených automobilů atd...)

    Další výdaje, které uvádíte, jsou hrazené z různých jiných položek (povinné pojištění odpovědnosti za způsobené škody, zdravotní atd.,) které neprocházejí státním rozpočtem - a účastníci silničního provozu se na nich přímo podílí různými dalšími platbami.

    Ostatně - policie také provozuje výdělečnou činnost - inkaso pokut za přestupky apod. (dobře známe, jak to chodí, když přijde "akce Kryšot" :o), i to jsou příjmy státního rozpočtu, které zase přerozděluje jinam...

    Průhlednosti údajů se těžko od České vlády dočkáme. Není v jejím zájmu, abychom ministerským úředníkům viděli "pod prsty" na jejich hospodaření s penězi. INDOŠ snad netřeba připomínat :o)

  • 14. 1. 2004 8:17

    ST (neregistrovaný)
    Údaje v účetnictví vlády jsou celkem dobře průhledné (pro toho, kdo umí počítat). Neprůhledné začínají být tepve tehdy, když začnou vylézat zájové skupiny, a snaží se ohodnotit některý údaj jinak, než tomu je.

    Stejně jako vámi uváděná "daň z pohoných hmot."
    Jako daň z pohonných hmot začala být označována zájmovými novináři. Správně se jedná o daň z uhlovodíkových paliv a maziv. Výběr této daně se ročně pohybuje okolo 50 - 60 mld. korun. Z této částky se asi 19% vybere z dopravy(ono se totiž ulovodíková paliva a maziva používají i jinde). 20% z celkově vybrané částky této daně je přímo použito do dopravy (tedy údžba a výstavba dopravní cesty). Částka 20% je zvolena jako dlouhodobě očekávaný průměr, proto se nemá cenu rozčilovat s tím 1%.
    Příjem z dálničních známek je oproti tomu zanedbatelný.
    Z toho celkem jasně vyplývá, že výběr z této daně nepokrývá externality, a to ani přímý vliv spalování uhlovodíků na životní postředí.

    Do dopravy ročně vláda investuje více než dvojnásobek této částky (většinou kryto z FNM). - další průhledný údaj : )

    Zavádíte tu velmi demagogické tvrzení, že jsou ještě další věci okolo dopravy, které v celkovém součtu převyšují náklady na správu cesty. Zde lze aplikovat jednoduchý výpočet k potvrzení této skutečnosti. Dle statistické ročenky všechny výdaje s dopravou (náklady na MHD,dovoz zboží, pohonné hmoty, nákup vozového parku) jsou kolem 8000 Kč ročně na osobu ( budu zde hodně zaokrouhlovat, na celkovou částku to nebude mít větší vliv), což je 80 mld Kč. Náklady na pohonné hmoty z této částky činí asi 30% náklady na pohonné hmoty. Pokud bychom se řídili pravidlem, že polovina nákladů je na nákup vozidel a polovina na služby, získali bychom z první části DPH 8,8 mld Kč a z druhé 2 mld Kč. K tomu daň z pohonných hmot (z 24 mld 40%) 9,6 mld Kč. To je celkem 20,4 mld Kč. Což stále nepokrývá náklady.

    A ještě Vás musím trochu poopravit. Benzín nestojí 6-8 Kč. Benzín je téměř zdarma. Zapomínáte totiž na cenu surové nafty, za kterou v ceně benzínu zaplatíte přesně 0 Kč. A právě ona cena nafty by správně měla být kryta onou 40% spotřební daní (bohužel není) přesně pode pincipu přírodě vzal = přírodě dal. V případě, že nebude tento princip dodržen, znamená to, že jakýkoliv přebytek na na levé straně rovnice je pouze nekrytým úvěrem, u kterého budou narůstat úroky a společnost jej bude muset jednou zaplatit. : (
  • 14. 1. 2004 12:32

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Už zase lžete.
    Pojem "daň z pohonných hmot" jste použil vy a já jej pouze citoval.

    Počítat do "příjmů vlády" spojené s provozem dopravních cest pouze část 19% z celkového příjmu daně z paliv a maziv je zjevně matoucí údaj (mimochodem - kdo spotřebuje ten daněmi zatížený "zbytek"?). Z každého prodaného litru benzínu vláda ještě vybere DPH a podíl na dani z příjmu (obchodní marže). Při ceně 25,- Kč za litr je to jenom u DPH 4,50 Kč/litr (plátcům DPH odečteno). Kam se vám poděla (např.) DPH z prodeje automobilů a jejich oprav? Zúžení příjmu vlády pouze na daň z paliv a maziv je velmi matoucí - provoz silniční dopravy produkuje další daně, které jste (v účelové argumentaci) zcela vypustil.
    Pokrývání rozpočtových výdajů vlády z FNM je možná nouzovým "řešením" využívajícím jednorázových příjmů z privatizace, nicméně je řešením krátkodobým (velké investice, nikoli údržba a provoz).
    Vaše tvrzení o nulové ceně benzínu (rafinerie jej prodávají "zadarmo" jen za cenu daní?) snad ani nemá smysl komentovat. Jestli je vaše odvolávka na "globální" statistiku ČSÚ podobně podložená fakty, pak opravdu nelze dospět k jakémukoli rozumnému výsledku.
    Tato měla být - a je - o "ADSL", ne o silniční síti a jejím financování.

  • 14. 1. 2004 13:37

    ST (neregistrovaný)
    Zase lžete.
    Použil jsem argument účetní, který mluví o výši daně z paliv a maziv.

    Následně jsem v tom samém příspěvku uvedl i jiný pohled s celkovými výdaji (včetně oprav, služeb, vozů a pohonných hmot) na dopravu na jednoho každého člověka.
    Pokud říkáte, že jsem toto v účelové argumentaci vypustil nejste pouze lhář a demagog, ale lžete i sám sobě.
    Má argumentace narozdíl od Té vaší nebyla účelová a proto zohlednila více možných pohledů. Sám však uvádíte, že jste mou dvolávku na ČSU četl. (To je trochu rozdvojé rčení v jednom odstavci).

    Tvrzení, že v ceně benzínu není započtena cena za surovou naftu (kterou vyrobila příroda) je fakt a opravdu nemá cenu jej komentovat, přestože jej ve své zaslepenosti nevidíte.

    Tato diskuse jen ukazuje na Vaší osobnost. Počítáte pouze s těmi čísly, která se Vám hodí a ostatní prostě ignorujete.

    Nedokážete pochopit nadsázku (viz těch 0 Kč za benzín), ale sám jí používáte ve velmi hojné míře - dokonce jí označujete za fakta.

    Nejhorší je, že byste chtěl všechno spotřebovat zadarmo.
    Zadarmo internet, zadarmo jízdu autem, zadarmo volání. Ale chcete, aby Vám to zaplatili ostatní.


  • 14. 1. 2004 17:35

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Pojem "přidaná hodnota" vám asi mnoho neříká. Viďte?
    Jste schopen alespoň odpovědět na otázku, kam jste (ve své "argumentaci") započítal ostatní daně vybrané státem bezprostředně ve spojitosti se silniční dopravou a produkcí firem, které zajišťují dopravní prostředky a servis s nimi spojený? Cla vybíraná státem za dovoz automobilů a příslušenství k nim nezapomeňte započítat také. Jistě to ČSÚ má ve svých údajích zahrnuto jako samostatnou položku...
    :o)
  • 16. 1. 2004 8:19

    ST (neregistrovaný)
    A také jsem zapomněl uvést náklady pacené z jiných fondů u místních komunikací (mluvilo se pouze o státích silnicích a dálnicích), což je hodně neprůhledné.
    A také jsem zapomněl uvést náklady spojené se zpracováním odpadu. A také jsem zapomněl a uritě jsem zapomněl na další věci.
    Kupříkladu když řidič bude za jízdy volat z Eurotelu, tak na cestě Praha->Brno stát vybere na DPH z telefonování 600 Kč, ale když bude volat z T-Mobile na T-Mobile, tak pouze 5 Kč : ) --- to je přeci také výběr spojený s individuálím používáním silniční dopravy..

    Byl bych rád, kdybyste mne poučil jaká je "přidaná hodnota" u silniční dopravy : )


    A ještě drobná otázka... Ono CLO není účtováno jako nezdanitelá nákladová položka?
  • 16. 1. 2004 16:05

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Co je "přidaná hodnota" byste měl vědět, abyste neplácal nesmysly, když argumentujete "statistikami ČSÚ"
    Jestli clo, silniční daň, dálniční poplatky a další částky vybírané státem ve spojitosti s provozem silnic jsou či nejsou nákladovou (nezdanitelnou) položkou (pro firmy), je z pohledu toku peněz do státní pokladny nepodstatné. Zaplatit je musí tak či tak, později je (firma) stejně dostane zpět od spotřebitele v cenách za zboží a služby. Stát však cla i spotřební daně jednou mu zaplacené ještě zdaní podruhé - DPH.
  • 17. 1. 2004 15:17

    ST (neregistrovaný)
    Ano?

    A pojem "dvojí zdanění" vysvětlit umíte? : )
    Co myslíte, dochází k němu nebo ne?


    A ještě něco ... zopakujte si základy ekonomie : (
  • 18. 1. 2004 1:16

    Ladislav N. (neregistrovaný)
    Základy ekonomie, jak vyplývá z vašich třesků-plesků, byste si měl někde přečíst vy, ne?
    :o)
  • 18. 1. 2004 10:27

    Stanik (neregistrovaný)
    Tak mi dle Vaší teorie zkuste vypočítat následující příklad:


    Překupník koupí v Německu osobní automobil za 200000 Kč.
    Tento převeze přes hranice, kde jej prodá autosalonu za 300000 Kč. CLO na tento typ automobilů je 16% ceny.
    V autosalonu koncový zákazník za automobil zaplatí 400000 Kč.

    A teď otázka pro vás. Kolik peněz celkem vybere stát za všechna CLA a daně? Předpokládejme, že všechny subjekty kromě koncového zákazníka jsou plátci DPH, která činí na tento typ vozu 22%.


    Připomínám, že všechna uvedená čísla jsou pouze příklady.
    Váš výpočet má illustrovat, zda to co uvádíte, uvádíte z nevědomosti, či cíleně. :o)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).