Vlákno názorů k článku Apple Pay jako budoucí bitcoin. Stanou se z technologických firem banky? od Ostap Bender - Ale s miliardami to nezkoušejte. Pojistné plnění může...
-
i (neregistrovaný)
Souhlasím s tím, že garance 100% vkladu fondem pojištění vkl. je nesmysl. Proč bych nedal část svých peněz do "podezřelé" banky/záložny, která nabízí např. 3x větší úrok z vkladu než ostatní.
Za každý 1 rok kdy tam ty peníze budu mít, tak získám úrok co jinde za 3 roky. A když krachne tak mi peníze vyplatí fond pojištění v plné výši.
Fond by měl garantovat výplatu tak max. 90% z vkladu ! -
pavel (neregistrovaný)
Nejse schopen posoudit IC fees a CC fees, ale mám banku na Slovensku a v Německu.
Poplatky jsou tam také, ale diametrálně rozdílné od našich.
U nás generují poplatky bankám velkou část výnosů (40%). Další podstatný rozdíl je ve směnném kurzu cizí měna / Kč. Tady se to dá již nazvat lichvou. Prostředník se vejde svým spreadem mezi Vás a Vaši banku plus na tom ještě vydělá. Analytici tvrdí, že hodnota zisku na směně cizí měna Kč odpovídá 1% HDP ročně. (krásná odpověď na to proč bankéři a politici nechtějí EUR) . V EU kousíček Bitcoinu ohledně poplatků nahrazuje EUR. Odchozí i příchozí platba v EUR na Slovensku je zdarma u banky , která patří k oněm důvěryhodným starým a drahým.. V Německu stojí platba do země mimo EUR méně než v Česku u srovnatelné banky. Rozdíl asi 25% ve prospěch SRN
Informační systémy jsou samozřejmě předražené z různých důvodů včetně těch , které tu byly zmíněné. Nutno poznamenat , že Slovenská strana oné banky má IT systém podstatně méně rozvinutý než naše část. To je ale věc konkrétní banky...Z hlediska cen bankovních služeb patříme k drahým zemím v EU, z hlediska parity kupní síly vzhledem k bankovním službám pak k nejdražším na světě.
U článku Jirky Havelky jde spíš než lpění na konkrétních detailech o jeho pohledu na svět a aktuální technologie, možnosti vývoje. Pro mě je to skvělý pohled a nemyslím si , že ujetý. Věci změní hlavně ti, kteří nevědí, že to nejde. Apple má našlápnuto hodně dopředu. Technicky si myslím, že jsou v pohodě, to není pro ně problém. Marketingově jsou naprosto bombastiční. Vysvětlí Vám, že věc která existuje 5 let na trhu je naprosto nová a nejlepší od nich. V tom nemají konkurenci a to je pro zavádění novinek na trh potom rozhodující. Navíc hledají příležitosti k růstu, protože jsou skoro na hraně svých možností v současném oboru v této konkrétní době. K dalšímu rychlému růstu musí použít velký segment tj. buď automotive nebo finance.. můj typ.
-
Petr (neregistrovaný)
Ad 4: Omlouvám se, nechápu. Jak přesně Apple Pay nahradí Lehmany, Bear Sterns, Goldman Sachs a tak?
Obecněji vzato, mám pocit, že předpokladem článku je "banky zprostředkovávají transakce a to je asi tak všecho". Až mi Apple Pay poskytne revolvingový kredit, dvacetiletou hypotéku, faktoring, bude spravovat mé akciové portfolio, poskytne mi bezpečnostní schránku, bude umět pracovat se svěřeneckými fondy, bude mezinárodně umět řešit zástavní právo, námořní právo ... a když se budu držet u země, bude umět řešit dědické právo k účtům, pak začnu poslouchat povídání o tom, že se z něj stává banka. Pokud má autor na mysli jen ty slavné převody peněz, tak se obávám, že asi máme nekompatibilní definici slova "banka".
-
Santiago (neregistrovaný)
Hlavenka> Ale ono to "jde jinak", jak ukazuje právě třeba bitcoin: stejně bezpečně a přitom o řád levněji.
Zrovna u toho Bitcoinu to neni pravda - jeho provoz rozhodne neni levnejsi, akorat je v soucasnosti masivne dotovan prubeznou nekrytou emisi novych bitcoinu. Nevim, jaka je situace dnes, ale pred rokem a pul, kdyz jsem to pocital, tak prumerny vynos pro provozovatele (minery) byl cca 750-1500 Kc na transakci. Ted je cena nizsi a pocet transakci vyssi, ale stejne to je radove vic nez u bank.
-
Ad 1 - tohle ale není pravda, dnes už se i řada celkem malých obchodníků dostává mírně pod 2% za transakce a to ještě nevstoupily všechny regulační snahy v platnost. A národní standardy karet typu německého EC jsou hluboko pod procento, dá se očekávat, že se někam k procentu (v celkových nákladech) v dohledné době dostanou i velké standardy typu Visa a MasterCard.
Na tomhle je krásně vidět plynulý vývoj - taky pamatuji časy, kdy obchodníka stála transakce v některých případech i přes 5%, postupně se standard sunul k 3-4%, dnes už jsme spíš lehce pod 2% (pořád uvažuji běžné obchody, velké řetezce jsou ještě níže). Osobně si nemyslím, že je dnes argument s transakčními náklady ještě podstatný, už dnešní hodnoty jsou přijatelné a očekávaný stav po nástupu limitu transakce už se sune do bodu "neexistující problém". A v tomhle právě vidím problém vaší úvahy - vy tu vycházíte z nějakých nákladů, ale pokud se sníží, tak se tím automaticky prostor pro alternativní systémy výrazně ztenčuje...
-
sunboy (neregistrovaný)
Ok, taky nazor.
Mel bys ale vedet, mily Ivane, ze i ti tvi kamosi v CCCP maj strach z prechodu na win 10.
Pis radsi o vecech, o kterych neco vis, napr. o udavani, lhani, ksc, rozkradackach, levnym chlastu a nasranejch manzelkach.
Ale kdyz napises, ze je jadro linuxu vydano napospas psychousum, jsi tu za pitomce..
:) -
tdvorak (neregistrovaný)
Problém není opensource, ale to, že banka není jen kus sw, který by stačilo spustit, naklikat pár barev, vložit logo a vepsat úvodní text.
To je jako srovnávat dům (banku) a cihlu (sw). Můžete použít různé cihly (vlastnoručně vyrobené i standardizované od různých výrobců), ale pořád je na vás postavit z nich ten dům se vším všudy. Volba cihly sama o sobě toho moc nevlivní. Ta drahá a složitá práce je někde úplně jinde.
A protože každá banka je jiná a navíc jich je velmi málo, těžko někdo napíše univerzální sw, který by byl znovupoužitelný. Maximálně tak určité komponenty k využití.
-
Hlavenka (neregistrovaný)
Zareaguji na věcný příspěvek.
1) interchange fees, jak sám vidíte v praxi, je zcela nepodstatné z pohledu, kolik to stojí klienta (merchanta). Byly razantně sníženy, a došlo ke snížení poplatku pro merchanta? Nikoli. 2-3% tak jako dříve.
2) Že je to složené z několika poplatků: to ovšem dobře vím a to je taky jeden z kořenů problému. Na systému se podílí několik subjektů a každý si něco vezme - chápu, každého to něco stojí. Ale to, že jako klient (merchant) chápu, neznamená, že to přijmu: for v "Apple/Google bank" je právě ten, že celý ten řetězec se smrskává na jeden subjekt, který navíc umí vydělávat hlavní peníze jinde.
3) Technologie dokáží výrazně snížit náklady. Vím źe zkušenosti dobře, jaké šílené jsou IT náklady bank, protože je to pořád ten starý svět: IBM/Oracle/SAP atd. Ale ono to "jde jinak", jak ukazuje právě třeba bitcoin: stejně bezpečně a přitom o řád levněji.
Problém je, že banky na tohle nepřistoupí, protože ani nemohou - jsou prostě postavené na těch 30 let starých a šíleně drahých monolitech.4) K výročním zprávám vám řeknu jen pár slov. Lehman Brothers. Washington Mutual. Bear Stearns. Landesbanki. Wachovia. (a asi 100 dalších, ale to by to tu bylo nadlouho).
Všechno nádherné výroční zprávy.
Žádná banka nepřežije run. Bez ohledu na to, jak krásnou má výroční zprávu. -
Open source (neregistrovaný)
Protože milý sluníčkaři, Linux nefunguje jak má, je vydán na pospas psychoušům a zákazníci ho nemají možnostř ovlivnit, protože nejsou zákazníci. Proto má rozšíření 1% a ta tvoje opensource banka pro všechny lidičky by byla to samé: nepoužitelná banka pro pár loserů, kteří se snaží vybudovat "alternativu" když už neuspěli v reálu.
-
Beatnik (neregistrovaný)
Nema asi cenu opravovat vsechny predpoklady k bankam, ale tedy alespon zakladni:
inter change fees karetnich firem jsou od 11/2015 snizeny na 0,2%. Ted je prumerne IC fee kolem 1%. Neni to jedna cifra, je slozena z nekolika sub
Platebni metody jsou hlavne bezpečné...zakladni principy vychazeji ze zakona.
Banky dokazi zhodnocovat penize dobre, viz zisky jsou taženy zejména úvěry a poplatky s nimi spojenymi.
Ze jsou uvery spatne zajisteny je nesmysl, staci si precist vyrocni zpravy nasich nejvetsich 3 bank...jejich dlouhodobe naklady na riziko ( rozumejte spatne uver, kde neni mozna recovery) jsou kolem 0.5%
Poplatky nejsou absurdně vysoké... Lidi porad nechapou, ze nejde o jeden jakykoliv poplatek, ale o rentabilitu jednoho klienta. Schopni klienti nemusi platit nic kdyz nechteji, ale zadna banka nedela nic zadarmo, napr Air bank zije z IC fees, protoze kdykoliv zaplati nekdo jejich kartou na terminalu jine banky, musi jim dana banka IC fee v plne vysi poslat...dodejme ze Air bank zadne terminaly nema. Dale pak pres chytre struktury financuje depozity Kellnera v Rusku...proto muze byt zdarma.
Tady je zase problem jiny a to je fond pojisteni vkladu, ktery deformuje trh kdyz garantuje 100% vkladu a lide se neboji dat penize do kazde start up banky...(to je ale jina pohadka)
Navic otazka proc stoji veci, ktere jsou bez lidskeho zasahu penize je snad jasna...jedny z nejvetsich nakladu bank jsou na IT. Nekdo plati vyvoj a provoz...naklady se musi rozpustit...opet: nic neni zadarmo
ČLÁNKY DO MAILU