Vlákno názorů k článku Apple iPad, dobrej nápad! od Karel B - Pro někoho je hraní si s nastavováním a...

Pro někoho je hraní si s nastavováním a laděním k obrazu svému zábavou a možnost "aby se to chovalo přesně tak jak chci" věcí k nezaplacení.

Vždycky mě zajímalo, v kterém věku se vámi prezentovaný přístup objevuje. Jako dítě jsem si hrál s legem a dělal z nej různé věci. Později s merkurem. Ještě později s páječkou. A kupodivu až nedávno (je mi lehce přes 30) mi začalo okolí radit, ať se na to vykašlu a tu věc si koupím už hotovou. Mění se doba, nebo je hravost chápána jako pozitivum jen u jedinců před produktivním věkem?

No a mne vždycky zarazí jak někdo počítá cenu toho času tím že ho vynásobí hodinovou mzdou, i když to lidi dělají ve volném čase a ne v pracovní době.

No žekl bych, že ve většině případů je to závist těch, co to neumí a musí za to platit :-D

No já jako uživatel auta rozhodně ocením, když si mohu uživatelsky vyměnit žárovku či motorek od stěrače, aniž bych kvůli tomu musel do servisu. :-) Bohužel diktátorský přístup "do not open, no user-serviceable parts inside" se nám od televizí a jiné spotřební elektroniky pomalu šíří i k počítačům a automobilům - asi proto, aby uživatel neměl šanci zjistit, co za křáp se schovává v tom líbivém designu s oblými hranami a kulatými rohy. :-D

Omlouvám se všem za původní anonymitu příspěvku. Není pravda, že bych si "přál zůstat v anonymitě". Jen mi fórum nevzalo můj login.
Byla to reakce na pokus Františka Fuky srovnávat cenu HW nějakého notebooku a iPadu. Myslím, že by se měla srovnávat cena "za vlastnictví" a nikoliv jen cena HW.
Do srovnání s Merkurem bych se nepouštěl. Pro jednoho může být vrtání v registrech nebo v /etc zábavou, pro jiného je zábavou hraní-si s GUI hotového iPadu. V případné hádce na téma "co je lepší hračka" nemůže být vítěz. Snad jen, že nejlepší hračka bude asi to Feráro.

haha, máte podobný přístup i k autu ? pokud je pro vás počítač jen nástroj, tak samozřejmě nehodláte trávit čas jeho laděním, i když byste to třebas uměl.

Ne nejedou, to z mého příspěvku nevyplývá.

jenomže člověk, který potřebuje "funkčnější přehravač", USB port a překódované filmy si nikdy nekoupí ipad..není to produkt pro něj.


Každý nepotřebuje USB port a hromadu funkcí.

Každý není stejný, jak si geekové myslí.

To je sice fakt, jenže taky má určitou (byť finančně blbě vyjádřitelnou) cenu volný čas jako takový. Dejme tomu, že mám poměrně slušný příjem a poměrně dost si na něj popracuji. Sice třeba nemám možnost (nebo zájem) prodloužením práce vydělat víc peněz, ale zas chci prioritně využít volno pro své záliby a ne pro řešení problémů s nějakým zařízení - v tu chvíli jsem na tom ve výsledku v podstatě dost podobně, jako ten hypotetický "s časem víc vydělávající".

Tak naprosto souhlasím s tím, že volný čas má pro každého nějakou cenu (i pro člověka, který nemá možnost vydělávat víc). Ale moje pointa je v tom, že je právě blbě finančně vyjádřitelné - že prostě nemůžeme chytit první číslo, co jde kolem a říct, že ta cena hodiny volného času je rovna hodinové mzdě.

jenomže v základních kurzech ekonomie to velmi dobře vysvětlí. Nic ti nebrání makat 12 hodin denně (přesčasy, druhá práce atd...) Protože ale děláš jenom 8, přijdeš o 4x hodinovou mzdu. Tvoje 4 hodiny volného času proto stojí podle hodinové mzdy, která ti během nich ujde.

Cožpak vrcholoví manažeři jedou na hodinovou mzdu? To by byli přece sami proti sobě...

Já mám asi divný netbook, páč mě stál 8 tisíc a nic jsem v něm nemusel ladit a štelovat. Nepočítám-li minutové instalace těch, programů, které jsem chtěl.

Stejně tak se do "ceny za vlastnictví" ipadu může negativně promítnout čas za to, co hledáš funkčnější přehrávač hudby, čas hledání (+ cena koupě) USB portu, čas, který zjišťuješ jak překódovat a pak překódováváš filmy, aby měly titulky ... a všechny tyto věci máš na netbooku okamžitě.

Čili, ta "cena za vlastnictví" je různá u různých lidí a typů použití a nejde to nějak paušalizovat způsobem, že bys k ceně netbooku přičetl X tisíc Kč a pak to porovnal s cenou ipadu.

To je právě to, že tohle platí jenom pro část lidí.
Je spousta lidí, kteří nemohou vzít druhou práci - třeba proto, že žádná druhá k dispozici není. Třeba proto, že mu to zakazuje smlouva s prvním zaměstnavatelem. Třeba proto, že by ho v případě dlouhodobé práce 12 hodin denně vyhodili z obou zaměstnání, protože by jeho výkon stál za starou belu.
Je spousta lidí, kteří sice mohou dělat přesčasy, ale nikdo jim je nezaplatí. Je spousta lidí, kteří občas přesčasy dělat mohou (dokonce musí), ale jenom když má zaměstnavatel dost práce. Ve spoustě zaměstnání se nárazové přesčasy neproplácejí, ale vybírá se za ně volno. Strom praxe je velmi košatý.
Spousta lidí má prostě malou šanci vydělat si nad svůj základní plat. Tito lidé nemají šanci svůj volný čas zpeněžit a proto je naprostý nesmyl aplikovat na ně nějaké poučky, že jejich hodina volného času má cenu jejich hodinové mzdy.
A nemusí sem patřit jenom špatně kvalifikovaní zaměstnanci v místech s velkou nezaměstnaností. Může sem patřit například i VŠ vzdělaný odborník pracující za dobrý plat na ministerstvu.
Část lidí si může ve svém volném čase přivydělat. Třeba přímo, že vyřezává figurky a prodává je na aukčních serverech. Nebo nepřímo tím, že chová králíky, kozy a slepice a má za domkem políčko. Tyhle přivýdělky, ale často nemohou svou hodinovou odměnou konkurovat hodinové mzdě u zaměstnavatele (typicky je to záležitost drobného domácího zemědělčení, které se vyplácí jen a pouze proto, že alternativní využití volného času těch lidí je 0 Kč/hod.)

Pak je hodně lidí "někde mezi", kteří si někdy mohou ve svém volném čase vydělávat jako v práci a někdy ne. Anebo si mohou přivydělat za cenu, která se jejich hodinové mzdě aspoň blíží.

A až potom je poměrně úzká skupina lidí, kteří mají téměř vždy dostatek práce za kterou dostanou zaplaceno. Ti opravdu mohou počítat, že hodina jejich volného času je stála jejich hodinovou taxu. Ale je nesmysl brát zrovna tyhle za standard, nebo se tvářit, jako by těchto lidí byla většina.

Lidi pochopte, že to co se bere v základních kurzech ekonomie je velmi zjednodušená podstata. Že je to ořezání, které platí za podmínek, které v praxi neplatí. Že je to něco jako fyzika pro základní školy, kde musíte zanedbat tření, abyste něco pochopili a spočítali. Snad každý chápe, že když mu vyjde, že bez tření se jednou nakopnutý míč nikdy nezastaví, že to nemůže slepě aplikovat na reálný svět. Ale výsledky ze základního kurzu ekonomie se na reálný svět nestydí aplikovat skoro nikdo...

No to je klasika. Ono se to totiž učí v základních kurzech ekonomie. Cena vlastního času a cena příležitosti. A většinou se to učí přesně tak, že cena hodiny mého času = moje hodinová mzda. Že tahle rovnice přibližně platí maximálně pro vrcholové manažery, nebo některé typy freelancerů (zrovna zavalených zakázkami), je vyučujícím zjevně jedno.

Za dobu, kterou strávíte vydělávaním na iPad, análně penetruji svým 28cm utahovákem víc svázaných kůzlat, než vy za celý život a ještě si namasíruji prostatu.
Na závěr ještě stihnu 10MB kvaletního kódu a masturbaci nad dokonalým GUI Windows 7, vy tupé negativistické hovado.