Tradičně rychlé sčítání volebních výsledků udělalo už v sobotu před sedmou večer jasno v tom, kdo bude mít nejvíc poslanců v nové sněmovně. Na prvním místě je hnutí ANO, jeho barvy bude reprezentovat na osm desítek lidí. Do dolní komory parlamentu usednou ještě zástupci koalice Spolu, dále poslanci Starostů, Piráti, zástupci několika subjektů na kandidátce SPD a nováčci za Motoristy sobě.
Prezident republiky Petr Pavel nyní někoho pověří sestavením vlády. Schůzky s předsedy sněmovních stran má naplánované na neděli a pondělí. Nechal se slyšet, že by nová vláda měla být stabilní a kompetentní. Kdy pověření vybranému člověku předá, není zatím jasné, mohlo by to být v tomto týdnu.
Musí se také sejít sněmovna na ustavující schůzi. Poslance čeká složení slibu, sněmovna si zvolí své předsednictvo. Kluby politických stran budou mimo jiné jednat o složení sněmovních výborů a komisí. Mezi tyto odborné výbory tradičně patří také výbor pro mediální záležitosti. Zastoupení politických subjektů v těchto výborech obecně odráží počet křesel pro konkrétní strany v celé sněmovně.
Až bude jasno o složení vlády, prezident ji jmenuje a kabinet následně požádá sněmovnu o důvěru. Pro představu – po říjnových volbách v roce 2021 byla vláda jmenována 17. prosince téhož roku. Podobně dlouho trvala jednání také v roce 2017, vláda byla tehdy po říjnových volbách jmenována 13. prosince.
Menšinová vláda?
Hnutí Andreje Babiše samo o sobě nedostalo od voličů tolik hlasů, aby dosáhlo sněmovní většiny, tedy 101 hlasů. Bude tedy potřebovat podporu dalších subjektů. Předseda ANO na povolební tiskové konferenci vyloučil, že by sestavoval kabinet za pomoci stran končící volební koalice, a stejně tak to odmítli reprezentanti Spolu, STAN nebo Pirátů.
Reálně tedy Babišovi zbývají dvě varianty: buď jednobarevná menšinová vláda ANO s „tichou podporou“ SPD a Motoristů, nebo přímo koaliční vláda poskládaná ze zástupců těchto tří stran.
Andrej Babiš podle svého vyjádření pro média preferuje první variantu, přičemž by byl předsedou vlády. „Těším se na schůzku s panem prezidentem. Budeme jednat s SPD a Motoristy. A budeme usilovat o jednobarevnou vládu, kterou by řídilo ANO,“ řekl na tiskové konferenci k výsledkům voleb.
Není jasné, kdo bude ve vládě Andreje Babiše v čele ministerstva kultury, což je resort zodpovědný za mediální problematiku. V jeho předchozích vládách tento post drželi zástupci sociálních demokratů (2018–2021), případně úřad řídil nestraník vybraný hnutím ANO (2017–2018). Ve stínové vládě ANO má tuto oblast sice na starosti Jaroslava Pokorná Jermanová, ale ta je teď europoslankyní.
Okamurova SPD přesto neztrácí optimismus, že by mohla mít svého zástupce přímo ve vládě. A to navzdory tomu, že její výsledek je horší než ve volbách před čtyřmi lety. „Bude pro nás nejdůležitější, abychom byli součástí nové vládní konstelace, která nahradí Fialovu vládu,“ řekl Okamura novinářům ve volebním štábu. „Primární bude hlavně to, jaký bude program,“ prohlásil a dodal, že podle něj je mnoho styčných bodů v programech ANO a SPD.
Styčné body
ANO a SPD se věcně shodují na záměru zrušit televizní a rozhlasové poplatky, přičemž obě strany by Českou televizi a Český rozhlas chtěly platit ze státního rozpočtu. Aby to mohly udělat, plánují obě tato média přeměnit na státní příspěvkové organizace (jako je třeba Národní muzeum), nejspíš zřizované právě ministerstvem kultury.
Andrej Babiš a Tomio Okamura se shodují také na spojení České televize a Českého rozhlasu do jedné nové mediální instituce. SPD by šla ještě dál a začlenila do spojeného „telerozhlasu“ také tiskovou agenturu ČTK, zatímco ANO dosud mluvilo pouze o slučování televize a rozhlasu.
Postoj Motoristů je odlišný. Televizní a rozhlasové poplatky podle svých vyjádření nechtějí rušit, ale vrátit se v podstatě k mechanismu, který platil do letošního května. Staví se proti financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními. Odmítáme však i jejich automatický nárok na peníze bez ohledu na kvalitu nebo skutečnou veřejnou službu,“ napsali Motoristé sobě ve svém volebním programu.
Konkrétně slibují, že od poplatků osvobodí lůžková zdravotnická zařízení a pobytová zařízení sociálních služeb včetně jejich klientů. „Odvádět koncesionářské poplatky z telefonů a tabletů je nepřijatelné,“ naznačují další oblast, ve které by prosazovali změnu. V tom by našli společnou řeč s Piráty, kteří obecně veřejnoprávní média hájí, ale už letos na jaře se kriticky stavěli vůči tomu, aby poplatkové povinnosti podléhala takzvaná chytrá zařízení s připojením na internet.
Motoristé nechtějí rušit samotná veřejnoprávní média, zdůrazňují však, že patří všem občanům. „Mají poskytovat vyvážené a profesionální zpravodajství, vzdělávat i kulturně obohacovat, nikoli šířit úzký názorový proud. Vrátíme těmto institucím důvěru tím, že zajistíme jejich nestrannost, transparentnost a rovný přístup vůči všem hodnotovým a kulturním proudům,“ slibují bez dalšího upřesnění.
SPD do volebního programu napsala, že by sloučením ČT, Českého rozhlasu a ČTK vznikl jeden státní zpravodajský zdroj. „Už jen spojení tří zpravodajských redakcí by přineslo velké finanční úspory,“ popisuje Okamurova strana.
Od Motoristů zní odlišný postoj. „Provoz televize a rozhlasu je technicky i dramaturgicky tak odlišný, že úspory by byly minimální a systémová změna by naopak vyžadovala obrovské investice bez záruky efektivity. Jediným skutečným motivem těch, kteří po sloučení obou médií volají, je snaha o větší politickou kontrolu nad obsahem toho, co vysílají,“ napsal na sociální síti X nově zvolený poslanec a hudebník Oto Klempíř.
Alternativní kanály?
V rozhlase a televizi má být podle vize SPD „více prostoru“ pro českou hudbu, film, divadlo, literaturu a výtvarné umění, nejen z hlavního proudu, ale i z regionů. „Z veřejných prostředků podpoříme prezentaci českých umělců doma i v zahraničí, aby česká kultura znovu získala silný a slyšitelný hlas ve světě,“ slibuje strana.
Stát by měl podle názoru SPD „vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj alternativních svobodných mediálních kanálů, které nebudou závislé na politických nebo obchodních vlivech“. „Potřebujeme spravedlivou a transparentní strukturu financování, která zajistí skutečnou pluralitu názorů,“ apeluje SPD.
Budoucí opoziční strany v nové sněmovně chtějí veřejnoprávní média zachovat v současné podobě. „My budeme hrází proti extremismu. Budeme bojovat za veřejnoprávní média a zachování všech svobod, které tady máme,“ prohlásil na tiskové konferenci předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Také koalice Spolu se v programu zavazuje zajistit stabilitu a nezávislost médií veřejné služby.
Starostové chtějí dokončit změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, aby mohl kontrolovat celé hospodaření České televize i Českého rozhlasu. Tento návrh měl na politické scéně v končící sněmovně obecně podporu, pravděpodobně bude průchozí i v novém složení dolní komory. Záleží ale na tom, jak ANO a SPD přistoupí k celkové reformě médií veřejné služby. Starostové jako svůj programový cíl obecně uvádějí, že stabilní financování České televize a Českého rozhlasu je základem nezávislosti médií veřejné služby.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU