Vlákno názorů k článku Bez antiviru a firewallu platební kartu na internetu používat nesmíte od Ostap Bender - No, ono by pak stálo tvrzení proti tvrzení....
-
Petr (neregistrovaný)
Pokud pro vás nebude pracovat advokát na nějakou "no win no pay" dohodu, tak banka vyhraje kontumačně. Banka si může dovolit proces protahovat; vy nemůžete. Až vám dojdou prachy na právníka, je vám naprd přesvědčení, že až soud vyhrajete, banka vám vaše náklady na právníka zaplatí. Peníze dojdou, právník odejde, vy prohrajete.
[Teď by měla přijít scéna z Limonádového Joea: "Takhle nehraje gentleman!" - "Takhle hraje gentleman s padouchem."]
-
Floraín (neregistrovaný)
Já jsem asi jeden z mála, který při uzavírání smluv opravdu tyto i na ně navazující podmínky čte, takže to pro mě není nic nového. Abych pravdu řekl, nemám s tím problém, od začátku to na mě působilo jakožto odpuzující prostředek vůči vykukům a podvodníkům nejrůznějšího druhu, protože většinu těchto podmínek není možné běžně kontrolovat a na "lámání chleba" by došlo až při možném řešení ztráty peněz a tady chce mít banka jednoznačně "krytá záda" i pro případný soudní spor.
Toto píšu jakožto klient Fia (už sedm let), mám tam osobní i podnikatelské účty, platím normálně kartama přes net i u obchodníků, do internetového bankovnictví chodím z linuxu i windows a zatím nikdy nebyl problém. Ochota a profesionalita větší než u banky, kde jsem byl předtím (ČSOB), za těch sedm let jde suma na ušetřených poplatcích do desetitisíců korun.........
Ale pokud někdo každou chvíli řeší neoprávněné čerpání peněz z účtu přes karty, pak chápu, že má s těmito podmínkami problém :-)
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Negativní skutečnosti se samozřejmě neprokazují. Např. pokud někoho zažalujete, že vám něco nevrátil, tak prokazovat bude samozřejmě druhá strana, že vrátila, jinak to nelze.
Víte, já bych to především viděl takhle (§ 1753 NOZ):
Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. .
Ta ustanovení mají celou řadu dalších problémů, viz např. § 1800 odst. 2 NOZ:
Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná
Z diskuse i článku je zjevné, že podobné pakárny ve VP v našich krajích rozhodně obvyklé nejsou. Tato ustanovení ve spotřebitelských smlouvách nelze smluvně vyloučit (viz § 1801).
Krom toho jsou zakázána ve spotřebitelských smlouvých tzv. nepřiměřená ustanovení (viz §§ 1801 a násl. NOZ.), zejm. pak viz § 1813:
Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
V neposlední řadě ty VP obsahují naprosté nerealizovatelné pitomosti týkající se mobilních zařízení, jak už bylo zmíněno v článku.
Opravdu v podání FIO naprostá ostudná zoufalost.
-
To, že ty podmínky není možné běžně zkontrolovat, je naopak další mínus. Protože to ukazuje, že ani banka nepočítá s tím, že by se ty podmínky dodržovaly, prosazuje je z pozice síly, a je to taková pěkná totalitní praktika „na každého něco máme, když budeš hodnej, nepoužijeme to na tebe“.
Chápu, že chce být banka chráněna proti tomu, aby platila pokaždé, když já sdělím bezpečnostní údaje někomu, kdo si o ně řekne. Pak má ale do podmínek dát tu ochranu, a případně někde vedle návod, co k tomu doporučuje. A hlavně zavést takové metody, které zneužití brání – i platby platební kartou je možné potvrzovat jednorázovými kódy. Ale je nesmysl dávat ten „návod“ přímo do podmínek jako něco, co je nutné splnit. Jednak jim tam spousta věcí chybí a bude chybět, jednak se pak uživatel může vymlouvat, že všechno splnil, a stejně ho okradli („ano, ta webová stránka na mne vychrlila spoustu oken a obrázků 18+, ale měl jsem nainstalovaný antivir, antispyware a firewall, tak jsem tam ty údaje platební karty zadal“).
ČLÁNKY DO MAILU