Specifikum této "soutěže" je v tom, že se jedná o pokus "překonej sám sebe". Výsledkem je potom ona "chýrná" nálepka a počet hvězdiček, které ne vždy vyjadřují pohnutky pro hosty k navštívení restauračního podniku, ale spíše oceňuje snahu a vůli po kladné změně majitele a personálu.
Tento kuchařský "Poltergeist", jak já mu familiárně říkám, mne nezaujal jeho "speciálním" vypípaným slovníkem, ale pohledy do zákulisí restauračních zařízení, jejichž služeb někteří z nás využívají třeba i denně, někteří naštěstí jen příležitostně. To, jak se dá provozovat kuchyně, za jaké hygieny, z jakých surovin a jakými postupy, mne celkem dorazilo. Na druhé straně jsem byl překvapen tím, že i snaživí začátečníci, bez mnohaletých zkušeností z minulých desetiletí "socialistického pohostinství", dokáží pro své hosty uvařit chutně a zdravě.
Bylo by chválihodné, kdyby tento pořad dosáhl alespoň malého zlepšení v našich restauracích, abychom nejedli jen prefabrikované potraviny dochucené umělými "dodatky".