To, že je provozování nějaké služby ztrátové, neznamená, že je v principu dobré takovou službu dotovat. V celém příspěvku používáte hodně spojku "proto", která se odkazuje na zdůvodnění, které jste vůbec neuvedl, což je z logického hlediska nesmysl.
Váš problém je, že můj příspěvěk nechápete v kontextu diskuze.
Můj příspěvek: "Veřejná sféra provozuje, nebo dotuje, nebo provozuje i dotuje ty oblasti, kde by jinak komerční sféra nebyla schopna nabídnout odpovídající službu. Proto není v principu špatně pokud se z veřejných rozpočtů dotují věci co jste vyjmenoval" musíte číst tak, že tam ještě patří věta: Věci u kterých se společnost shodne, že je chceme mít zabezpečené.
Můj příspěvek je odpověď na Milana a proto mi ta věta navíc přišla zbytečná.
To že napíši, že něco není v principu špatné pochopitelně neznamená totéž, jako že je něco v principu dobré. Opravdu zábavné, že mě budete o logických nesmyslech poučovat zrovna vy.
Nevidím důvod, proč by měl být internet v místech, kde není z ekonomického hlediska opodstatnění k tomu, aby tam ten internet byl.
Tak neviďte. A co jako? Jsou to peníze těch obcí, které byly vybrány od tam žijících občanů a tam působících firem (tedy je to pochopitelně zlomek těch peněz tam vybraných). Tak jestli se rozhodnou, že chtějí raději internet pro občany, než nové hřiště, tak to nechme na nich. Zvláště v případech, kdy tím nekonkurují žádné komerční firmě a kdy obec vlastně přeprodává vlastní nevyužitou konektivitu - tudíž to stojí minimum peněz navíc. Tady totiž neplatí lineární ekonomické poučky a obec zaplatí +/- stejné peníze ať vlastní spoj vytěžuje na 10% nebo na 90%.
Věci u kterých se společnost shodne, že je chceme mít zabezpečené.
Ale o tom, jestli je něco prospěšné nebo naopak rozhodují úplně jiné faktory než aktuální stav veřejného mínění.
Opravdu zábavné, že mě budete o logických nesmyslech poučovat zrovna vy.
Jistě, tam kde to nezkreslí výklad, se rád vzdálím od formálního systému logiky.
Jsou to peníze těch obcí, které byly vybrány od tam žijících občanů a tam působících firem (tedy je to pochopitelně zlomek těch peněz tam vybraných).
Ale to předpokládá, že bude financování v této věci zcela decentralizované. Snahy o získání grantu EU pro internet "zdarma" v Praze, dokazují že tomu tak není. Kromě toho získávají obce peníze ze státního rozpočtu.
Čili ta otázka pro občany obce je, jestli chtějí, ať se jím celá ČR nebo celá EU složí na to, ať mají internet "zdarma". Usuzovat pak z rozhodnutí občanů obce, jestli je taková činnost ekonomicky prospěšná, je asi tak rozumné jako udělat referendum mezi nezaměstnanými, jestli chtějí, aby se jim všichni pracující složili na sociální dávky ve čtyřnásobné výši těch současných.
Tak jestli se rozhodnou, že chtějí raději internet pro občany, než nové hřiště, tak to nechme na nich.
Pokud občany postavíte před volbu ze dvou možností přerozdělení, tak už to je docela silná manipulace. Správné by bylo, postavit občany obce před volbou vyššího daňového zatížení (občanů této obce) a internetu "zdarma" nebo nižšího daňového zatížení a internetu pro občany na komerční bázi. Z pochopitelných důvodů to takto v ČR nefunguje, protože pro politiky není výhodné, aby občané přímo rozhodovali o velikosti veřejného sektoru.
Dále je potřeba občany upozornit na to, že internet "zdarma" bude mít tendenci být nespolehlivý, omezený a/nebo pomalý. Např. v Praze 5 to funguje tak, že když se internet "zdarma" podělá v pátek odpoledne, tak se opraví až v pondělí, zřejmě proto, že přes víkend se neúřaduje.
Dále je potřeba, aby občané byli seznámeni s tím, že internet "zdarma" znamená hodit klacky pod nohy zejména těm poskytovatelům, kteří prodávají připojení k internetu malým zákazníkům. To znamená, že v obci, kde se nedostupnost vysokorychlostního internetu řeší internetem "zdarma", se člověk, kterému internet "zdarma" svou "kvalitou" nepostačuje, dostane paradoxně do mnohem složitější situace, než kdyby v obci internet "zdarma" nebyl, protože motivace vstupu dalších poskytovatelů připojení do této obce byly výrazně omezeny.
Zvláště v případech, kdy tím nekonkurují žádné komerční firmě
Pokud jsou v té obci telefonní rozvody, tak nějaké firmě určitě konkurovat budou. Asi odkazujete na situaci, kdy v dané obci není dostupné vysokorychlostní připojení k Internetu. Zavedení internetu "zdarma" může vést např. k tomu, že vlastník místních kabelových rozvodů o několik let odloží rozhodnutí poskytovat v této obci internet přes kabel, takže deformace trhu tam bude. Tedy uvedený argument není v žádném případě polehčující okolnost.
Tady totiž neplatí lineární ekonomické poučky a obec zaplatí +/- stejné peníze ať vlastní spoj vytěžuje na 10% nebo na 90%.
S tím by se dalo bezpodmínečně souhlasit, pokud by internet fungoval na principu rezervace zdrojů. Ve skutečnosti funguje na agregačním principu, a tedy minimálně poskytovatel připojení např. devitínásobné náklady na klienta pocítí. Rozhodně bych nezavrhoval, že by poskytovatel mohl takový jev promítnout do své cenové politiky - a může to být i "maskovanou" formou, např. zpomalí snižování cen.
Ale o tom, jestli je něco prospěšné nebo naopak rozhodují úplně jiné faktory než aktuální stav veřejného mínění.
To jistě ano. Každé lidské konání je spojeno s chybami. My máme demokracii a veřejné mínění skrze svobodné volby skrze politiky rozhoduje o tom co se bude dotovat a co nebude. Lepší systém nemáme. Libertiánskou utopii tady nechci. Jestli vy ano, tak to zkuste demokraticky, nebo revolucí, ale doufám, že neuspějete.
Ale to předpokládá, že bude financování v této věci zcela decentralizované. Snahy o získání grantu EU pro internet "zdarma" v Praze, dokazují že tomu tak není. Kromě toho získávají obce peníze ze státního rozpočtu.
Z mých příspěvků je zřejmé, že dotovaný internet zdarma v Praze nepodporuji. Nicméně pokud by nějaká malá obec, kde to podporuji, dosáhla na dotaci z EU, tak nemám problém. EU je bohužel moderní RVHP, nicméně tady je a je potřeba akceptovat její exitenci. Z rozvojových fondů EU se dají získat dotace na vyloženě soukromé komerční podnikání, což je pochopitelně nehoráznost, ale kdyby se subjekty v ČR vzdávaly práva dostávat dotace (dotace z peněz, které ČR do EU platí), tak se budeme okrádat. Změňme EU, ale dokud není změněná, tak se chovejme tak, jak je výhodné.
jako udělat referendum mezi nezaměstnanými, jestli chtějí, aby se jim všichni pracující složili na sociální dávky ve čtyřnásobné výši těch současných.
Prosil bych o méně demagogie. Obec si udělá vlastní referendum, jestli své peníze chce dávat na internet nebo ne. Obec nerozhoduje o tom, jestli dostane dotaci z EU, nebo nikoliv. O tom rozhoduje EU. A pokud je EU hloupá, že na to přispívá, tak to je problém EU. Referendum v obci (ať skutečné nebo virtuální) nemůže ovlivnit rozhodnutí EU, jestli nějaké peníze pošle. Váš příklad je moc krásný, akorát že na popisovanou situaci ani trochu nepasuje.
Pokud občany postavíte před volbu ze dvou možností přerozdělení, tak už to je docela silná manipulace. Správné by bylo, postavit občany obce před volbou vyššího daňového zatížení (občanů této obce) a internetu "zdarma" nebo nižšího daňového zatížení a internetu pro občany na komerční bázi. Z pochopitelných důvodů to takto v ČR nefunguje, protože pro politiky není výhodné, aby občané přímo rozhodovali o velikosti veřejného sektoru.
A to je asi jádro sporu. Já mluvím o současné situaci v současném státě. Vy mluvíte o tom, jak by to mělo být správně ve správném státě. O takovou diskuzi já zájem nemám.
Zavedení internetu "zdarma" může vést např. k tomu, že vlastník místních kabelových rozvodů o několik let odloží rozhodnutí poskytovat v této obci internet přes kabel, takže deformace trhu tam bude.
Ano - já nepopírám, že dojde k deformaci trhu. A co? Neuctívám svatou modlu nepokřiveného trhu. Tam kde se společnost shodne, že je to výhodné se prostě trh pokřiví. Neříkám, že se to má dělat často a ve velkém měřítku, ale tak či onak se to dělá všude. Časové konstanty tržních dějů mohou být zatraceně dlouhé, než abysme chtěli čekat. Například v ČR je spousta komerčních bazénů. Ale taky je tady spousta bazénů, které stavěly obce a které obce nějak (spolu)provozují. Nebýt toho, tak v některých obcích bude bazén o mnoho let později a v některých nemají kde plavat dosud. A s internetem je to podobné. Jestli do našeho města nepostaví silnici komeční poskytovatel dopravy, tak ať ji tedy postaví veřejná sféra. I za cenu, že to zkomplikuje výstavbu pozdější komerční silnice, která by možná byla lepší. A stejně s internetem.
člověk, kterému internet "zdarma" svou "kvalitou" nepostačuje, dostane paradoxně do mnohem složitější situace, než kdyby v obci internet "zdarma" nebyl
To je určitě pravda. Ale totéž platí i v komerční sféře. Když někdo bydlí v malé obci a postaví tam supermarket firma , která prodává nekvalittní potraviny lacino, tak člověk co chce kvalitní dražší potraviny je v úplně stejné pasti.
S tím by se dalo bezpodmínečně souhlasit, pokud by internet fungoval na principu rezervace zdrojů. Ve skutečnosti funguje na agregačním principu, a tedy minimálně poskytovatel připojení např. devitínásobné náklady na klienta pocítí.
To je právě ten vtip, že se bavím o připojení malé vzdálené obce, kde naprostou většinu nákladů tvoří vybudování a udržování spoje do té obce. (Tedy rezervace zdrojů vystihuje připojení vzdálené obce k internetu více, než agregace, která se promítá do ceny mnohem méně.) A ty náklady na spoj jsou téměr neproměnné na vytížení toho spoje. Ano do ceny se promítne i provoz ve zbytku sítě ISP a zvýšený provoz do internetu. Netvrdím že ne. Tvrdím, že pro ISP není ten rozdíl mezi 10% a 90% vytížením daného spoje až tak velká a obec poskytující konektivitu občanům nezaplatí výrazně více, než kdyby ji neposkytovala.