Soukromým médiím vadí, jakým způsobem Ministerstvo kultury připravilo a prosazuje velkou mediální novelu, která má zvýšit televizní a rozhlasové poplatky. Komerční televize, rádia a vydavatelé unikátně vyjádřili společný protest, neboť ani schůzky s ministrem k ničemu nevedly. Podle soukromých médií je celá příprava zákona úplně obrácená a místo diskuse o náplni veřejné služby ve 21. století se rovnou vypisují bianko šeky, se kterými si Česká televize a Český rozhlas budou moci dělat, co chtějí.
„Reakce byla – proč vám to vadí, vás se to netýká,“ popsal generální ředitel TV Prima Marek Singer schůzky komerčních subjektů s Ministerstvem kultury. „Žádný řádný hospodář, který má mít transparentní hospodaření, nemůže říct, že chce víc peněz a něco s nimi udělá a nemusí vás v podstatě zajímat co. Tohle přeci nejde. Vláda musí definovat, jaké jsou požadavky. Veřejnoprávní médium musí jít svými koncepty naproti. To má někdo oponovat a říct, jestli na to poplatky stačí, nebo nestačí. A zároveň jaké to má dopady na trh. Ten koloběh je jenom obráceně. A to je špatně,“ podotkla Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů.
„Nerad bych, aby to, že vystupujeme proti té novele, znamenalo nějaké vyhlašování boje s Českou televizí nebo s Českým rozhlasem. To je spíš boj s určitou arogancí Ministerstva kultury. Kdybychom se vrátili o rok nazpátek, tak pan ministr Baxa velmi důrazně několikrát opakoval, že koncesionářské poplatky se nebudou zvyšovat a že k tomu není žádný správný důvod. Sešel se rok s rokem a po roce jsme se dozvěděli, že ten důvod je, ale nikdo nám ty důvody neřekl. Neviděli jsme žádnou ekonomickou analýzu, neviděli jsme, k čemu mají být navýšené koncesionářské poplatky použity,“ argumentuje ředitel rádia Impuls Jiří Hrabák.
„Ministerstvo kultury podněty ze strany soukromých médií k mediální novele vnímá. Současný návrh prochází stále meziresortním připomínkovým řízením a jistě se o něm i nadále povede diskuse, kterou ministerstvo vítá. Východiskem pro navrhovanou změnu je realita propadu hodnoty poplatků v průběhu času na polovinu. Klíčovým zdrojem příjmů veřejnoprávních médií jsou právě poplatky. Ministerstvo kultury se diskusi nebrání,“ reagovala pro DigiZone mluvčí Ministerstva kultury Jana Malíková.
„Z České televize opakovaně zaznívalo, že jí pro zachování stávajícího fungování chybí v rozpočtu 300 až 500 milionů korun ročně. Návrh však přidává ČT až 1,5 miliardy korun. Bez ohledu na to, že na stole je pořád otázka, zda stávající rozsah služeb ČT stále ještě odpovídá definici veřejné služby,“ upozorňuje Marek Singer. Ředitel Novy Daniel Grunt vidí také riziko ve vyčerpání výrobních kapacit a zdražování původního obsahu, jakmile Česká televize dostane víc peněz na svůj výrobní úkol.
Společně se proti zákonu ohradily Asociace komerčních televizí, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, Sdružení pro internetový rozvoj, Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů.
„Pan ministr prohlásil, že novela byla konzultována s komerčními televizemi. Nebyla, je to zásadně špatně. Byl by to správný proces, a dokonce existuje precedens. Zrovna jsme skončili se změnou statutu státního kinofondu. Tam byl přesně proces, kdy dvacet různých stran došlo ke konsenzu. Ministerstvo kultury bylo velmi šťastné, že se to podařilo. Nechápeme, proč pro velkou novelu nebyl použit ten stejný proces a najednou zničehonic zde je návrh, o kterém se bavíme,“ diví se šéf Primy.
„Veřejnoprávní média jsou už nyní internetovou konkurencí pro naše zpravodajské projekty. Na stejném poli soupeříme nejen o čtenáře, ale i zaměstnance nebo inzertní příjmy. Navýšení rozpočtu ČT a ČRo bez vyřešení vztahu veřejnoprávních a soukromoprávních médií má nezpochybnitelné a významné soutěžně-hospodářské dopady. Předložený návrh nespecifikuje, na jaké účely mají být navýšené prostředky použity, a ještě navíc rozšiřuje výjimky z umisťování online reklamy,“ připojuje se Michal Hanák, předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a místopředseda představenstva Mafra.
„Jsme v situaci, kdy se celá řada aktivit přesouvá do online prostředí, ve kterém ale nejsou pro veřejnoprávní média vyjasněny ani limity, ani konkretizované cíle veřejné služby. Zároveň nebyly vyhodnoceny dopady pro celkové online prostředí. Mělo by být samozřejmé, že se veřejnoprávní instituce nesnaží konkurovat komerčním subjektům na online trhu. Veřejnoprávní média by se měla soustředit na plnění svého veřejnoprávního poslání a předkládat koncepty, jak ho chtějí dosáhnout,“ doplňuje Libuše Šmuclerová.
„Velice nás znepokojuje rozpínání veřejnoprávních médií do nových platforem v internetovém prostoru. Nadto veřejnoprávní média na nových internetových platformách nešíří pouze obsah, který se původně objevil na televizních či rozhlasových vlnách, ale přidávají obsah nový. Vzhledem k tomu, že nový Evropský zákon o svobodě médií, jehož finální podoba bude podle očekávání schválena v nejbližších měsících, stanoví mimo jiné nové právo občanů na pluralitní a nezávislé zpravodajství, bude povinností členských států vytvořit podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu. Pro zachování plurality je zásadní, aby byly především v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže,“ uzavírá Ondřej Neumann, místopředseda představenstva Asociace online vydavatelů (AOV) a zakladatel HlídacíPes.org.
Soukromá média odmítají argument ministerstva, že zvýšení poplatků a rozšíření definice poplatníka o majitele zařízení s přístupem na internet jenom dorovná rozpočty České televize a Českého rozhlasu za dobu, kdy se poplatky nezvyšovaly. „Komerční média byla zásadně zasažena ekonomickou krizí a třetinovým propadem reklamního trhu v roce 2009 nebo nedávnou koronavirovou krizí, zatímco veřejnoprávní média po celou dobu hospodařila se stabilním rozpočtem,“ tvrdí asociace soukromých médií ve společném prohlášení.
„Velmi problematicky vnímáme zachování reklamy a sponzoringu na stanicích České televize. Vzhledem k tomu, že se bavíme o navýšení koncesionářských poplatků, tak myslíme, že stojí za to zbavit Českou televizi reklamy a sponzoringu,“ přidal ředitel Novy Daniel Grunt konkrétní požadavek.
Také soukromým rádiím vadí zachování reklamy v Českém rozhlase. „Dodatečné stovky milionů korun pro Český rozhlas, při ponechání reklamy, vážně vychýlí rovnováhu na rádiovém trhu a dramaticky zasáhnou do hospodářské soutěže. Stanice Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízejí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto neliší a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti ČRo,“ upozorňuje Daniel Sedláček, předseda představenstva Media Bohemia. „Tato novela pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by se jakkoliv zlepšila veřejná služba,“ dodává Sedláček.
„Celý komerční rádiový trh hospodaří s polovičním rozpočtem, než má Český rozhlas. Přitom provozujeme dvojnásobné množství rozhlasových stanic a zasáhneme třikrát více publika než veřejnoprávní rozhlas. Otázka navyšování koncesionářských poplatků, zavedení plošné ‚daně z mobilu‘ nebo neopodstatněné poplatkové povinnosti pro právnické osoby tak, jak navrhuje novela Ministerstva kultury, dle nás tedy není namístě. Spíše to vypadá, že Ministerstvo kultury nad návrhem příliš komplexně nepřemýšlelo a snažilo se primárně najít co nejvíce peněz bez ohledu na to, na co budou použity,“ podotýká Jiří Hrabák, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a generální ředitel rádia Impuls.
Soukromá média opětovně žádají ministra kultury Martina Baxu, aby byl návrh velké mediální novely kompletně přepracován. Česká televize i Ministerstvo kultury sice na jaro příštího roku plánují odbornou diskusi o veřejnoprávních médiích, to je ale podle představitelů soukromého mediálního sektoru už pozdě.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU