Vlákno názorů k článku Bankovní identita: jak přivést ke službám e-governmentu až 5,5 milionu lidí? od Vladimír Cejvik Bílek - I přesto vidím stále schůdnější cestu ve vydávání...

I přesto vidím stále schůdnější cestu ve vydávání elektronických podpisů (certifikáty) a uznání bank jako důvěryhodných autorit.

ale brání - zákon o bankách přesně definuje, co banka může dělat (vše ostatní je zakázáno) - tohoto důvodu je potřebná úprava zákona

To je pravda, ale takové entity pak nemají přístup ke klientským údajům banky. Relativně dostupné maximum je sdílení leadů se souhlasem klienta.

Tím jsme se dostali do kruhu, který má rozseknout právě úprava legislativy...

Bankám nikdo nebrání ve splnění podmínek akreditace, aby se staly důvěryhodnými certifikačními autoritami. Tu možnost mají už devatenáct let.

Činnosti, které banky dělat nemůžou, běžně vyčleňují do samostatných subjektů – např. stavební spořitelny nebo pojišťovny. I kdyby to nevyžadoval zákon, připadalo by mi rozumné, aby služby dle eIDASu poskytoval jiný subjekt, než přímo banka. Nebylo by úplně dobré, aby nějaké finanční turbulence položily banku i s certifikační autoritou.

Pro vydání certifikátu ale přístup ke klientským údajům nepotřebujete. Certifikační autorita ověřuje údaje, které jí nějak doložíte – u kvalifikovaných osobních certifikátů dokladem totožnosti. Nic jiného vědět nepotřebuje.