Nejste sám kdo to takhle dělal, můj strejda si takhle na koutoučák nahrával hodně filmů (např. Marečka, Limonádový Joe....) a pak si to doma pouštěl i když něco třeba dělal na baráku. Když jsem tam byl na návštěvě jako malej, tak spoustu filmů jsem dřív slyšel než viděl, strašně rád na to vzpomínám a Váš příspěvek mi to skvěle připomněl.
Z toho vyplývá, že nás Miloš Skalka celou tu dobu vodil za nos, když na úvod hudebního festivalu Sanremo vždy hovořil o ostrém obrazu (SD?) a dobrém zvuku (Mono). Ale vážně... Tyhle návraty do historie vždy pohladí na duši. Já jsem si třeba v polovině osmdesátek nahrával na kotoučák Pomněnkovou Marii (to už nemůžete pamatovat) a potom jsem si to na chalupě pouštěl, houpal se u toho na houpačce a zpětně jsem si vybavoval obraz. Výborný kousek pro trávení volného času.