V první řadě nesmí okrást uživatele, ale provozovatele. Když vykradou banku, tak také žádného klienta nenapadne, že by měl o své vklady přijít on. Provozovatel se tedy musí proti vykradení řádně zabezpečit, případně pojistit. Tyhle náklady promítne do poplatků. Vyjde-li z toho, že poplatky budou muset být enormně vysoké, tak pak se třeba může ukázat, že celá technologie je k ničemu. Zatím takový závěr udělat neumím.
> Jak vidis, lidi chteji obchodovat na burzach a tak si tam preposilaji Bitcoiny kvuli zdlouhavymu overovani transakci,
Podle mě je to spíš kvůli tomu, aby za ně mohl obchodovat „počítač“. Jako aby si mohli nastavit, že chtějí koupit 1 BTC za $300 a jakmile se taková nabídka objeví, tak se automaticky provede.
Překvapuje mě, že tolik lidí ještě neví, jak bitcoin funguje. Bitcoin nemůže zmizet, nemůže být nahrazen či obnoven, nepotřebuje garanci státu.
Řekněme, že Franta má jeden bitcoin. Frantův bitcoin se váže s bitcoinovou adresou. Řekněme, že adresa je PQR. Adresa PQR koresponduje soukromému klíči. Doufám, že čtenář Lupy ví, co je soukromý a veřejný klíč. Bitcoinová síť je účetní kniha, kterou kdokoliv kdekoliv na světě může vidět. Řekne-li Franta, že mu někdo šlohl jeho bitcoin, to znamená, že někdo šlohl Frantovi jeho soukromý klíč. Ten někdo použil Frantův soukromý klíč, aby "přesunul" Frantův bitcoin na jinou bitcoinovou adresu, řekněme XYZ.
Přesun bitcoinu z Frantovy adresy PQR na adresu XYZ je zaznamenán v účetní knize. Kdokoliv kdekoliv na světě může ověřit, že bitcoin odešel z adresy PQR na adresu XYZ. Přesun z adresy B na adresu C není možný bez soukromého klíče, který koresponduje adrese B. Kdokoliv však neví, že Franta je majitelem adresy PQR.