Berlínský startup Omio dříve známý jako GoEuro to měl dobře rozjeté. Do příchodu covidu od investorů vybral 296 milionů dolarů, zařadil se mezi evropské jednorožce a pomalu začal ovládat trh s vyhledáváním a nákupem pozemní dopravy. Jízdenková alternativa k českému vyhledávači letenek Kiwi.com si v roce 2018 zvolila Prahu jako první vývojové centrum mimo Německo. Zasloužil se o to Tomáš Vocetka, který dříve vedl pražský vývoj Skypu a který dnes v Omio zastává post technického ředitele (CTO). Pak ale přišel covid a začaly se dít věci.
Zlomový byl pro Omio 25. únor 2020. Tehdy se začala rozmáhat covidová omezení spojená s cestováním. „Během dvou dnů nám objednávky spadly na pět procent toho, co jsme do té doby dělali. Ráno byl byznys a večer už žádný nebyl. Lidé okamžitě zastavili nákupy spojené s cestováním,“ popisuje s odstupem Vocetka pro Lupu.
Výkonný ředitel Omia Naren Shaam uvedl, že firma registrovala desítky milionů eur ve zrušených jízdenkách a letenkách, které bylo nutné vrátit zákazníkům, zatímco platby od partnerů nepřicházely.
Začátek roku 2020 přitom byl pro německou firmu se silnou českou stopou velmi slibný. Omio se vydalo na expanzi mimo domovskou Evropu a rozjelo Spojené státy. Podařilo se navázat spolupráci například s tamní vlakovou společností Amtrak.
Propouštění a půjčka
Během nastalé situace, jejíž vývoj v té době nikdo nedokázal predikovat, se přistoupilo k nutným opatřením. Došlo k propouštění v těch oblastech, kde zrovna nebylo co dělat. Zákaznická podpora nebyla potřeba, protože zákazníci skoro žádní nebyli (jinak je podpora důležitou součástí, protože podobně jako u Kiwi.com i Omio řeší podporu zákazníkům u zakoupených jízdenek namísto samotných dopravců). Podobně neměl moc co dělat marketing. Firma také na tři měsíce najela na kurzarbeit, ale od toho později opustila.
„Ve vývoji jsme ale měli co dělat. Získaný čas jsme využili na technická vylepšování, optimalizace a další věci, na které během běžného provozu není čas. Mohli jsme čistit a ladit kód a vyhazovat staré nánosy. Paradoxně nám to dost pomohlo,“ vzpomíná Vocetka.
Se situací rovněž pomohli investoři, kteří chápali situaci spojenou s neočekávaným vnějším vlivem. V létě do startupu poslali sto milionů dolarů ve formě konvertibilní půjčky, kterou je možné překlopit do akcií. Omio během svého působení na palubu dostala kapitálově silná jména jako Goldman Sachs, Temasek Holdings, Kleiner Perkins nebo zakladatele SAPu Hasso Plattnera.
Návrat k růstu
Zatím se zdá, že se taková důvěra vyplatila. V únoru roku 2021 opět nastal boom. Restrikce začaly mizet. „Z pěti deseti procent předchozího objemu objednávek jsme do října byli na sto procentech. Otevírat se začala zejména západní Evropa, kde jsme nejsilnější,“ popisuje Vocetka. V létě už se začal plánovat další růst. Omicron rozjezd v listopadu ještě mírně zbrzdil, ale to trvalo pouze do ledna. Jde navíc o sezónu, která v rámci cestování není tak žhavá.
„Dnes jsme na 200 procentech objednávek vůči době před covidem. Daří se nám růst rychleji než dalším firmám z oboru. Airbnb a Booking.com jsou na 150 až 160 procentech,“ počítá český CTO. Startup se také dostal do provozního zisku.
Omiu trochu pomohlo cizí neštěstí. Lidé po uvolnění covidových restrikcí začali ve velkém cestovat. Zřejmě i díky našetřeným penězům a touze se po karanténách vyvětrat. Jenže aerolinky během problematických dvou let propouštěly a dnes ruší lety a nestíhají odbavovat požadavky. Ceny letenek zároveň vzrostly. Řada lidí se proto orientuje na pozemní přepravu. I když Omio nějaké letenky také prodává, soustředí se hlavně na autobusy, vlaky a lodě.
Koncem letošního června proto přišla nová investice ve výši 80 milionů dolarů. Peníze by měly vystačit na další dva až tři roky. Určeny jsou primárně na expanzi, nikoliv na provoz. Celkově už firma posbírala 476 milionů dolarů.
„Dále se budeme soustředit primárně na pozemní přepravu. V letenkách je Kiwi a Skyscanneru těžké konkurovat. I proto, že se používají stejné zdroje dat,“ nastiňuje Vocetka. Omiu se podařilo sebrat tržní podíl zejména menším hráčům. Hlavním konkurentem zůstává Trainline, který je aktivní zejména na anglickém trhu.
Růst vývoje v Praze
Příznivé výhledy mají mít pozitivní dopad také na vývoj v Praze. V Karlíně sídlící pobočka aktuálně zaměstnává asi třicet lidí s tím, že během roka jich firma chce nabrat dalších padesát. Zkušenější zaměstnanci dostávají opce na akcie. Je možné, že Omio do budoucna směřuje ke vstupu na burzu, podíly jsou tedy dobré lákadlo – a dnes už v podstatě povinnost, jak na přeplněném trhu zaujmout.
Omio potenciálně může mít v ruce silný trumf. Firma dlouhodobě integruje velmi odlišné systémy několika stovek dopravců, aby bylo možné z jednoho místa udělat rezervaci a nákup jízdenek. To v sobě zahrnuje velké obchodní a technické problémy.
Ty technické jsou jasné – je nutné zajistit API, sjednocení dat a souřadnic zastávek, vyčistit informace nebo zajistit překlad datových modelů dopravců do modelu Omia. To se děje v reálném čase. Nad tím se staví vyhledávání a booking.
Obchodní část je zejména o přesvědčování různě velkých dopravců o tom, že zapojení do platformy Omio pro ně bude mít přínos. Což je většinou pravda, protože zahraniční zákazník často ani nemá šanci najít stránky malého autobusového dopravce v některé zemi. A když už, skoro nemá šanci se na zastaralých nelokalizovaných webech vyznat.
Takové námluvy jsou záležitostí na roky. „Teď jsme konečně dokončili portugalské vlaky. Technicky nám zapojení trvalo čtyři měsíce, obchodně čtyři roky,“ přibližuje Vocetka. V Česku už se zapojuje Regiojet a v řešení jsou České dráhy.
Pozemní Amadeus
Jinými slovy, v povrchové přepravě neexistuje žádný jednotný datový systém, jako je v letecké přepravě Amadeus. Omio už se dostalo za kritickou hranici počtu připojených dopravců a firma věří, že by něco jako Amadeus pro svojí oblast mohla stvořit. Pravděpodobnost to není malá. I proto, že vzhledem k nutnému letitému angažování prodejců a „přemlouvání“ dopravců jsou postaveny vysoké vstupní bariéry.
Ale nastat může cokoliv. Startupový trh je v současné době nervózní nejenom z války či poničených dodavatelských řetězců, ale zejména úrokových sazeb a rostoucí inflace. Peníze jsou dnes drahé a rizikoví investoři je nemohou levně získávat. „V Evropě už startupy a IT firmy propouští tisíce lidí. Probíhá velká korekce. Řada firem bude mít problémy a na trhu se objeví volní vývojáři. Bude to dramatický půlrok až rok. Naší poslední investici považujeme v nastalé situaci za velký úspěch,“ varuje Vocetka. Signály o propouštění ukazují i velké firmy jako Microsoft a Oracle, které plánují výrazné úspory.
„Spousta firem teď propouští lidi a snaží se šetřit,“ souhlasí výkonný ředitel českého dolarového jednorožce Productboard Hubert Palán. „My jsme se dostali do velmi dobré pozice. Financování series D jsme uzavřeli na začátku roku. Od té doby je těžší a těžší získat investici.“ Situaci kolem covidu a spol. se věnuje také Richard Valtr z aspirujícího jednorožce Mews, který byl jako tvůrce softwaru pro hotely pandemií rovněž postižen.
Rostoucí ceny všeho, hlavně bydlení, také v Česku vytváří tlak na růst výplat. S tím se startupy rovněž musí popasovat. „V Praze nás vývoj stojí stejně jako v Berlíně. Praha se naprosto srovnala se světem. Pomáhá tomu i to, že řada lidí už dělá na dálku. Přesto je dobré v Česku nadále R&D mít. Jedním z důvodů je kvalita. Ale také je situace pořád o něco lepší. Když to přeženeme, v Praze se otevře nové vývojové centrum každý týden, ale v Berlíně je to každý den, a třeba v Londýně to je ještě horší,“ uzavírá Vocetka.