Zdar! Pokud se na problematiku podívám selským rozumem, tak by mělo platit, že jednou podepsané platí už na vždy a ze konkrétnímu dokumentu nemůže být podpis zneplatněn.
Vždyť přeci když dostanu poštou dopis s razítkem a podpisem, tak mi taky za rok neřeknou, že ten podpis neplatí, že ten, kdo ho podepsal, už na úřadu nepracuje, nebo nemá podpisové právo. Co je jednou podepsané, tak platí...
Navíc, listiny mají platnost několik desítek let, třeba i stovek. Kdo zaručí, že za 20 let si někdo bude moci přečíst uložený dokument? Kdo zaručí, že za 20 let bude používaný formát PDF?
Asi jsi nečetl dřívější články, tam je to jak zdůvodněno, tak je tam "snad se na tom už nějak pracuje". A to, o čem mluvíš, je právě časové razítko.
Zkráceně je důvod ten, že e-podpis je dělán algoritmem, kterej má omezenou časovou "neprůstřelnost", byť, pokud je správnej, pak jenom brute-force útokem (v době kvantových počítačů půjde ale prolomitelnost dolů o řády...).
PDF vzhledem k otevřenosti půjde přečíst (i kdyby jen virtuálními prostředky) za desítky let určitě. Jeho podepsání už ale půjde zcela jistě zfalšovat během setin vteřiny.
Selským rozumem lze dojít tomu, že se certifikát využívá na co nemá. Certifikáty by se měly využívat v elektronickém styku pro okamžitou komunikaci. Já se (v tomto okamžiku) připojuji k nějakému serveru, já (v tomto okamžiku) převádím peníze přes ebanking, a certifikát mi (v tomto okamžiku) prokazuje, že k tomu mám oprávnění. Nebo (dejme tomu) já zasílám někomu dokument s příkazy, a ten při přijmutí kontroluje certifikát s vědomím, že ještě v okamžiku jeho čtení mám oprávnění mu ty příkazy vydávat.
Na co mi je prošlá ochrana certifikátem na dokumentu, kterým mám prokazovat (nikoliv vůči počítači ale vůči úřadu) právní skutečnosti po desítky let, to je ovšem záhada.
Správné řešení by asi bylo, kdyby zákon definoval že právě na právní dokumenty se DS používat nesmí. Ať se mnou tedy komunikuje úředník přes DS, a pošle mi třeba na konci informaci, že rozhodl tak a tak. Ale právní dokument (povolení , oficiální rozhodnutí,..) ať mi pošle pěkně poštou s podpisem a razítkem...
Konečně tady někdo alespoň trochu píše a přemýšlí jako normální člověk, který už někdy viděl nějakou agendu na počítačích fungovat.
Podle mě byla největší chyba, že datové schránky navrhovali lidé, kteří nic takového dosud neznali.
Mohl bych tady uvést konkrétní jména lidi, kteří za tenhle paskvil nesou odpovědnost, ale místo toho se zeptám, co ti IT-vizionáři dosud realizovali a kde před tím pracovali? A nejvíce mě vadí, že se prostřednictvím zrovna IT-praxí nezkušeného autora těchto článků Lupa propůjčuje k neustálemu omlování a osvětlování tohoto vnitráckého poštovního paskvilu.
Tak doufám že jste tím nemyslel autora tohoto (i předešlých podobných ) článků. Ten naopak velice fundovaně a zároveň názorně popisuje (no dejme tomu osvětluje) stav datových schránek. Neomlouvá, pouze konstatuje. Víc nemůže, a na tomhle projektu rozhodně nepracoval.
To že to je paskvil, to víme všichni. Ale právě pomocí podobným článkům, popisující jeho právní i technické nedostatky se snad někdy dostane do stavu "jakž takž to funguje a všichni si na to zvykli".
to není vnitrácko poštovní paskvil, jde o langerovsko zajíčkovský paskvil. je třeba nazvat věc pravým jménem a ukázat na viníky a neházet to na úřad na kterém po nějakou dobu panovali.
Tohle je opravdu zajímavý názor, který bude asi nejblíže pravdě. Prostě datový schránky nechat datovejma schránkama (jako takový lepší e-mail) a kromě toho zavést aspoň zavést povinnost poslat to na vyžádání normální poštou. Takže kdyby mi přišel nějaký dokument, u kterého předpokládám potřebu v budoucnu, tak zavést povinnost, že na požádání mi místo pochybný konverze zašlou poštou hezky klasický originál.
(Jediný problém je, že člověk někdy neví, co bude za pár let potřebovat.)
Jo, je to tak. Mne to pripada, jako kdyz dite veme ctverec a tiskne ho do kulaty formy.
system, ktery byl dizajnovan na online trazakce (vznik kratkodobych casovych vazeb), nelze pouzit na situace, kde je vyzadovana dlouhodoba jistota, kde vznikaji dlouhodobe vazby. (napr. pravotvorni dokumenty, ktere garantuji jistotu do budoucna, t.j vznik, zmena a zanik prav a povinosti
Elektronicky podpis proto neni klasickym podpisem, je to jenom kratkodobe certifikovani a to i kdyz je opatren casovym razitkem protoze elektronicky dokumet ma v reale vahu podepsaneho dokumentu jenom po dobu platnosti certifikatu.
zakonodarce by proto mnel zmenit definici epodpisu
na elektronickou certifikaci, kde by misto epodepisovani dokumentu definoval ecertifikaci dokumetu. sluvko certifikat evokuje presnej, ze jede o neco casove omezene
No právě...někdo kdysi certifikát přeložil jako podpis a je to v bruseli. To co známe jako zertifikát je jakási pečeť která zaručuje neporušenost vnitřku dopisu, ale jen a pouze do doby kdy dokážu ještě poznat pravost pečetě a maximálně do doby otevření dopisu a rozlomení pečetě.