Už sám to shazujete, tím, že se jedná o blog - tudíž žádná snaha o ověřování informací.
V té wiki je docela dlouhý blok o jejich praktikách, mimochodem "V roce 2014 Parlamentní listy získaly třetí místo Anticeny Křišťálové Lupy za „porušování principů seriózní žurnalistiky u tzv. alternativních online médií“.[32]"
Z občasného vydání nesmyslů maji mainstreamová média ostudu. Rozhodně si nemyslím, že koncept ověřování patří do minulého století, protože jaké jiné zdroje chcete použít ? Další blogy ?
Něco o fungování parlamentních listů - rozhodně ne pouze blogu, je třeba v uvedeném linku. I když pokud máte PL za oblíbený zdroj, tak je pro vás respekt nedůvěryhodný.
https://www.respekt.cz/special/2017/dezinformace/most-na-druhy-breh
A co relevantního jsem tam měl najít? Že paní Holoubkové z LN přijdou příliš protievropské a protiamerické? Nebo ty konspirační teorie o spojení s nějakými ruskými manipulátory, což je u blogu kde se může registrovat každý a kam píše nemálo poslanců a členů vlády docela nesmyslné?
V semitotalitním prostředí se informace ověřují docela špatně. Zase znají všichni starší, co zažili režim před rokem 1989 (k němuž se po krátkém výletu do svobody a demokracie vracíme pod praporem EU).
To, že jim nějací neomarxisté dávají anticeny má nulovou vypovídací hodnotu.
Uvědomte si, že třeba ekologistický ropák už je spíš cena než anticena. Jednoho nominovaného, nakonec skončil až pátý, znám osobně.
Vy neznáte cíle a metody Franfurktské školy? http://www.tedeum.cz/4_2014/frankfurtskola_0414.htm
V té wiki je dlouhý FUD o tom, kdo si o nich co myslí a jak je kdo kdy označil, konkrétních argumentů je tam minimum.
Pokud vím tak PL blog jsou. Býval tam formulář s registrací autorů v kategorii "politik" a nepolitik. Tím pádem tam píšou různí lidé s různými názory a různou úrovní ověřování informací. Inteligentní člověk si přebere, co je důvěryhodné a co není, případně dohledá zdroje a jiné texty o tomtéž.
Je to diametrálně odlišná situace než u mainstream médií? Myslím že ne. Každý autor má své vlastní předpojaté vidění světa, propaguje své politické postoje (nebo svého chlebodárce), a vím že ani tahle média moc neřeší občasné vydáni nesmyslů.
Je proto jedna nebo druhá strana fake news? Myslím že ne. Obávám se, že mýtus "seriózního tisku", který všechny své články několikrát ověřuje a hledá ke všemu protiargumenty z různých stran, patří do minulých století, pokud vůbec kdy v praxi fungoval.
Poučte se o "frakfurtské škole" (můžete i na wikipedii). Jsou to prostě zločinecké zrůdy, naprosto stejné jako to, co nám tu vládlo do roku 1989.
To, že je oficiálně vyhlášena cenzura Facebooku a zpravodajských médií, je prostě fakt. Jistě můžete lhát, že tomu tak není, ale tím se jen ztrapníte, protože informací o této cenzuře je k dispozici dost a dost.
IMHO mají soudruzi problém hlavně v tom, že nemají ani jediné médium, které by šířilo "bílou propagandu" (opět odkazuji co do poučení o kategorizaci propagandy na učebnicoidní zdroje, třeba https://cs.wikipedia.org/wiki/Propaganda). Mají jen média, šířící šedou a černou propagandu, která tudíž nejsou oproti alternativním ani o šířku vlasu důvěryhodnější. A zavinili si to sami bezuzdným šířením lží ve všech médiích, co měli a mají k dispozici, takže si je sami a dobrovolně kontaminovali lhaním. Čili dobře jim tak, ať si to vyžerou.
V okamžiku, kdy existuje všeobecně známá a oficiálně vyhlášená cenzura, jsou mainstreamová média zcela nedůvěryhodná. A v takovém případě buďme rádi, že máme Parlamentní listy a nemusíme horko těžko ladit režimními vysílači rušené "štvavé vysílačky", jako za socialismu.
A Respekt je jen neomarxistická expozitura, která je krajně nevěrohodným informačním zdrojem (asi jako Rudé Právo za socíku).
Proč je pořád tak populární navážet se do blogu Parlamentní listy (a ignorovat zjevné propagandistické tendence u médií pana Babiše, CNN apod.)? Jediný argument, který jsem postřehl, je nelibost s používáním slova "parlamentní", s tím že se nejedná o oficiální projekt PČR. Podle tohohle kritéria by ale neprošel ani blog Britské listy, který také není oficiální britský, ale v těhle seznamech pranýřovaných webů se nikde nevyskytuje. Napadá mě jediný důvod - Britské listy šly autorům těchto seznamů názorově na ruku, a Parlamentní listy ne.