Tuzemští telekomunikační operátoři začínají naznačovat, že by v případě vyřazení čínských technologií Huawei a ZTE z jejich sítí mohli po státu chtít finanční kompenzace. Podle propočtů a konzultace Lupy s trhem by mohlo jít i o miliardy korun.
Možnost zamezení přístupu čínských výrobců do zdejších 5G sítí naťukává nedávné doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalších úřadů ohledně důvěryhodných dodavatelů. To je nezávazné a nic nevynucuje, zároveň se ale připravuje věcný záměr zákona, který by požadavky měl ukotvit v legislativě. Doporučení kromě jiného uvádí, že by dodavatelé měli být ze zemí EU a NATO.
„Do budoucna je pro nás klíčová předvídatelnost investičního prostředí. Pokud by měla nová politická hlediska měnit aktuálně nastavená pravidla, je třeba začít velmi vážně diskutovat o kompenzacích všem postiženým provozovatelům,“ uvedl Jiří Grund z Asociace provozovatelů mobilních sítí sdružující „velkou trojku“ T-Mobile, O2 a Vodafone.
O možnosti finančních náhrad na konferenci Institutu pro politiku a společnost koncem loňského roku mluvila také předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková. „V případě vyloučení některých dodavatelů je možná na místě se ptát, jak by stát mohl operátorům již uskutečněné investice kompenzovat,“ pronesla Továrková.
Jako v USA?
Je tak možné, že by čeští operátoři mohli začít tlačit na model podobný tomu, který byl uskutečněn ve Spojených státech. Tamní provideři podali celkem 181 žádostí o úhradu nákladů na odstranění technologií firem Huawei a ZTE ve svých sítích. Platí to zejména pro menší „venkovské“ hráče. Celkově od vlády požadují 5,6 miliardy dolarů, přičemž původně se počítalo s částkou 1,9 miliardy dolarů.
Další vývoj je prozatím těžké odhadovat. Na úrovni státu nebo pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnosti v rámci 5G Aliance, jejíž součástí jsou i operátoři, trh a akademici, probíhají diskuse, jak by restrikce měly vypadat.
NÚKIB možnosti vyloučení dodavatelů připouští. V přehledu dopadů regulace mimo jiné odmítl krok, že by stačilo učinit nezávazné neregulativní akty, které by měly operátorům pomoci v zajišťování kyberbezpečnosti 5G sítí.
„Tato varianta byla vyhodnocena jako neefektivní. Bez existence regulačních mechanismů by výběr dodavatelů byl ponechán pouze na obchodních kritériích,“ uvedl NÚKIB v dokumentu. A jak známo, trh si často Huawei či ZTE volí kvůli dobrému poměru kvality a ceny.
Omezení čínských dodavatelů prosazuje i 5G Toolbox Evropské unie, který se Česko snaží skrze popsané kroky nasadit. Na dokumentu se velkou měrou podílel dřívější český kybernetický atašé v Bruselu Lukáš Pimper (pozice spadá pod NÚKIB). Ten se následně stal vedoucím R&D týmu pro bezpečnost digitálních služeb v Ericssonu ve Francii.
Přechodné období
„Možná budoucí regulace ve své stávající diskutované podobě počítá s přiměřenými přechodnými dobami pro zavedení opatření včetně vyloučení dodavatele tak, aby nezpůsobil operátorům zbytečné potíže. Jeho cílem je dlouhodobé zajištění bezpečnosti a odolnosti telekomunikační infrastruktury, nikoliv maření investic,“ sdělila Lupě mluvčí NÚKIBu Aneta Nevšímalová.
Co přesně znamená „přiměřené přechodné období“, prozatím stát neumí říci. Konkrétní délka je předmětem analýz a diskuse s trhem a akademickým sektorem.
„Mechanismus by však v žádném případě neměl stanovovat povinnosti týkající se dodavatelů překotně a v rozporu s oprávněnými očekáváními sektoru elektronických komunikací. Úsilím státu je připravit takový mechanismus, který bude maximálně respektovat běžný proces obměny technologií telekomunikačních sítí,“ doplňuje NÚKIB.
To může naznačovat, že se NÚKIB a spol. finančním kompenzacím chtějí vyhnout, jelikož by bylo umožněno nechat již instalované prvky v sítích „dožít“ a nechat operátory umořit již provedené investice.
„Minimalizace finančních nákladů, včetně aspektu doby návratnosti investice, bude významným faktorem pro stanovení přechodných dob mechanismu,“ vysvětluje kyberúřad.
Bezpečnost není zadarmo
Pokud by přece jenom na kompenzace mělo dojít, stát v současné době neumí říci, jak by situaci řešil a v jaké části rozpočtu by peníze hledal. Stejně tak není ujasněno, zda by se výměny technologií týkaly „pouze“ tří velkých operátorů, nebo také provozovatelů optiky či menších hráčů, kteří jsou rovněž součástí celé 5G infrastruktury.
„Samotná podoba možné budoucí regulace je v současnosti předmětem odborné diskuse a o konkrétních povinnostech budou rozhodovat zákonodárci, NÚKIBu tedy nepřísluší výslednou regulaci předjímat. Nicméně postoj státu v otázce zabezpečení sítí elektronických komunikací, které by mělo být prioritou jak pro stát, tak i společnost, a jehož zajištění není zadarmo, je operátorům dlouhodobě znám. Případné požadavky na kompenzace by měly být vyvážené s ohledem na legitimními požadavky státu na bezpečnost,“ dodává kyberbezpečnostní úřad.
„V našem případě by záleželo, jestli bychom byli nuceni vymístit technologie a v jakém rozsahu. V každém případě by to bylo extrémně drahé, jednotlivé páteřní prvky sítě stojí miliony,“ upozorňuje k tématu kompenzací prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek. Tato organizace sdružuje desítky providerů.
Dobrovolné odchody
CETIN v současné době modernizuje celou mobilní síť a v rámci 5G za miliardy korun nasazuje technologie od Ericssonu. Huawei ze sítě odstraňuje. Stalo se tak v rámci přirozeného cyklu výměny, za rozhodnutím ale pravděpodobně stály i politické aspekty. Vodafone a T-Mobile v rámci 5G prvky od Huawei používají.
Také někteří další hráči začali dobrovolně od Huawei odcházet. Quantcom (donedávna Dial Telecom) provozuje 4700 kilometrů optických sítí a řadí se k důležité součásti tuzemské infrastruktury. Firma podle informací Lupy vzala vážně bezpečnostní varování NÚKIBu ohledně čínských dodavatelů.
„Zadní vrátka obecně ve všech technologiích být mohou a jsou. V případě Číny je to ovšem kombinované s relativně ostrým politickým režimem, kde nenajdete hranice mezi zájmem státu a dodavatelské firmy. Řekli jsme si, že to riziko je skutečné a stojí za to ho zmenšit. Udělali jsme si analýzu a ve vrstvách a strukturách sítě, které považujeme za klíčové, jsme technologie od Huawei nahradili. Investovali jsme do této změny poměrně hodně peněz. Huawei už v tomto případě nepoužíváme. Sice nás to z technického pohledu mrzelo, protože zařízení od Huawei vůbec nejsou špatná, ale ten krok by nevyhnutelný,“ popisuje pro Lupu technický ředitel Quantcomu Marek Šťastný.
„A další věcí je to, že od zákazníků už přichází požadavky, aby jim poskytované služby neprocházely přes technologie Huawei. Jsou to často nadnárodní operátoři a instituce zřizované státem,“ doplňuje Šťastný.
„V okamžiku, kdy by byla přijata nová legislativa a byla by jasně vymezena určující kritéria, jakých technologií se restrikce týkají, pak by operátoři samozřejmě zkoumali finanční dopad do úprav stávající sítě a plánované výstavby. V současné době nám ale nepřijde korektní spekulovat a předjímat,“ shrnuje opatrně postoj T-Mobilu jeho manažer korporátní bezpečnosti Jakub Ludvík.
Huawei má nadále postoj, že na technické úrovni dokáže splnit všechny kyberbezpečnostní požadavky.
„Kybernetická bezpečnost je o technických aspektech. Ostatní věci jsou irelevantní, respektive se už nebavíme o kybernetické bezpečnosti,“ uvádí pro Lupu viceprezident Huawei pro střední a východní Evropu a Skandinávii Radoslaw Kedzia. Naráží tím na politická rozhodnutí nebo vyloučení dodavatelů na základě země původu.
Modernizace vysílače CETINu na 5G (Ericsson):
