Andrej Babiš oznámil, že hnutí ANO předloží po letošních volbách jako jeden z prvních zákonů sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce. Prosazuje také zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Stejný záměr podporuje SPD Tomia Okamury a doporučuje právní formu státní příspěvkové organizace. A dosud mimoparlamentní komunistické uskupení Stačilo! rovnou mluví o „zestátnění, zmarginalizování a zlikvidování“ České televize.
Opoziční plány však mohou narazit na předpisy Evropské unie. Od loňského května začal platit Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Obsáhlý dokument se věnuje také základním pravidlům fungování veřejnoprávního vysílání.
Každý členský stát musí podle EMFA zaručit nezávislé fungování veřejnoprávních médií a jejich redakční svobodu. Evropské nařízení se dále věnuje vybírání vrcholových manažerů nebo financování. Vhodný ekonomický model si každá země vybírá podle sebe, v každém případě ale musí jít o „přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet“.
Souběžně platí podmínka, že finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost. Evropská unie tím zřejmě nepřímo reaguje na dřívější pokusy některých zemí „vyhladovět“ média veřejné služby a přimět je k poslušnosti výměnou za dostatečnou pomoc od vlády. V některých státech byla finanční situace veřejnoprávních médií tak rozkolísaná, že pak televize nadbíhaly komerčním klientům, aby si zajistily dost peněz z reklamy.
Evropský předpis také říká, že za veřejnoprávní médium se považují poskytovatelé mediálních služeb, kteří zcela plní veřejnou službu výměnou za veřejné finanční prostředky na její plnění. Pravidla se tedy nevztahují na komerční média, která mohou částečně plnit „některé zvláštní úkoly obecného zájmu za úplatu“.
„Je nezbytné, aby členské státy na základě mezinárodních norem, které v tomto ohledu vypracovala Rada Evropy, zavedly účinné právní záruky nezávislého fungování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb v celé Unii nezávisle na vládních, politických, hospodářských nebo soukromých zájmech,“ zdůrazňuje EMFA.
„O financování by se pokud možno mělo rozhodovat a prostředky by měly být přidělovány na víceletém základě v souladu s plněním veřejné služby poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb, aby se předešlo riziku nepatřičného ovlivňování při každoročních jednáních o rozpočtu,“ upozorňuje evropské nařízení.
Právě víceleté schéma je už dnes typické pro státy, ve kterých se média veřejné služby platí z rozpočtu. Funguje to tak v Norsku nebo Belgii, ve Švédsku mají dokonce šestiletý plán čerpání prostředků. V Dánsku se kromě smlouvy s finančním rámcem na několik let dopředu podepisuje také dohoda mezi vládou a opozičními stranami o dlouhodobých principech veřejnoprávního vysílání.
„Pokud však veřejné financování neslouží k plnění úkolů ve prospěch všech diváků, nýbrž k vyjádření stranických názorů z důvodu politického vměšování do správy nebo redakční linie, může ovlivnit obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v Unii v míře, která je v rozporu se společným zájmem,“ varuje evropské nařízení.
„Neexistující nebo nedostatečné záruky nezávislosti veřejnoprávních médií by mohly rovněž vést k nedostatečné stabilitě financování, což vystavuje poskytovatele veřejnoprávních mediálních služeb riziku politické kontroly. To by mohlo vést k případům částečného nebo neobjektivního mediálního pokrytí ze strany poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb, případům vměšování ze strany vlády do jmenování nebo odvolání jejich vedení, ke svévolným zásahům do složení tohoto vedení nebo k nestabilnímu financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb,“ podotýká také EMFA.
Evropský předpis dále upozorňuje, že by mohla být narušena férová soutěž na mediálním trhu, pokud by veřejnoprávní média za štědré veřejné peníze prezentovala jen vládní názory.
„Zatímco nezávislé mediální podniky investují své zdroje do vysoce kvalitního zpravodajství v souladu s novinářskými standardy, někteří ‚ovládnutí‘ poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb, kteří tyto standardy nedodržují, mohou při subvencování státem poskytovat nevyvážené zpravodajství. Konkurenční výhoda, kterou mohou nezávislá média získat prostřednictvím nezávislého zpravodajství, by mohla být oslabena, neboť ovládnutá veřejnoprávní média by si mohla své postavení na trhu držet neoprávněně,“ vysvětluje dokument.
„Pokud veřejnoprávní média, která jsou obvykle považována za důvěryhodné zdroje informací, poskytují jako ovládnutá média neobjektivní zpravodajství o politické či hospodářské situaci nebo o konkrétních hospodářských subjektech, může to rovněž omezit schopnost podniků řádně se informovat o hospodářské situaci na daném trhu, a přijímat tak informovaná obchodní rozhodnutí. Takové ovládnutí proto může mít nepříznivý dopad na fungování vnitřního trhu. V důsledku neobjektivního zpravodajství některými ‚ovládnutými‘ veřejnoprávními médii v některých členských státech se občané mohou obrátit na alternativní zdroje informací, zejména na zdroje, které jsou k dispozici na online platformách, což může rovné podmínky na vnitřním trhu rovněž dále oslabit,“ argumentuje EMFA.
Členské státy EU mají určit jeden, nebo více nezávislých orgánů, případně zavést mechanismy nezávislé na politickém vlivu vlád, které budou monitorovat jmenování vedoucích pracovníků veřejnoprávních médií a jejich financování. Výsledky takového monitoringu pak mají být veřejně přístupné.
Kromě financování z rozpočtu formou státní příspěvkové organizace se na politické scéně mluví o dalších možných způsobech financování České televize a Českého rozhlasu. „Zcela ideální řešení by bylo, aby Česká televize zpoplatnila vysílání tím, že si to zakódují a kdo se chce dívat, tak si to zaplatí. A klidně si tam dejte těch 150 korun. Jsem zvědavý, kolik lidí si předplatí vysílání České televize. Vy totiž víte, že si to nepředplatí, že si to předplatí strašně málo lidí,“ tvrdil Tomio Okamura při středečním jednání sněmovny.
O určité variantě zpoplatněného přístupu pro některé diváky mluvili také Piráti na úterní tiskové konferenci. „Bylo by žádoucí, aby veřejnoprávní média navrhla spíše nějaký nový model poplatků pro online uživatele. Aby třeba zábavní obsah byl přístupný pro lidi po přihlášení, jako to má Netflix. A důležité zpravodajství typu povodně by bylo dostupné bez přihlášení,“ prohlásil poslanec Jakub Michálek.
EMFA ovšem upozorňuje, že poskytovatelé veřejnoprávního vysílání mají zvláštní úlohu. Předpokládá se jejich univerzální dostupnost pro všechny skupiny obyvatel. „Zajišťují občanům a podnikům přístup k různorodé obsahové nabídce, včetně kvalitních informací a nestranného a vyváženého zpravodajství,“ konstatuje evropský předpis. „Hrají důležitou úlohu při prosazování základního práva na svobodu projevu a informací, umožňují lidem vyhledávat a přijímat různorodé informace a podporují hodnoty demokracie, kulturní rozmanitosti a sociální soudržnosti,“ dodává nařízení.