Britský mediální regulátor Ofcom vydal speciální zprávu, ve které hodnotí pozici veřejnoprávních médií v následujících letech. „Britské mediální prostředí prochází rychlou transformací. Tradiční vysílatelé svádějí tvrdý boj o pozornost diváků, zatímco globální technologičtí giganti zaplavují trh stále rostoucím množstvím obsahu,“ připomíná úřad.
Ačkoliv většina lidí zná hlavně BBC, ve Spojeném království ve skutečnosti působí také další značky, které plní úkoly veřejné služby. Liší se však zaměřením i způsobem financování, přičemž BBC dostává peníze z televizních poplatků. Vedle ní vysílá například Channel 4, což je veřejnoprávní program plně financovaný z reklamy a obchodních aktivit, nebo velšský kanál S4C. Tomu BBC přeposílá část poplatků na výrobu všestranného obsahu ve velštině.
Zatímco veřejnoprávní vysílatelé musí sloužit všem vrstvám společnosti, digitální služby typu Netflixu nebo YouTube doručují obsah podle vkusu konkrétních jednotlivců. To je základem jejich popularity u diváků a inzerentů, kteří pak argumentují, že jejich osobní potřeby jsou naplněné a veřejnoprávní média přece nepotřebují. Peníze od spotřebitelů i zadavatelů odtékají ke globálně působícím firmám.
Veřejnoprávní vysílatelé čelí bezprecedentním finančním tlakům z více stran současně. Reálná hodnota televizních poplatků, které tvoří páteř financování BBC a S4C, poklesla o 28 procent od roku 2014. Komerčně financované stanice veřejné služby zase trpí propadem příjmů z reklamy v lineárním vysílání, které se od roku 2019 snížily o 30 procent.
K tomu se přidávají rostoucí náklady na provoz. Vysílatelé na jednu stranu musí udržovat tradiční lineární kanály, ale zároveň masivně investovat do online platforem a tvorby tak zajímavého obsahu, aby obstál v konkurenci globálních streamovacích gigantů. Distribuce přes pozemní digitální vysílání se navíc stává ekonomicky neudržitelnou, protože nákladné vysílače slouží čím dál nižšímu počtu diváků.
Lineární televizní vysílání dnes v britských domácnostech tvoří méně než 40 procent času stráveného konzumováním videa. Alarmující je to hlavně u mladších věkových skupin, které tráví výrazně více času sledováním YouTube než všech veřejnoprávních služeb dohromady.
Dokonce i malé děti ve věku 4 až 6 let věnují 27 procent svého času sledování YouTube, zatímco na obsah vyrobený veřejnoprávními vysílateli připadá pouze 21 procent. Tento trend naznačuje, že mladá generace si nevytváří vztah k veřejnoprávnímu obsahu, což může v budoucnu ohrozit samotnou podstatu a smysl existence těchto médií.
Radikálně se mění také způsob, jakým Britové konzumují zprávy, a podle Ofcomu to může mít potenciálně vážné důsledky pro demokracii. Sedmdesát procent dospělých dnes získává zprávy online, přičemž polovina z nich si utváří obraz o aktuálním dění přes sociální sítě.
Problém spočívá v tom, že důvěra ve zprávy na sociálních médiích je zároveň výrazně nižší než v tradiční vysílání veřejnoprávních médií. Algoritmy sociálních sítí navíc často upřednostňují senzační a polarizující obsah, což zvyšuje riziko šíření dezinformací a falešných zpráv. Únorová analýza Ofcomu ukázala, že lidé konzumující zprávy především ze sociálních sítí mají nižší schopnost správně identifikovat důležité faktické informace, méně důvěřují institucím a jsou více vyhrocení ve svých názorech, než ti, kteří sledují veřejnoprávní média.
Veřejnoprávní média také kvůli finančním tlakům snižují rozpočty na původní tvorbu. „Obzvláště by to zasáhlo méně komerčně zajímavé žánry jako dětské programy, dokumenty o umění a klasické hudbě či místní zpravodajství,“ varuje Ofcom. Produkce dětských pořadů klesla o 43 procent, uměleckých pořadů dokonce o 55 procent. Nezávislé menší a střední produkční společnosti, které často přinášejí inovativní nápady a pocházejí z různých britských regionů, bojují o přežití. Zároveň roste závislost na nepředvídatelných investicích ze zahraničí.
Co teď s tím?
Ofcom navrhuje několik klíčových opatření, jak zajistit přežití a relevanci veřejnoprávních médií v dalších letech. Považuje za nezbytné, aby média veřejné služby experimentovala s novými způsoby distribuce a tvorby obsahu pro různé skupiny diváků.
Konkrétně doporučuje například zvýšit viditelnost veřejnoprávní produkce na serverech jako je YouTube, a to kombinací obchodních dohod za spravedlivých podmínek a vládních opatření. Mělo by se to týkat především naučného obsahu pro děti a profesionálního zpravodajství, které dodržuje novinářské standardy.
Vládní opatření, které ukládá technologickým firmám zviditelnit obsah, by nebylo v Británii nic nového. Ofcom připomíná, že podobná povinnost platí už v případě chytrých televizorů prodávaných na britském trhu. Mezi předinstalovanými aplikacemi musí být na předních místech videotéky britských televizních stanic.
Základním předpokladem pro zachování široké nabídky je zajištění dlouhodobě udržitelného financování médií veřejné služby. Při odborných konzultacích padaly návrhy různých opatření, včetně toho, že by se na určité žánry vztahovaly zvláštní daňové úlevy, anebo by se veřejnoprávní produkce financovala z povinných odvodů streamovacích služeb.
Britskou vládu v nejbližší době čeká revize Charty BBC, základního dokumentu vydávaného jménem panovníka. Měla by v něm stanovit nový způsob financování. Dosavadní televizní poplatky zaniknou, ale o konkrétní náhradě ještě není jasno. Ministryně kultury však zdůraznila, že nepočítá s financováním BBC ze státního rozpočtu.
„Pokud bude zavedeno nové financování, mělo by se prioritně zaměřit na žánry, které jsou společensky hodnotné, ale komerčně méně životaschopné a přitahují nižší reklamní příjmy, jako jsou zprávy, místní zpravodajství a dětské programy,“ doporučuje Ofcom.
Úřad si všímá také problematiky trénování umělé inteligence na cizím obsahu. Tvůrci podle Ofcomu musí získávat spravedlivou odměnu za svou práci použitou na platformách třetích stran. Upozorňuje, že Úřad pro hospodářskou soutěž nedávno zahájil veřejnou konzultaci ohledně vyhledávání na Googlu, jejímž výsledkem by mohla být sada opatření zlepšujících podmínky tvůrců obsahu závislých na vyhledávání.
Ofcom také naléhá na vládu, ať jasně rozhodne ohledně budoucnosti šíření televizního signálu. Pokud by média veřejné služby nemusela povinně využívat terestrické vysílače, a upřednostnila by třeba IPTV, tak by ušetřené peníze mohla investovat do dalšího obsahu. Ofcom už loni zveřejnil varianty dalšího osudu terestrického vysílání a využívání kmitočtového spektra. Na rozhodnutí vlády však stále čeká a doufá, že se kabinet nějak vyjádří nejpozději na začátku roku 2026. Čím později to bude, tím rizikovější to bude z hlediska návratnosti dalších investic do vysílací infrastruktury.
Za neméně důležitý považuje Ofcom také rozvoj mediální gramotnosti. Mediální gramotnost je zásadní pro schopnost používat digitální služby i pro porozumění a kritické zhodnocení obsahu. BBC by měla specificky rozvíjet mediální a digitální gramotnost mladých lidí. Nicméně pokud jde o učební osnovy a výdaje na vzdělávání, musí se opět rozhoupat především vláda. Moderní vzdělávací systém musí poskytnout dětem a dospělým dovednosti, které se jim budou hodit v budoucím životě.
Podle úřadu by se měla digitální době přizpůsobit také regulace. Většina současných předpisů vznikla pro tradiční vysílání, kde všichni sledují ve stejnou dobu víceméně totéž. Ofcom proto v některých případech rozváže ruce tradičním vysílatelům při plnění jejich povinností napříč lineárními a online službami. Své názory uplatní také při přezkumu povinností BBC, zároveň se chce podívat na to, zda jsou nutné všechny současné předpisy pro soukromé televize a rádia. Do konce roku k tomu chce spustit veřejnou konzultaci.
V každém případě Ofcom varuje, že bez rychlého rozhodování je samotná existence veřejnoprávních vysílatelů ohrožena. „Čas na záchranu tohoto pilíře britské kultury se krátí. Úspěch vyžaduje společné úsilí vysílatelů, platforem, vlády a regulátora. Klíčové je zajistit, aby kvalitní britský obsah zůstal dostupný a snadno k nalezení pro všechny diváky, bez ohledu na to, kde ho sledují,“ vyzývá Ofcom.