2. Pokud se o to snaží i farmaceutické firmy, je to špatné a nemělo by jim to projít. Tečka. V současnosti ty testy ale dělat musejí. Co bych však považoval za naprosto nejhorší, by byla situace, kdy by takové zkoušky klasické preparáty podstupovat musely a homeopatika ne. Pokud některá homeopatika skutečně prokáží svou účinnost standardním postupem (nejde jen o porovnání s placebem, také o řádné statistické vyhodnocení), pak ať se klidně prodávají jako léky. Pokud ne (a to se týká i klasických farmak), pak se nemají prodávat jako léky, ale nanejvýš jako pomocné prostředky (pokud ovšem neškodí). Pouze trvám na tom, že pro klasické i alternativní prostředky musejí platit stejná pravidla. Ze strany producentů alternativních prostředků tu ovšem vidím zjevnou snahu dosáhnout zavedení alternativní metodiky s chatrným zdůvodněním, že klasické postupy se pro ně nehodí.
Ponechání volby na pacientovi je sice lákavá myšlenka, ale vyžaduje to poučeného, a to objektivně poučeného, pacienta. Jestliže v této oblasti ponecháte absolutní volnost, bude to voda na mlýn právě těm velkým koncernům, které vám tak leží v žaludku, protože právě ony budou mít nejvíc peněz na masivní reklamní kampaně. Zatímco nyní je jejich forma dost svázána tou regulací, bude-li absolutní volnost, nezastaví je nic. V krajním případě bychom se pak třeba mohli dočkat i naučných pořadů v televizi o tom, jak nejnovější studie ukázaly, že kouření vlastně zdraví prospívá. A většina lidí bohužel televizi uvěří cokoli (podívejte se na znojemsko).
V případě babičky, která své peníze svěřila podvodníkům z kampeličky (nebo AB banky), lze ještě soucitně říci: "Jo, babi, to jste udělala chybu." V případě pacienta, který na zkreslené informace doplatil v lepším případě poškozením zdraví, tento model "přirozeného výběru" považuji za morálně nepřijatelný. Zejména v případě, že se jedná o dítě, které si samo nic nevybralo. Trestní stíhání ex post samozřejmě nic nevyřeší.
3. Ano, současný stav je takový, že nejen BSA, ale i PČR značně překračují své pravomoci a dopouštějí se protiprávního jednání. Ano, je to špatné a mělo by se s tím něco dělat. Nikoli ovšem to, že stát na kontrolu této sféry přestane vykonávat úplně. Spíše to, že nelegální aktivity BSA budou označeny za nelegální a souzeny a že nelegální aktivity konkrétních představitelů PČR budou označeny za nelegální a souzeny. Už netuším, jak bych své stanovisko formuloval jasněji.
S tou jednoznačností škodlivosti cenzurních zásahů to rozhodně není tak jasné, jak se to snažíte stavět. V případech, které uvádíte, totiž cenzura byla vždy pouze součástí určitého systému, který byl zločinný už ve své podstatě. Velmi těžko lze určit, co z výsledného zla bylo důsledkem cenzury a co ne. IMHO má i v demokratické společnosti určitá míra cenzury, daná například specifikací trestného činu pomluvy nebo šíření poplašné zprávy, své opodstatnění.
2. Nerad bych se mýlil, ale předpokládám, že všechno, co se označuje jako "lék" a na co přispívají pojišťovny, spadá do první kategorie. Do té druhé pak spadají různé podpůrné prostředky, multivitamíny, výživové doplňky atd. Jenže alternativci se snaží (někde bohužel úspěšně) dosáhnout toho, aby jejich "léky" byly testovány mnohem volnějším způsobem. Např. homeopatici by strašně rádi, aby jejich přípravky byly porovnávány pouze proti neléčenému vzorku, ale už ne třeba proti placebu (protože pak už jejich výsledky moc růžově nevypadají). Podaří-li se jim to, bude to přesně proti vámi proklamované zásadě rovnosti.
3. Rozumím-li tomu dobře, pak si opravdu myslíte, že za současné situace je správným řešením to, aby se stát o problematiku nelegálního software přestal starat úplně. S tím ovšem nemohu souhlasit. I když spíše z principu, ne snad proto, že bych si myslel, že by náš stát někdy měl zájem hájit moje autorská práva. BSA žádné pravomoci nemá, některé nemá dokonce ani ta policie. Jde spíš o to, aby policie nedělala to, na co nemá právo. Ale pokud si všichni budeme pořád opakovat, že policie nestojí za nic a že není šance, aby se to zlepšilo, pak ta šance opravdu není.
V případě regulace zdravotních informací by také nemělo jít o žádnou cenzuru. Spíše o to, aby si nemohl kdokoli psát na webu věci jako "rodiče, nedávejte své děti očkovat, je to nebezpečné" nebo "nechoďte k onkologovi, ten vám stejně nepomůže, já se svou virgulí ano". Protože takové weby jsou skutečně nebezpečné. Jenom bych řekl, že v tomto směru by pro weby měla platit naprosto stejná pravidla jako pro ostatní média (televize, rozhlas, tisk).
Systém jakýchkoli testů způsobilosti (homologace automobilů, elektrických zařízení atd.) je vždy výhodnější pro velkovýrobce, protože náklady na testy něco stojí a ta cena je prakticky nezávislá na tom, kolik se toho vyrobí. V některých oblastech jsou ale takové testy prostě nutné. Jediné řešení by byla dotace testů státem nebo jakési přerozdělení, kdy by velkovýrobci zaplatili za testy více. Otázkou ovšem je, jestli by to v dnešní pravicově laděné společnosti bylo průchodné.
Hlavně se ale domnívám, že pokud by se regulace zrušila úplně (resp. nezavedla vůbec), pomohlo by to v první řadě právě těm farmaceutickým koncernům. Kdo by si asi mohl zaplatit nejlepší designéry, nejlepší tvůrce obsahu, nejlepší reklamní kampaň na své "osvětové" weby? Podle mne ten, kdo by na to měl nejvíc peněz.
Pořád se tváříte, jako by velký byznys existoval jen u "klasických" farmaceutických firem. Ale nemenší byznys existuje i u těch "alternativních". Včetně lobbování a uplácení státních úředníků. V některých zemích už se jim dokonce podařilo prosadit to, že testování jejich přípravků nebude probíhat podle standardní metodiky, ale podle jejich vlastní... Když už neumíme ošidit statistiku, raději se jí vyhneme.
Na tandemu BSA-Microsoft není nic špatného. BSA není nic jiného než zájmové sdružení několika firem. V praxi tedy spíše Microsoftu a několika přisluhovačů - aby to opticky vypadalo, že to není jen akce jedné firmy. Špatné je to teprve v okamžiku, kdy se z toho stává triumvirát Microsoft-BSA-PČR a kdy policie papouškuje propagandu Microsoftu. Což se bohužel u nás běžně děje. Asi se shodneme, že to je špatné, rozcházíme se v názoru na způsob řešení. Podle vaší logiky by se policie o nelegální software měla přestat starat (stejně jako by se neměl regulovat obsah zdravotních webů), podle mne by se měla zajistit nezávislost policie na Microsoftu (a příslušného regulátora na farmaceutických firmách - klasických i alternativních).
Já jsem se přeci ani slůvkem nezastal farmaceutických koncernů. To pouze vy je pořád házíte do jednoho pytle s lékaři. Jediné, v čem vidím pozitivum, je fakt, že jejich přípravky aspoň musejí být klinicky testovány. Na rozdíl od lahviček destilované vody (která je aspoň neškodná, dokud pacient nezanedbá skutečnou léčbu) a jogurtů obsahujících čtyři gramy olova v kilogramu (tohle už naštěstí porušovalo i hygienické normy pro potraviny, takže to musela řešit ČOI a posléze snad i policie).
A ještě jednu poznámku: pokud označujete "oficiální medicínu" za vydělávání peněz za každou cenu, pak o "alternativní medicíně" to platí nejméně dvojnásob. Tím samozřejmě nemyslím někoho, kdo si přilepšuje sbíráním léčivých bylinek.
A nemám pocit, že bych přeháněl. Existují například statistické studie, které dost přesvědčivě dokládají na číslech ze západní Evropy, jak rozšíření alternativních informačních zdrojů, které hlásaly škodlivost očkování, vedlo ke snížení očkovanosti populace a s několikaletým zpožděním k dramatickému nárůstu výskytu chorob, které byly do té doby prakticky zapomenuty.
Podobných příkladů by se našla řada. A provádět kontrolu až ex post, tedy po případné smrti nebo vážném poškození zdraví pacienta, v tomto případě rozhodně nepovažuji za dobrý nápad. Pozůstalí v drtivé většině nejsou s to vstřebat tvrzení, že dotyčný si za to mohl sám a že je to jeho svobodná volba. A to už nemluvím o dětech, na kterých se podepíší alternativní experimenty rodičů a které samy za nic nemohou.
Mimochodem: nechápu, jak jste myslel svou narážku na spolek Sisyfos. Ti lidé mají můj hluboký obdiv, že obětují svůj volný čas a energii na marný boj s tou obrovskou záplavou reklamy na nejrůznější podvodníky a šarlatány, přestože z toho, na rozdíl od nich, nemají tučné zisky.
Korejska firma si klidne muze udelat webhosting v Kanade, server se muze jmenovat www.sportemkuzdravi.cz a nejspis na nej nikdo z EU nedosahne. Naopak, ceska spolecnost muze provozovat v Mongolsku server s nazvem www.trebanechcipnete.org - a problem to byt pro ni muze. V domene to skutecne nejspis nebude ...
Průzkumy webu hovoří o tom, že zdravotní a farmaceutické weby patří k nejčastěji navštěvovaným.
Mám tomu rozumět tak, že