Na blogu kde jakého teenagera najdu hromadu mptrojek. Když se mi nějaká líbí (třeba podle názvu) tak si jí klidně stáhnu. Ještě jsem na žádném z těchto blogů nenašel poznámku, že by se jednalo o obsah chráněný autorským právem. Ani po stažení při poslechu mě nic nevaruje, že se jedná o cokoli, co by mělo být zpoplatněno a k legálnímu užívání bych měl být vlastníkem licence... Vše je legální. (Takto nabytý hudební obsah můžu klidně dál legálně šířit, třeba stejným způsobem.)
Kdo je oprávněn posoudit, jestli neoznačený (například hudební) obsah podléhá autorskému zákonu a zda je jeho volné šíření omezeno?
Možná nějaký soudní znalec (třeba porovnáním s originálem díla) bude schopen určit, že je obsah skutečně nelegální. Co se stane? Asi potom budu nucen stažený obsah smazat (a přestat jej zdílet dál, popřípadě umístit na blog upozornění, ať všichni co si ty soubory stáhli je smažou...). Víc se asi nestane, neboť jsem neporušil žádný zákon. Přece nemůže být kdokoli potrestán za to, že nepodrobil všechen stažený obsah expertíze zda není stažený obsah chráněn autorským zákonem.
V žádném případě nejste postižitelný pokud něco používáte v dobrém úmyslu a nemohl jste mít podezření že to je nelegální. Uvedu dva extrémní případy.
Pokud si koupíte 10 kg kokainu a budete to mít připravené ke štukování stěn (a dokážete že jste to koupil v domnění že to je stavebnický materiál), policie Vám to zabaví. To je vše co mohou udělat. Možná ještě tak oškrábat omítku ...
Pokud budu mít doma 10 kg kokainu a budu to s přáteli fetovat, pobudu pár let ve vězení a bude úplně jedno jestli jsem o nelegálnosti věděl či to je v mé banánové republice legální a já o nelegálnosti fetu neměl ani šajn ...
Několikrát jsem slyšel o firmách popotahovaných po soudech a platících pokuty za nelegální software instalovaný bez jejího vědomí zaměstnanci. V tomto případě si numím představit jiný důvod pokuty, než že své zaměstnantce dostatečně nekontrolovali, tedy že něco zanedbali.
Zajímavý odkaz v tomto ohledu: Geek Wins Copyright Lawsuit Against Corporation.
To je právě ta naivita a obecně rozšířený omyl. AZ par. 9 odst. 3: Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít...
Trestní zákoník par. 152 (Porušování autorského práva...) nic nepíše o tom, že by muselo jít o porušení vědomé (i když pro jiné trestné činy to uvedené je).
Tohle se také můžete dočíst v podstatě každé lepší literatuře zabývající se autorským zákonem.
Příklad, který uvádíte, se netýká autorských práv.
(Po)užíváte-li autorské dílo bez toho, abyste naň měli právo, porušujete autorský zákon a jste za to postižitelý (jak trestně tak finančně i ve formě náhrady škody) - a to bez ohledu na to zda jste věděl, že naň právo máte nebo nemáte (!).
Uvedu příklad: Koupíte si v obchodě CD, které bylo vyrobené nelegálně (tj. nikoli od vlastníka práv). Kopie je skvělá, nemáte žádnou šanci poznat, že je něco v nepořádku. Přesto jste za užívání takového CD postižitelný.
Funguje to stejně jako ono trapné "Neznalost zákona neomlouvá".
Pokud mne paměť neklame, dočtete se to někde na začátku autorského zákona.
Ad trestni zakonik: Ne, je to obracene. Jsou vyjmenovane trestne ciny, ktere mohou byt spachany z nedbalosti. Vsechny ostatni nedbalostni byt nemohou, tedy ani trestny cin poruseni autorskeho prava.