Vlákno názorů k článku Burza Bitstamp je mimo provoz, při útoku hackerů přišla o 19 tisíc bitcoinů od Vendelín Pleticha - 19 tisíc bylo ukradeno...ujiš­ťujeme, že bude obnoveno ze...

Z vaseho prispevku logicky plyne, ze bez pridavani penez do systemu si lidi nebudou moci vzit hypoteku a budou tedy spat pod mostem. Bud tedy podporujete takovy stav nebo v tom nekde mate chybu.
Nebo lidi dostanou bydleni nejak za nic?

To jak zde popisujete vliv nekrytych dluhu (a jak je to v tech videich) by znamenalo, ze tu mame gigantickou inflaci. Proste pokud tisk penez zvysuje inflaci, tak 10x vyssi mnozstvi v podstate okamzite znici uspory a rozvrati ekonomiku.
Jenze z reality vidim, ze se tak evidentne nedeje. dokonce CNB dela opatreni proti deflaci, takze je na prvni pohled zrejme, ze ta teorie ma zasadni nedostatky. Na to prijde kazdy s trochou kritickeho mysleni asi po 3 sekundach, takze vas vyzyvam, abyste ho zapnul i u sebe.

Tak jak by to bylo bez tech nekrytych pujcek - mnozstvi penez v ekonomice je vicemene konstantni, takze jakakoli inovace povede k zhodnoceni, cili deflaci. Ceny klesnou, nastane nova rovnovaha. Ovsem u inovatora, se hromadi penize a pokud je on pusti do obehu, tak v tu chvili to pusobi stejne, jakoby ty penize natiskl - zpusobi to inflacni tlak a system se dostane zhruba na puvodni uroven. (mozna to zustane na strane deflace, nedovedu posoudit).

Nicmene jedna zasadni vec tam chybi - pouze v pripade, kdy ty prebytecne penize poskytl k pujckam, tak si je nekdo jiny muze pujcit. To znamena, ze bez inovaci (a sporeni) si nikdo nic nepujci. Nemuze to ani projist, prostavet na bydleni ani rozjet podnikani.

Cely ten rezim tedy pusobi jako brzda proti veskerym zmenam, nejlepsi je penize drzet a neutracet a nic moc nemenit.

Ted si zas predstavte, kdybych tu pujcku umoznil nekrytou - zpusobi to inflacni tlak - ale pokud se to pouzije "rozumne", tak to zase zpusobi deflacni tlak dle predchoziho pripadu. Ty prachy se musi nakonec vratit, takze se z ekonomiky ztrati a jsme v podobnem stavu jako predtim, jen se obratila kauzalita.

Co z toho plyne? Pokud budu penize uvolnovat umerne inovacim, tak hlavni efekt bude rychlejsi tempo tech inovaci, rychlejsi obrat penez. Vice lidi bude moci rozjet podnikani, ze zamestnancu jsou podnikatele, poridit si vlastni bydleni, cili vetsi svoboda a konkurenceschop­nost.

Ekonomika si stale bude hledat rovnovahu a to jak se ji to dari nejlip poznate prave na te inflaci (a kurzu k ostatnim menam). Kdyz se divam na aktualni ekonomicka data, tak myslim, ze se nam docela dari tu rovnovahu drzet.

Podotykam, ze nejsem studovany ekonom, tohle jsem vymyslel sam na zaklade vlastni zkusenosti a pozorovani. Penize mam ruzne rozpujcovany a rozstrkany, aby mi to nezrala inflace :-)

A kde jste to prosím žil? Já jsem žil v ČSSR a pamatuji si věci podobné jako vy, ale s podstatnými rozdíly.
Barák si postavil kde kdo - často z materiálu nakradeného v práci, protože okrádat socialistický stát bylo správné. Spousta vybavení se nedala vůbec sehnat, pokud člověk neměl ty správné kontakty, někdy to ani s kontakty nešlo, takže kolikrát bylo použito skutečně dementní technické řešení, protože udělat to jinak bylo s nesehnatelnými věcmi nereálné.
Navíc taková stavba byla zhusta za hranou zákona. Dnešní mladí to asi nedokážou pochopit - na spousty kvalifikovaných činností (instalatér, elektrikář apod.) se dnes snadno vybírá z nepřeberné nabídky na trhu. Ale za dob ČSSR podobné služby poskytlovaly jen státní firmy a ty se s vámi o zakázkách na drobné privátní projekty (garáž, domek, chatka) vůbec nebavily. Sehnat soukromníka nešlo (žádní nebyli), takže nezbývalo než v rozporu se zákony sehnat meloucháře. Obecně se to ale tolerovalo, nicméně možná tam jsou kořeny toho, že se u nás na všechno peče.

Na rozdíl od země vašeho mládí u nás v ČSSR byly dvě pojišťovny (Česká státní a Slovenská státní) a i bank jsme tu měli podstatně víc než bylo u vás (namátkou ČSOB, Živnobanka, Česká a Slovenská státní spořitelna, Státní banka československá či Investiční banka). Jejich činnost byla jako u většiny socialistických podniků dost neefektivní, takže i přes výrazné rozdíly s Vámi popisovanou zemí zde bylo stejně jako u Vás spousta ouřadů, které museli opravdu pracující živit.

Stejně jako u Vás se k nám moc nedováželo (maximálně tak ze zemí RVHP), avšak oproti Vám se nedovážené věci tady nevyráběly, nebo rozhodně ne v odpovídající kvalitě, takže kromě Tuzexů měli lidé v oblibě i známé, kteří měli příbuzné v západní cizině a dalo se přes ně sehnat to, co východní blok nedokázal vyrobit.

Pravda je, že i u nás se v kriminále víc pracovalo, ale že bychom narozdíl od Vás byli schopni přinutit k práci Indočechy, na to si nepamatuju. Jejich kriminalita a nemakačenkovost byla myslím velice podobná té dnešní, jak ji všichni známe.

Otázkou zůstává, kam mizely ty peníze, které u Vás byly použity na zdravotnictví, dopravní obslužnost a jiné užitečnější věci. U nás v ČSSR to zdaleka tak růžové nebylo. Zdravotnictví mizerné (byť komplet "zdarma"), úplatky zcela běžné a řekl bych naprosto přirozeně očekávané (což je rozdíl oproti dnešku). Dopravní obslužnost jsme měli lepší v tom, že toho jezdilo víc a častěji. Sice zhusta muzejními kousky, ale autobusy i vlaky stavěly ve kdejaké díře a to i několikrát denně, což sice bylo zoufale neefektivní, ale aspoň bylo vidět, kam ty peníze šly. Za sebe mám pocit, že se ty peníze normálně promrhaly, takže závistivci to moc neřešili - nikdo neviděl papaláše s vlastním zámkem (kde ty prachy jsou vidět poměrně zřetelně), ale po troškách se "rozfrcaly". Tuhle proto, že na místě pro jednoho pracovalo lidí pět, tuhle proto, že se v pětiletce holt něco blbě naplánovalo, tamhle proto, že jezdil autobus do každé díry pětkrát denně apod. Že ty peníze rozhodně nešly tam, kam bylo potřeba, se ukázalo po revoluci v roce 1989, kdy vyšel najevo katastrofální stav průmyslu a všeho možného. Pro zajímavost - nebylo u nás výjimkou, že ve fabrice byly v osmdesátých letech ty původní prvorepublikové stroje, protože pořád nějak fungovaly a do obnovy za padesát let nikdo neivestoval. Ano, měli jsme i pár moderních závodů, ale ty jsme hned prodali do Německa, to se tu šeredně nezvládlo.

No nic, konec vzpomínek, jenom by mne zajímalo, v jaké zemi jste zamlada žil, že jste měl tak odlišnou zkušenost.

Zabudli ste ešte spomenúť, že sme žili v izolovanom totalitnom režime, kde jediným nezávislým zdrojom informácii boli rušené rozhlasové vysielania Hlas Ameriky, Slobodná Európa a pod.

Možná záleží i na místě, ale rozhodně obce, kde jsem žil či jsem tam za někým jezdil, tak byly dopravně obsluhované nejen spojem vedeným přímo do obce, ale dokonce i několikrát denně (více než 5x)

Dnes do většiny těch obcí nejezdí přímo nic a dvakrát denně to staví někde kilometr od obce. Stejně tak dřív probíhal svoz dětí do školy minibusem, po revoluci se to zrušilo a je na každém, jak si to zařídí. A dalo by se pokračovat.

Je mi jasné, že v dobách socialismu šlo o často o zbytný luxus, ale při pouhém porovnání obslužnosti tehdy a teď není vůbec co řešit. Jediné, co uznávám, že za ČSSR toho jezdilo méně do západní ciziny :-)

"Ano, měli jsme i pár moderních závodů, ale ty jsme hned prodali do Německa, to se tu šeredně nezvládlo."

Myslím že se mýlíte. Namátkou Poldi Kladno nebo automobilka Tatra byly přece dány do českych rukou a narozdíl od třeba Škody MB nesou teď prospěch nám a ne Němcům!

Aniž bych chtěl rozebírat Poldi či Tatru (byť by to bylo rozhodně samo o sobě zajímavé) bych chtěl upozornit na skutečnost, která vám unikla.

To, že tady některé podniky zkrachovaly nebo byly rozkradeny českými majiteli, není v žádném rozporu s tím, že spousta perspektivních závodů skončila (zbytečně) v německých rukách a naopak, mohl byste vidět i ty, které v českých rukách zůstaly a prospěch z nich máme.

Možná by bylo zajímavé dozvědět se, zda máte nějaké osobní zkušenosti a nebo zda čerpáte z palcových titulků novin. Jinak byste musel vědět, kolik firem šlo naprosto řízeně do útlumu, protože byly koupeny proto, aby se (převážně německý) majitel zbavil nepříjemné konkurence. To se totiž v novinách nedočtete, nejsou to tak mediálně zajímavé příběhy.