Téma zvyšování televizních poplatků nepřestává být citlivou záležitostí ani v zemích západní Evropy. Současná britská vláda nedávno potvrdila, že až do konce roku 2027 bude BBC bezpochyby financována prostřednictvím poplatků.
Od příštího dubna se poplatky zvýší na 174,50 libry za rok (tedy zhruba 5320 Kč) z dosavadních 169,50 libry. Nízkopříjmové domácnosti však nebudou muset uhradit celou roční sazbu najednou, jak bylo dosud zvykem.
„BBC je pro britské domácnosti klíčovým zdrojem kvalitního obsahu, od vzdělávacích pořadů pro děti přes prvotřídní zábavu až po spolehlivé zpravodajství dostupné komukoliv napříč celým Spojeným královstvím. Mým přáním je, aby si BBC tuto pozici udržela i v příštích desetiletích,“ prohlásila ministryně kultury Lisa Nandyová.
„Pro nejbližší období jsme BBC zajistili stabilní financování. Zároveň vycházíme vstříc tisícům domácností v tíživé finanční situaci tím, že jim umožňujeme hradit koncesionářské poplatky ve splátkách,“ dodala.
Teď mohou domácnosti využít splátkový program jen v omezených případech, například pokud předtím vyhledaly pomoc dluhové poradny. Ministryně kultury chce okruh oprávněných žadatelů rozšířit. Splátkový kalendář by jim mohla sama nabídnout společnost vybírající televizní poplatky, pokud její pracovníci zjistí, že domácnost nezvládá životní náklady.
Roční poplatek by v tom případě byl rozpočítaný na drobné částky splatné každé dva týdny, nebo jednou za měsíc. Domácnosti tím předejdou riziku vymáhání dlužných poplatků. Podle analýzy BBC by se počet domácností využívajících splátkový program mohl do konce roku 2027 zvýšit přibližně na půl milionu, tedy na dvojnásobek.
Veřejná služba BBC je zakotvena v dokumentu vydávaném jménem panovníka vždy na dobu deseti let. Aktuální znění ještě nese podpis zesnulé Alžběty II., platí do 31. prosince 2027. Do té doby se politici musí shodnout na nových pravidlech. Součástí jejich diskuse bude i veřejná konzultace, během níž budou moci diváci a další zainteresované strany vyjádřit své názory.
„V rámci připravované revize Královské charty otevřeme celospolečenskou debatu o budoucím směřování této vysílací společnosti. Naším záměrem je nastavit takový systém veřejného financování BBC, který zajistí její další rozvoj, a přitom bude férový a citlivý vůči těm, kteří na něj přispívají,“ slíbila ministryně kultury.
Podle dohody o poplatcích z roku 2022 se má výše poplatku každoročně až do roku 2027 upravovat podle roční míry inflace. Současný labouristický kabinet nebude pokračovat v přezkumu modelu financování BBC, který zahájila předchozí konzervativní vláda. Skončila také odborná komise, která se tím měla zabývat. Vláda míní, že je nutné tuto otázku probírat přímo v rámci revize charty, neboť činnost BBC a její budoucí role jsou zásadním způsobem ovlivněny způsobem jejího financování.
Britská vláda se souběžně chystá přezkoumat budoucnost lineárního televizního vysílání. Novou pracovní skupinu, kterou svolala ministryně pro média Stephanie Peacocková, tvoří vedoucí představitelé regulačního úřadu Ofcom, televizních vysílatelů, provozovatelů infrastruktury a organizací zastupujících diváky. Má se zabývat mimo jiné tím, jak zajistit všem divákům, včetně seniorů a lidí bez internetového připojení, trvalý přístup k britskému obsahu.
„S pokračujícím přechodem ke streamování a sledování živého vysílání přes internet je zásadní, aby nikdo nezůstal stranou. Chci zajistit, aby co nejvíce lidí mohlo sledovat televizi způsobem, který jim vyhovuje,“ podotkla ministryně Peacocková.
Její úřad upozornil, že podle výzkumné zprávy Univerzity v Exeteru bude do roku 2040 mít 95 % domácností možnost sledovat televizi přes internet. Nicméně 5 % domácností, tedy asi 1,5 milionu lidí, bude stále záviset na tradičním lineárním vysílání. Zejména starší a chudší obyvatelé z venkovských oblastí.
Mezitím v Německu
V Německu se měl plošný poplatek, kterým přispívá na veřejnou službu každá domácnost bez ohledu na vlastnictví přijímače, zvýšit od 1. ledna 2025. Nezávislá komise, která hodnotí finanční potřeby veřejnoprávních médií, už dříve doporučila zvýšit měsíční poplatek o 58 centů na 18,94 eura (přibližně 480 Kč). Byl by to nárůst o 0,8 procenta, tedy hluboko pod hodnotou inflace.
Konečné rozhodnutí je na vládách spolkových států, přičemž je potřeba jejich jednomyslný souhlas. Jenže část zemských vlád byla proti a dávala to dlouhodobě hlasitě najevo. Některé například chtěly, aby veřejnoprávní média nejprve využila rezervy. Koncem října se předsedové zemských vlád sešli na společném jednání, ale nedospěli k žádnému výsledku. Tím ovšem padla i možnost včas navýšit poplatek od nového roku.
Stanicím ARD a ZDF proto nezbylo než se obrátit na spolkový Ústavní soud a čeká se, jak v této věci rozhodne. Opakuje se tedy situace, která nastala už před několika lety. Ústavní soudci tehdy rozhodli, že pokud spolkové státy nechtějí zvyšovat poplatky, musí to být i v takovém případě jednomyslné stanovisko. A to jen v několika odůvodněných výjimečných případech.
„Nezávislost našeho zpravodajství je přímo spojená s nezávislostí našeho financování. Současná světová ohniska krizí a rostoucí nejistota také v Německu jen potvrzují, jak nepostradatelným zdrojem spolehlivých informací je pro společnost veřejnoprávní vysílání. Ústava stanoví, že k tomu musí mít zajištěno odpovídající financování. Protože spolkové země nerespektují doporučení Komise pro zjišťování finančních potřeb, nezbývá nám než se znovu obrátit na ústavní soud,“ zdůraznil generální ředitel ZDF Norbert Himmler.
„K tomuto kroku se uchylujeme neradi, ale nemůžeme přijmout porušování zákonného postupu. Neseme odpovědnost nejen za příští čtyři roky, ale i za dlouhodobé zajištění financování nezávislého na státu, a tím i za žurnalistickou nezávislost jako součást svobody vysílání. Ta je zakotvena v zákoně a zákony se musí dodržovat. V právním státě není prostor pro kompromisy,“ dodal ředitel ARD Kai Gniffke. ARD sdružuje vysílatele v jednotlivých spolkových státech.
Nezávislá komise už sama významně seškrtala původní nároky veřejnoprávních médií. Zároveň však ve své zprávě upozornila, že nedodržení doporučené výše poplatku by ohrozilo schopnost vysílatelů plnit jejich současné zákonné povinnosti. Brala přitom v úvahu také existující finanční rezervy, kterými argumentovaly některé zemské vlády.
Premiéři spolkových států požadují, aby ARD a ZDF šetřily, například vypnutím nebo sloučením některých stanic. Veřejnoprávní média podle nich mají být relevantnější v digitální době a pro mladou generaci. ARD na návrhy reagovala, že mnoho doporučených reforem jde správným směrem. Ústavní stížnost se ostatně netýká samotných změn v mediálních institucích, jde v ní výhradně o nečinnost spolkových zemí v oblasti financování.
Ústavní soud už o poplatcích musel rozhodnout před několika lety. V roce 2020 se dohodlo 15 ze 16 spolkových zemí a proti bylo pouze Sasko-Anhaltsko, jehož vláda ani nepředložila text dohody zemskému parlamentu k hlasování. Smlouva na období let 2021–2024 tak nemohla vzniknout.
Spolkový ústavní soud v roce 2021 konstatoval, že nečinností Saska-Anhaltska došlo k porušení ústavně zaručených nároků. Svým nařízením pak sám stanovil poplatek prozatímně ve výši doporučené nezávislou komisí, a to až do nové úpravy státní smlouvou.
Zemští premiéři se nad reformou veřejnoprávních médií znovu sejdou ve čtvrtek 12. prosince 2024.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU