Jakýkoliv soubor, tedy i takový který obsahuje text nějaké knihy lze interpretovat i jinak - jako přirozené číslo. Ale může nějaké přirozené číslo podléhat autorskému zákonu? Předpokládejme na chvíli, že ano, a ukažme si zajímavou situaci:
Číslo 12 je něčí duševní vlastnictví.
Já zveřejním čísla 5,7,10,2,1,11 které ničí duševní vlastnictví nejsou, proto nic neporušuji. Ale 12 = 5+7 = 10+2 = 1+11, nedělá to taky tyto čísla duševním vlastnictvím toho, kdo vlastní 12?
Někdo někde napíše 5+7=12. Tedy tím dílo zpřístupní a poruší zákon. Jsem nyní povinen odstranit 5 a 7? Nikolivěk!
Co když někdo jiný vlastní číslo 17 a rozhodne se, že je volně šiřitelné, proto zveřejní že 10+7=17 a toto tedy učiní legálně. Vlastník čísla 12 nemůže tvrdit, že čísla 10 a 7 porušují jeho duševní vlastnictví, protože kódují číslo 17 které je duševním vlastnictvím někoho jiného. Čísla 7 a 10 tedy nemohou být ničím duševním vlastnictvím, nebo mohou být duševním vlastnictvím obou.
Někdo jiný pak vlastní číslo 8 = 2+6= 3+5 a rozhodne se ho zveřejnit pro volné užití. Proto ani čísla 2 a 5 nejsou ničím duševním vlastnictvím, protože duševní vlastnictví předpokládá pouze jednoho vlastníka. Ale potom ani čísla 2 a 5 neporušují ničí práva, sama o sobě.
A co teprve když samotný text 12=5+7 zakódujeme jako číslo využívajíce třeba tabulky ASCII...
Digitální svět je svět čísel, a duševní vlastnictví v něm je nesmyslné, protože pro jakékoliv číslo lze najít předpis, který ho transformuje na libovolné jiné číslo, a tuto informaci lze rovněž kódovat jako číslo.