Vlákno názorů k článku Budoucnost elektronické identity v EU má být jednotná a decentralizovaná. Od české reality se dost liší od Filip Jirsák - Ta přejmenování ulic jste si sice vymyslel hezky,...

Ta přejmenování ulic jste si sice vymyslel hezky, bohužel počet uvedených příkladů převyšuje počet takových změn v ČR. Ulice se totiž přejmenovávají z jiných důvodů a jinak. Mimochodem, zrovna pro to přejmenování ulic je autoritativní registr moc užitečná věc, protože ID adres zůstanou stejná, akorát se změní název ulice, kterou ten registr poskytuje. Bez autoritativního registru adres také musí každé porovnání osob dělat ručně člověk, aby porovnal, jestli ty dvě podobné adresy označují to samé místo. S autoritativním registrem adres převedete adresy na vstupu na normovaný tvar a pak už jen porovnáváte identifikátory adres.

Zrovna registr adres je věc, která ukázkově nefunguje dobře. Někdy nedostanete odpověď, někdy neověří správnou adresu... (Lepší udělat si lokální kopii a občasný refresh dat.)
Navíc v adresách umíme idělat slušný binec, například "přejmenováním" ulic z "ulice Karla Čapka" na "Čapkova ulice" - a hned je problém s ověřením, zvlášť, když totéž provedete s nedalekou ulicí "Josefa Čapka".
Případně když bydlíte a máte zaregistrované firmy v ulici "Jana Nerudy", která se náhle stane "Nerudovou ulicí" - a rázem měníte občanky a platíte za zápis změny sídla firmy.
Anebo prokazujete, že bydlíte ve "Šrámkově" ulici kupní smlouvou o na dům v ulici "Fráni Šrámka".
A k tomu lahůdka, kdy píšete na adresu "Masarykova 15", zatímco správně je to "Masarykova Ulice 15".
Ne, opravdu nemyslím, že máme registr adres zcela v pořádku. Jeho "autoritativnost" je spíš na překážku.

Já netvrdím, že jsou u nás špatně, jen nejsou dostatečně “jednotné” natož kompatibilní s ostatními státy.
Na druhou stranu jsou značně redundantní, takže i při překlepu se často dá dohledat zamýšlená adresa.

Zrovna adresy máme v ČR podchycené dobře, máme jejich centrální registr, a lidé jsou schopni zadat alespoň tolik údajů, aby se adresa v centrálním registru našla. Dokonce byl myslím i na úrovni EU jako jeden ze vzorů pro ostatní státy.

Podle mě je často oříšek adresa, a to jak v Čechách (ne všichni jsou zvyklý na orientační čísla s písmenkem (1a, 1b…), ne vždy má adresa všechny náležitosti (některé vesnice nemají ani název ulice ani odlišná orientační čísla), v Praze mají obvody asi tři úrovně, a každý si uvádí něco jiného… a v mezinárodním měřítku je těch nesrovnalostí více (skoro všude mají odlišný systém číslování objektů, regiony mají odlišné úrovně a členění…).

K úskalím - Petr Tiller z vnitra mluvil o tom, že jedním z aktuálních velkých problémů je to, aby se státy plošně shodly na zapisovaných atributech a jejich významu, aby to bylo jednodné a každý stát si např. pod "místo narození" nepředstavoval něco jiného (příklad jsem si teď vymyslel).