Za sebe můžu říct: eObčanku jsem si pořídil více méně ze zvědavosti, k tomu čtečku karet. Tak použití na notebooku znamenalo vytáhnout čtečku, vytáhnout občanku, ... celkem otrava.
Pak jsem dostal klíč MojeID - to je lepší, ale při aktivaci jsem si trochu omylem aktivoval Windows Hello - a tím je vymalováno, nic dalšího u notebooku nepotřebuju, nemusím lovit občanku, čtečku, token, nic (a to můj nový notebook má čtečku čipových karet).
Bankovní identita má asi dobré perspektivy, protože mobil u počítače člověk často má, když chce něco zaplatit a tak, takže to použití bude celkem pohodlné.
Jiná věc je, že těch důvodů k použití portálu občana zatím moc není, takže ani těch přístupů, ale to je jiný příběh.
Proč vlastně nelze využít "veřejnoprávní" NIA pro všechny ty soukromé subjekty, ale jen v nějakých zákonem vymezených případech? Má to nějaké rozumné opodstatnění, nebo si to jen banky tak vylobovaly, aby mohly provozovat svou vlastní konkureční platformu a vydělávat na ní?
Osobně bych považoval za skvělé, kdybych mohl zahodit všechna hesla k telefonnímu operátorovi, dodavatelům energií a všem eshopům a k tomu všemu se mohl přihlašovat třeba e-občankou či jinou metodou napojenou na NIA. Vůbec nemám zájem hnát tohle všechno přes banku a tak se na ní stát naprosto závislým.
(Považuji za ostudné, že vůbec celý koncept "bankovních identit" je ušitý na míru bankám a ne naruby, kde bych se přes NIA přihlašoval do banky. Asi se to ale dalo čekat, jsou v tom prachy a banky nutně potřebují něco nového, kvůli čemu by je občan měl potřebovat.)
Také bych uvítal, kdyby se důvěryhodné přihlášení přes NIA používalo daleko šířeji.
Ale chápu předběžné obavy zákonodárce:
- Čím více se prostředek používá, tím je vyšší riziko ztráty/zneužití. Je rozdíl mít eObčanku v terzoru a jednou za pět let se přihlásit na státní web, a používat ji denně na mnoha zařízeních.
- NIA by muselo být dimenzováno na řádově větší provoz a muselo by se řešit zpoplatnění pro komerční subjekty.