Borelióza se cytostatiky neléčí...
Tím jsem chtěl naznačit, že úvaha je zcestná, a že zájmových skupin, které by měli důvod ovlivňovat výsledky předpovědí a návrhů je více. Důležitá jsou mimo jiné slova "předpovědí" a "návrhů", kdy konečné slovo a zodpovědnost má nakonec stejně konkrétní lékař a ne počítač.
Z mého pohledu by takový stroj měl sloužit hlavně jako takový doktor Haus, kdy není jasné čím daný člověk přesně trpí a kdy velké množství dat může dát včasnou nápovědu pro "lékařskou záhadu"...
Je to jednoznačně budoucnost. Pro zajímavost - myslím před 3 lety se dělal detailní výzkum a zjistilo se, že doktoři určí správnou diagnózu v 80 % případů, zatímco pacienti bez lékařského vzdělání, kteří použijí internet, určí správnou diagnózu téměř v 70 %.
Takovýhle nástroj bude skvělý v tom, že dokáže skvěle a rychle provést diferenciální diagnózu a prověřit možné kontraindikace. Ale bude klíčové aby existovalo něco jako "elektronická karta pojištěnce".
Tohle by měl být jeden z hlavních důvodů, proč mít něco jako IZIP. Viz ten případ v článku - když by se Watsonovi nezadalo, že dotyčná paní je těhotná, tak její nenarozené dítě vážně poškodí/ohrozí/zabije špatným lékem. Když bude mít ona ve svém profilu, že je těhotná, tak rovnou doporučí ten lepší, když bude mít informaci, že se jedná o ženu mezi 10-50, tak doporučí ošetřujícímu lékaři, aby se na to zeptal.
Jestli to nebude tim, ze lekar urcuje diagnozu na zaklade toho, co mu rekne pacient - respektive velmi casto sem se setkal se situaci, kdy pacient prijde do ordinace, rekne co mu je, co na to chce a doktor mu to predepise.
A taky sem se uz setkal se situaci, kdy pacientovi neco bylo, ale doktor nebyl schopen ani rict, jaka vysetreni potrebuje ... takze se pacient musel nechat vysetrovat na zaklade vlastniho uvazeni ...
Takze ten rozdil 10% by klidne mohlo byt dano "strelbou naslepo" - v okamziku, kdy se pacient nedokaze diagnostikovat sam.
Interakce pacienta a lékaře je nezbytná. Bohužel jsou případy, jaké zmiňujete a pacient si provádí diagnózu sám a lékaři je to jedno...
Co týká případů, kdy lékař neví, co pacient potřebuje, tak to je pochopitelné. Má to dva důvody. Pacient popisuje co jej bolí a jaké má pocity. Ty ovšem mohou být klamavé a lékař by je měl sice brát na zřetel, nicméně by si měl provést vlastní objektivní nález. Bohužel spousta lékařů není objektivní a snaží se nahradit specialisty. Sám jsem příkladem, kdy jsem měl problém s bolestí prstu na noze. Měl jsem pocit, že mě prst vyskakuje z kloubu, což bylo velmi bolestivé (doslova mě to dostávalo na kolena). Tři doktoři mě nechali udělat rentgen a nic nenašli a podstupoval jsem různé procedury prohříváním a jiné... Jeden doktor dokonce tvrdil, že mám volné kloubní pouzdro, a že se s tím musím smířit. Nesmířil jsem se a čtvrtý doktor, skutečně odborník mě po dalším novém rentgenu a pečlivém vyšetření řekl, že klouby jsou OK, že mám "jen" plochou nohu. Prst z kloubu nevyskakuje, ale díky ploché noze se mi zmáčkne nějaký nerv a to pak může takové příznaky, jaké jsem popsal tedy jako kdyby prst vyskakoval. Předepsal mě "běžné" ortopedické vložky a o té doby mám pokoj...
Je otázkou, zda by počítač byl schopen na základě mého popisu provést správnou diagnózu, a tak tvrdím, že lidský lékař vždy musí být vždy první a i ten poslední kdo o daném zdravotním problému rozhoduje. Počítač je jen pomůckou. Je ovšem důležité, aby onen lékař byl odborník a pokud ani přesto není schopen pomoci, aby byl schopen se povznést nad to, že tomu nerozumí a poslal pacienta za jiným lékařem nebo se alespoň s jiným lékařem poradil...
Tohle je právě ta výhoda diferenciální diagnózy, o které tu píšu. Počítač vyhodnotí možné příčiny, tedy u vás třeba 4 možné důvody a následně se zeptá na otázku (otázky), které eliminují (resp. sníží pravděpodobnost) té které diagnózy.
Tj. počítač by třeba určil, 50 % volné kloubní pouzdro, 50 % plochá noha a utlačování nervu. Otázka: Má pacient ploché nohy? ...
Problém u mnoha chorob je jejich subjektivní popis a vnímání. Pacienti si to často představují jak Hurvínek válu - prostě bolí mě X, takže je to Y, potřebuju Z.
Jenže v situaci, kdy vás může bolet hlava, protože máte problém s ledvinami (třeba), tedy specializace nefrologa, nebo jiných tisíc příčin, na které se specializuje deset typů doktorů ... je hledání prostě těžko řešitelné.
Takže zrovna léčba bolesti je něco, kde téměř vždy skončíte na nějakých prášcích, které mají vždy nějaké vedlejší účinky, postupně snižující se efekt, závislost atd. A přitom třeba stačí nenosit úzký kloubouk či sponky do vlasů.
Podobně to je u mnoha kožních onemocnění, kde vnější projevy jsou až důsledkem nějakého jiného problému klidně někde úplně jinde a mnohé z nich mají prakticky identickou podobu. Pak jsou nejhorší ti praktici, kteří vidí nějakou skrvnu, něco na to předepíšou, ono to funguje, tak pak to předepisují celý život na všechno, co se tomu vzájemně podobá, dávají klidně celoročně kortikoidy, které se nesmí užívat déle než týden atd.
A právě globální počítačová pomoc při zpracování diagnózy (a nemusí to být ani Newton, jehož síla je samoučení, postačí využití dostupných databázových informací), by výrazně zlepšila výsledky a ušetřila prostředky pacientovi i státu.
Bohužel když se toho chopí zmrdi, co si z toho ulejí miliardy, tak to jde celé do kopru a bude velký problém pro to získat veřejnou a politickou podporu v budoucnu.