Názory k článku Bezdrátové optické sítě

Dovolil bych si doplnit, že se používá nejen neviditelné světlo, ale i světlo viditelné. Konkrétně se jedná o pásmo 630nm (476 THz). Používá ho například zařízení Ronja.

hmm ,to je dobry bastl. Tenhle clanek je ale o necem jinem, jde o profesionalni zariyeni v radu nekolika tisic dolaru, jak je vyse zmineno. Nejde o zadnou ceskou bastlirskou anarchi. Hlavne z tohoto duvodu : Bezpečnost laserového přenosu pro člověka je u výrobců garantována testy a certifikáty na konformitu s normou IEC 60825-1. Jakymi testy prosla Ronja ? Ceskemu bastliri jsou ale jakekoli normy u pr..le :-)

Ono jde o to, že záření používaných LED není dostatečně koherentní, aby mohlo poškodit lidské oko.
CIE usilovně řeší, jak definovat limity bezpečnosti, ale zatím bezvýsledně. Jediné, co je jasné, že IEC 60825-1 se použít nedá.

Ronja 10M Metropolis vyhovuje vyhlášce 480/2000 Sb. Nařízení vlády o ochraně před účinky neionizujícího záření.

Jiné vyhlášky kromě 480/2000 Sb. v České republice pro tato zařízení z hlediska zdravotní nezávadnosti závazné, dle mých znalostí, nejsou.

Vzhledem k tomu, že Ronja má jako optický prvek speciální LED (výrobce byl Hewlett-Packard), určený pro koncová světla automobilů (!), moc bych se toho nebál.
Pořád lepší než infračervený (=neviditelný) laser malého výkonu...

1) Konkretne Ronja nepouziva laser, takze se na ni laserova bezpecnost nevztahuje.
2) Chces snad rict ze "bastlirska anarchie" je neco spatneho?
3) Kdo si jako soukroma osoba muze dovolit zaplatit vsechny testy pro projekt, zejmena projekt nekomercni povahy? Chceme zit ve svete kde maji na tvorbu de-facto monopol firmy dodavajici "profesionalni" hardware v cene tisicu dolaru? Zejmena v dobe kdy "profesionalni" casto znamena "masove a lacino vyrabeny smejd dodavany bez servisni dokumentace"?
4) Dovolim si parafrazovat admirala Davida Glasgowa Farraguta: "K certu s normami, plnou parou vpred!"

Budeme-li uvazovat pouziti teto technologie pro posledni mili, pak zalohovani radiem by zvysovalo cenu pro koncoveho domaciho uzivatele - tudiz bude tendence ho nepouzivat. Pak se ale dostaneme jen na pomerne kratkou vzdalenost - pri vysoke spolehlivosti jen stovky metru, pri mensi spolehlivosti radove kilometry. To, soucasne s absolutni podminkou prime viditelnosti, bude velmi vyrazne komplikovat nasazeni takovychto siti a cena bude v porovnani se soucasnymi technologiemi neprijatelne vysoka. Za soucasneho stavu bych tedy oznacil masovejsi vyuziti teto technologie na miste posledni mile za spise nepravdepodobne - i kdyz, zni to tak lakave ...

Ale článek hovoří o první míli, ne poslední.

To je jen otazka smeru pohledu. Kazdopadne, mluvi o pripojovani koncovych uzivatelu.

Z hlediska toho, že ty trasy jsou výhradně point-to-point stejně nějaké větší rozšíření nepřichází v úvahu. Při představě třeba padesáti kousků takového zařízení na jednom stožáru... :-)

No, pokud to s timto typem pripojeni vypadalo perspektivne, pak by urcite nekdo zacal vyrabet jednu jednotku, ke ktere by se pripojovalo 4,8,16,32,48 paru vysilac/prijimac - i pak by to vypadalo jako jezecek, ale uz by to na stozar umistit patrne slo ...

...ke ktere by se pripojovalo 4,8,16,32,48 paru vysilac/prijimac...

www.omnilux.net

Vypadá to dobře, ale už na první pohled je vidět, že to nebude levná záležitost...

Ve skutečnosti ve srovnání s přenosem optickými vlákny, kde působí odpor skla, má bezdrátová optika podstatně větší rychlost ve vzduchu, skutečně se přibližující rychlosti světla.

Toto je opravdu kouzelná věta...

Co je to odpor skla?

Představa, že by se navíc světlo šířilo jinou rychlostí než svou vlastní (rychlostí světla), je také celkem úsměvná :-) (správná formulace je: rychlost světla ve vzduchu se blíží rychlosti světla ve vakuu).

Skoro se zdráhám uvěřit, že takovou perlu může napsat taková odbornice. Poměřovat přenosovou kapacitu (tj. rychlost přenosu) s rychlostí světla... To by se dalo říct, že největší rychlost přenosu je přes satelit, kde se rádiové vlny šíří vakuem :-)

A proč je rychlost světla nižší ve skle než ve vzduchu a než ve vakuu? ;-)

Pravda je ze svetlo prochazejici sklenenym vlaknem urazi o neco delsi cestu nez je vlastni delka vlakna, protoze se odrazi od sten vlakna, proste zig-zag.

Ale ze bych to bral v potaz co se tyce rychosti pripojeni ....

ano? a odkdypak? bavíme se zde o laserových ptp pojítkách, které mají svůj ekvivalent spíše v singlemode aplikacích a pak se to od "stěn" nijak neodráží, ani když ten kabel ohnete dokolečka (je to pak pravý světlovod).
Já myslím, že to bylo formulováno celkem OK neřešme drobnosti.
Mimochodem co by mohlo být důležité je, že přímá viditelnost se u těchto pojítek myslí opravdu přímá, tj. NEkopírující kurvaturu země, na rozdíl od radiových signálů, které ji kopírují!
Jinak s tou kvalitou to není u nás takový problém, systém s dostupností 99.99 může u nás běhat až na 4 km. Umí to hlasové i datové kanály, propustnost až 1 Gb atd. Doporučuji britského výrobce firmu PAV, distribuce u nás firma Anixter (kontakt Tomáš Brůžek tomas.bruzek@anixter.com)
P.S.: není to reklama, se mnou to nemá nic společného

Protože sklo má větší index lomu než vzduch. Běžné okenní sklo
má index lomu např. 1,5. Technicky to znamená, že foton je občas absorbován nějakým atomem skla, chvíli podržen a pak vypuštěn opět dál. Mezi atomy se fotony samozřejmě šíří plnou rychlostí světla. Makroskopicky se zdá, že se světlo ve skle šíří pomaleji.

Ten výklad indexu lomu je hodně mimo. Kdyby to bylo tak, jak popisujete, nemohlo by sklo propouštět jiné frekvence než ty, které odpovídají rozdílu dvou energetických hladin některého z atomů materiálu. Takže by například skleněný hranol nemohl vytvořit souvislé spektrum.

Skutečnost je taková, že elektromagnetické vlnění vytvoří v látce oscilující dipóly, které generují vlastní vlnění. Jeho interferencí s tím původním vznikne výsledné vlnění, které je fázově posunuto oproti původnímu. Výsledný efekt je takový, jako by se vlnění v materiálu pohybovalo pomaleji.

Elektromagnetické vlnění má rychlost 3x10E8 m/s pouze ve vakuu, v ostatních materiálech pak v závislosti na vlastnostech (permeabilita a permitivita) má rychlost odlišnou - nižší. Např. v kabelu běžně se šíří signál rychlostí cca 2/3 "rychlosti světla".

A dokonce ani ve vakuu ne - rychlost světla ve vakuu je 299792458 m/s. A to naprosto přesně - je tak totiž definován metr...

Paní kandidátka věd zřejmě tímto pojmenováním označuje index lomu skla.

> Představa, že by se navíc světlo šířilo jinou rychlostí než
> svou vlastní (rychlostí světla), je také celkem úsměvná :-)
> (správná formulace je: rychlost světla ve vzduchu se blíží
> rychlosti světla ve vakuu).

Světlo se skutečně šíří všemi možnými rychlostmi v různých materiálech, jak podotýkají další přispěvatelé debaty - a na tomto místě je vhodné si povšimnout, jak naprosto nepřiměřené je sebevěvědomí počítačových "expertů" všeho druhu vzhledem k dost chatrným znalostem fungování čehokoli, včetně těch počíačů. Obklopujeme se virtuální realiou a tu skutečnou realitu vnímáme stále více zjednodušeně.

Kdyz uz jsme u toho. Zkouknete : http://www.elhamobil.cz/optika/foto

delam pokus jak s laserem (colimator 10cm), tak i s infra LED.

Nekde jsem cetl, ze cerveny laser (cca 650nm) muze mit na tohle zarizeni vykon maximalne 50mW do prumeru svazku 10cm. Jinak kdyz chci vetsi vykony, tak je treba pouzit kmitocet nad 1400nm.

Jinak jsem koukal do paprsku i toho laseru...jeste vidim;)

-=RYS=-