Autorská práva se neposouvají do minulosti, ale zůstávají stát na místě. Při současné legislativě 70 let po smrti autora to znamená, že pokud autor přežil rok 1942 (i když třeba jeho konkrétní dílo je třeba z roku 1895), není dílo volné a někomu patří. A tak už to dle současné praxe prodlužování kopírovacího monopolu zůstane už navždycky a takto navěky bloknutých děl bude jen přibývat. V současnosti si můžete být na 95% jistý, že pokud dílo vzniklo v 20. století, není volné (těch 5% jsou autoři co buď nepřežili II. světovou válku nebo dílo explicitně uvolnili k volnému použití).
Vzhledem k tomu, že od počátku 20. století vzniklo více děl než za celou předchozí historii lidstva, máme tu situaci globální privatizace kultury a vědění která nemá v historii obdoby. Kdo na tom vydělává a kdo tratí nechť si každý přebere sám.
Nerozumím tomu, jak je to s autorskými právy např. u Alexandra Dumase, který zemřel v 19. století. Brání něco tomu, aby byl vydáván volně? Pokud ano, posouvá se to dál do minulosti, takže v současné době někomu patří autorská práva třeba na Kosmovu kroniku nebo spisky Jana Husa?
zase vymejšlíte kravinia jak by to nešlo.
no tak to existuje v JINÉM formátu jedniček a nul, který se dá na pár klikanců převést do JINÉHO_než_pdf_formátu jedniček a nul - - - případně by e-kniha existovala v dostatečném počtu verzí jedniček a nul pro všechny, kdo si prostě chcou koupit knížku v NĚJAKÉM digitálním formátu a pak si jí NĚKDE přečíst, možná na noutbuku v PDF, možná ve formátu epub, a možná v nějakém wooky na pánvi wook.
ostatně když si někdo koupí práva k tomu aby si něco přečet, tak jaxi předpokládám, že formát ho nebude svazovat pro nějaké zařízení nebo formát - ale nakladatel ocení jeho snahu utratit peníze maximální flexibilitou jaxi to co si koupil může přečíst.
pokud se na tzv "internet" mohou koukat majitelé nejméně tří operačních systémů desítek znakových sad a provozující nejméně šest majoritních prohlížečů - udělat univerzálně zobrazitelný row-text je proti tomu sranda.
Ne nekapišto.
Proč by museli nakladatelé znovu platit za práva k něčemu, co nikdo už tiskem nevydá? Jakou mají ta "práva" asi tak cenu??????
Takže.
1) Autoři mají práva ke knize, která nedokážou využít - nicht wahr? Reedici na deset výtisků nikdo neudělá, a dvěstě knih se jich fyzicky nerozdistribuuje tam kam je potřeba (ad re obyvatelé malých měst a svět apod).
2) Nakladatelé bezmocně čumí na desetisíce PDF ve skříních, hrají tetris, a žehrají na piráty. Je tak???
Že by se třeba mezi sebou domluvili, je vyloučeno, že?
Že by třeba nakladatelé, kteří mají poměrně exaktní informace o tom co existuje v digitální podobě, a o tom co se jak prodává, ba možná i o tom co by se prodávalo a už neni - že by to třeba (hergot) iniciovali? Co?
Že by třeba nakladatelé řekli autorům - hele volové, máte práva a z nich prd, tu knihu už nikdy nikdo nevydá - pojďme z nich vydat e-booky.
My zasponzorujeme server a platební systém, vy zasponzorujete již bezcenná práva - fláknem to na web za 5 korun, zkusíme to, a o příjem se budeme dělit napůl - - - a HLAVNĚ - zvyknem lidi, že legální nabídka je dostatečná, uživatelsky přívětivá, cenově dostupná. Až si zvyknou,l vydáme vaši další knihu jako e-book za 6 korun, budete tady mít podchycenou klientelu X-tisíc uživatelů, kterým vaše příští dílko nabídneme přednostně ba aktivně.
Kapišto?
(mimochodem - napsal jsem několik knih a vydal je nákladem vlastním, ve trojciferném nákladu a s vlastní redakcí)
Ono je jedno jak to zaobalíte, pořád to zavání "tunelem" i kdyby to Dilia držela na účtě až se dědic _náhodou_ najde, a připočítávala i úroky (o čemž dost pochybuji že by to zrovna takhle probíhalo). I v takovém ideálním případě by to byl akorát asset na jehož základě si "někdo" může půjčit peníze od banky a vydělat.
Ne, ta osiřelá díla spravuje Dilia proto, aby, jakmile se dohledají dědicové, tak ti dostali honorář. Pro nakladatele to znamená, že mohou vydávat knihy, které dosud vydat nešlo, protože překladatel nebo ilustrátor nemají dědice, kteří jsou snadno dohledatelní.
Ono je to dokonce ještě horší protože existují i tzv. "osiřelá díla" - díla která dle ochrany 70 let po smrti stále mají vlastníka (byť třeba dědice), ale toho již nelze nijak dohledat. Jen u českých (nikoliv překlady!) slovesných děl jde o cca 100 tísíc(!) titulů. Při současné praxi prodlužovat kopírovací monopol do nekonečna se tato díla už nikdy znovu neobjeví mezi lidmi (legálně, a kdo je pustí nelegálně může jít bručet až na 8 let) - tedy jako by nikdy neexistovala. A bude to jen a jen horší.
Sice se uvažuje o jejich prolicencování např. skrze Dilia jako kolektivního správce, ale to by byl jen další tunel ve prospěch pár autorů zastupovaných Dilia.
Takže u těchto "prošlých" knih zcela jasně stávající legislativa fakticky brání šíření díla. Vydavatel má elektronickou formu, ale je mu k ničemu protože nesmí prodávat, autor má práva, ale nemá dgitální kopii takže nemá co prodávat. Jedinej kdo může knihu zpřístupnit je pirát.....a když je někdo jedinej.........
Protože k těm knihám nemají práva nakladatelé, ale autoři hergot!!!
Nic nebrání autorům či jejich dědicům, aby to udělali. Ale nakladatelé ta práva nemají. Pro jistotu ještě jednou: NEMAJÍ! Dostali je na maximálně pět let a tím to hasne. Pak si s PDF, které mají ve skříni, můžou tak hrát tetris. A pokud ty knihy chtějí vydat, tak musí jít a ta práva znovu zaplatit. Kapišto?
Vyzývám všechny geniální knihkupce a nakladatele, kteří vymýšlejí proč co nejde, aby nám prostému lidu vysvětlili jednu prostou věc:
Od pádu doby temna zde musí existovat desetitisíce, možná statisíce knižních titulů, které mají soubor následujících vlastností:
a) vyšly digitálním tiskem - existují tedy v PDF nebo ve formátu převoditelném do PDF na pár klikanců myšim - náklady na korektury a redakci nula
b) papírová verze knihy se již neprodává běžně, případně vůbec ne - už se poflakují jen po remitendách, bazarech, antikvariátech a u maivalda, sem-tam v nějakém zastrčeném knihkupectví které nemá katalog na internetu
c) dotisk se neplánuje
d) lze předpokládat, že občas pár lidí tu knihu chce
PROČ proboha s nástupem prvních čteček a e-knih, tady není a nebyl server či servery, nabízející za pětikorunu (ideálně splatnou premium-SMS, paypal apod přívětivými mikroplatebními systémy) tyto desetitisíce a statisíce knih????? Aby si lidi zvykli tam chodit a tam je hledat - aby si odvykli že když nějaká kniha neni xehnání tak že jí někdo nascanuje a hodí někam na web? Proč je v e-knihách pár knih, a tuhle službu provozují piráti a zadarmo? Stahují-li se z warezu miliony knih - nebylo by hezké, mít N pětikorunek? Ve světě žijí miliony lidí s českými kořeny a/nebo národností, kteří nikdy nepřijedou do kotliny, aby tady sháněl nějakou knihu - ale sakra by si pár knížek stáhnul, kdyby byly legálně k mání a nestály víc než pivo - ti všichni jsou potenciálními klienty. Proč jejich peníze nikdo nechce?
A když už teda výzva, tak ještě jeden dotaz - kterého ekonomického guru napadlo, že kdo si knihu stáhne v e-formátu, už si jí nepůjde koupit? Kohopak mohlo napadnout, že uživatel zvyklý mít všechno dostupné na pár klikanců myši a IHNED - bude čekat půl roku po vydání nějakého lukrativního titulu, než se vydavateli milostivě uráčí fláknout to na web - když na warezu je to druhý den? To fakt ještě nikoho nenapadlo, že ten kdo je ochoten zaplatit za e-knihu, je někdo jiný než ten který stojí frontu před knihkupectvím?
Osobně vlastním několik tisíc (papírových) knih, a plynule dokupuji další. Přitom se nepamatuji ani na jedinou, kterou bych koupil, aniž bych jí předtím viděl a četl - někde v knihovně, půjčenou, alespoň prolistoval v obchodě, v posledních deseti letech na warezu, . . . . . a ty které se mi líbily, ty jsem pak chtěl vlastnit jako papírový artefakt. Možná jsem magor, a možná jsem archetyp budoucího čtenáře.
Co třeba vydat knihu jen jako e-book, a teprve když si jí lidi (za tu pětikorunu) stáhnou a projeví zájem jí vlastnit i v papírové podobě, tak PAK teprve jí vydat tiskem? Jo, asi by to uživilo o pár tisíc lidí méně než dnes, ale s perspektivou.
Vyzyvam vsechny genialni navrhovatele, aby v realu predvedli zivotaschopnost svych navrhu!
5% z vysledneho zisku pro ne, zbytek pro autory - to je kulantni navrh, ne?
A ty, kteri se budou vymlouvat, ze se zivi necim jinym ci podobne pindy, bych si dovolil poprosit, aby laskave drzeli pysk, kdyz sami svym blabolum neveri.