Názory k článku Asociace Jendy Perly: Jak mohou smajlíky ovlivnit komunikaci na sociálních sítích?

Nikoli, nepochopil jste to.

Mno ... hledali sme nahradu za jeden soft ... prislo 5 kravataku a 1x clovicek v triku. Kravataci vubec netusili co ten soft dela, ale snazili se nam vnutit svuj produkt, kterej delal neco uplne jinyho (s tim, ze "to nejak vyresime"). Prisel clovek v triku, vedel presne co nas soft dela, poptal se, jakym zpusobem ho pouzivame, vyjmenoval rozdily ... navic mel zcela evidentne prehled o technickych detailech (ptal se na SQL, nastaveni charsetu ...).

Nejlepsi bylo, ze nekteri, ac "vyhozeni dvermi" se snazili do fimy natlacit oknem (a to i opakovane - chodili ruzni lide ze se ta a ta firma chce dostavit na schuzku s "reditelem/ge­neralnim reditelem/maji­telem/...").

Od ty doby pro me plati kravatak ve dverich = "postvete na nej psa".

Nikoli, nepouzivani smailu = minimalne castecna negramotnost. Neb pouzivani internetu a jeho komunikacnich nastroju povazuju za soucast gramotnosti. A smajly k tomu patri.

Jinými slovy, používáním emotikonů se přiznávám k tomu, že neumím komunikovat psaným slovem.

+1 :-))

Taky jsem rád, oblek u obchoďáka je takové rozlišovací znamení, co je ten prďola zač. ALE zase si bude dobře rozumět s podobně postiženými z korporací, kde si ten oblek užije.

Osobně mám raději úspěšné milionáře, co chodí v kraťasích a tričku.

To sem rad ze chodis v obleku, aspon od tebe nic nekoupime ...

Ani bych neřekl, jednal jsem v obleku se zedníky, truhláři, soustružníky, sportovci... A dopadlo to výborně - mnohem lépe než u "přibližující se" konkurence.

S nikým od surfů jsem zatím nejednal, ale kdyby ano, vezmu si opět oblek.

Jediné, co z této oblasti znám, tak že pád na vodní hladinu ve vysoké rychlosti, je jako pád na beton. Když tedy takový surfař spadne a škaredě si vymkne nebo zlomí ruku, tak za kým si myslíte, že raději půjde?
Za pohodovým doktorem v havajské košili, který sedí za stolem, má na něm hozené nohy, pokuřuje doutníček a pacienta osloví: "Zdarec, kááámo, co Tě sem přivádí?" nebo raději půjde za doktorem do vedlejších dveří, který má na sobě bílý plášť, chová se a vypadá po všech stránkách seriózně?

Asi jen velmi málo lidí by chtělo doktora "stejného, jako jsou oni". Zrovna tak málo lidí, podívá-li se na svůj bankovní účet, by chtělo řešit obchodní věci a investice se stejným člověkem, jako jsou oni.

"...přijít v elegantním nenápadném obleku" třeba na jednání se zástupcem surfové komunity, tak jim neprodáš ani slanou vodu. Podobně jsou obory a odvětví, kde kravaťáka v obleku poženou buď bičem nebo se mu alespoň vysmějou! :-)

Hodně nedorozumění v on-line komunikaci vzniká z protože se tato svým charakterem přibližuje spíše mluvené než psané řeči, leč bez viditelného body-language... emotikony jsou reakcí na tento stav, mohou doplnit chybějící kontext, a proto má smysl je užívat.

Nechápu jak může moderní FB firemní komunikace používat jenom smajlíky. Těžší kalibry si necháváte na další díly? Například srovnejte tyto texty:

Dnes k nám do nového obchodu přišlo 200 lidí.
DnEs k nAaAm dO NoWeEeHo oBcHoDu pRzIsHlO 200 LiDiIi. O_o BoLiNkAaA Me SrDiIiIiIcZkOoOoO </3 :'(

To druhé sdělení je prostě mnohem více emotivní, navíc se přibližuje zákazníkovi a je tak super...

K firemní komunikaci se hodí hlavně důvěryhodný styl, bez pitomostí, citových výlevů atd. S city je sice potřeba taky pracovat, ale na trošku vyšší úrovni - ne jako debil, pomocí smajlíků.

Zrovna tak, jako je vhodné na jakýkoliv jednání přijít v elegantním nenápadném obleku, dobře oholen, ostříhán s decentními hodinkami.

Neexistuje nic jako "přiblížení", přibližovat se někomu můžete tím, že nebudete používat odborná slova, které on používá a budete se snažit pochopit jeho situaci a potřeby. TEČKA!

Rozhodně ale neexistuje, abych nosil tričko jenom proto, že ho nosí zákazník nebo abych používal "ku...", "pi...", jenom proto, že zákazník to běžně používá. Zákazník totiž nechce jednat "s někým jako je on", chce vždy jednat s profesionálem, na kterého se může spolehnout a může mu důvěřovat.

Tenhle trend "přibližování" a "emocí" je reakce "ode zdi ke zdi", který vznikl v dobách, kdy si zákazníci stěžovali, že se "necítí dobře" a chovají se k nim ve firmách povýšeně a arogantně... Nevím, kdo už to začal, každopádně na to firmy začaly reagovat tak, že se hromadně obleky vyměnily za trika, jednací stoly za nějaké pultíky atd. Ovšem zákaznická spokojenost se logicky nezvýšila.

Pokud se zákazník s firmou neztotožňuje, pak smajlíky nepomohou.
Nakonec každý se ztotožňuje s tím, co je dokonalejší než on - všechny idoly jsou v něčem excelentní. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by měl nad postelí plakát souseda nebo kolegy, který je ve všem stejný jako on.

Na jedne z nejprestiznejsich vysokych skol u nas lze v jednom technickem predmetu dostat emotikon ":)" k vysledne znamkce A. Potesi to, zrejme je nekdo rad ze se studenti pilne ucili. (Predmet je jinak velmi na urovni, profesionalne vedeny a studenti si jej zapisuji i dobrovolne diky skvelemu prednasejicimu).

Tak to se držte od mimibazaru co nejdále :-D

Použitím emotikonu dávám najevo, že o druhé straně si myslím, že neumí číst nebo nedokáže pochopit vtip nebo sarkasmus, případně lžu o tom, jak se cítím.

Od lidí, co je používají jako hlavní výrazový prostředek, je třeba se držet co nejdál.

Dnes k nám do nového obchodu přišlo 2$$ lidí :v

Zajímalo by mne, jak lze otestovat tu nevinnou větu a měřit význam / přínos smajlíků na interakci s fanoušky, když vždy záleží na tom, jaká firma tu větu do statusu napíše. Každá firma vzbuzuje jiné emoce, které jsou unikátní a nelze to poměřovat s žádnou jinou firmou a statusem.