Latence IP je pochopitelně u hlasové komunikace problém. Ale jen tehdy, pokud přesáhne určitou mez. Proto také tuto věc řeší pro veřejnou telefonní službu takové předpisy, jako je doporučení ITU-T G.114, či český SP/2/09.2005. V ČR se naštěstí od samého počátku placených VoIP služeb prosadila idea, že paketová technologie slouží především k nahrazení "poslední míle", a jak to jen lze, tak šup s hovorem do PSTN :-). Samozřejmě, např. peeringy z této skorozásady vybočují, ale obecně se dá říci, že tuzemští operátoři při nasazení paketové technologie hodnoty IPTD (latenci) a IPDV (jitter) poměrně pečlivě i u přístupových sítí i na peeringových linkách sledují, a na datových spojích vhodných pro VoIP (NGN sítě, ethernet, CaTV, DSL, radiové spoje na licencovaných kmitočtech, dobře vyladěné WiFi) doporučené hodnoty s rezervou plní, o vyhrazených spojích s QoS nemluvě. A jelikož je paketová technologie levnějsí, a o peníze jde vždy až v první řadě, troufám si s názorem, který výše uvedl pan kolega Toms, do jisté míry souhlasit. Neb proč nasazovat nákladnější technologie, když se vejdu do normy... (A kdybych se sem tam ojediněle mírně nevešel, zákazníci, zdegenerovaní GSM mobilními sítěmi a Skype, to zpravidla stejně nepoznají, že ;-)) Na druhé straně, pro dálkový přenos hlasu napříč kontinenty či mezi nimi IP právě kvůli latenci vhodný není (viz známé Skype hovory jako z Měsíce). A tam mají protokoly SDH/SONET nepochybně své místo.
No ja mel spis na mysli to, ze po pateri a mezi operatory je hlas prenasi v truncich... a trunk neni nic jineho nez nasobek 64kb (1 timeslot). Dalsi linky slouzi na SS7 singalizaci. Tam zadny VoIP nema misto, byt paketove technologie jsou levne... pokud mluvite o VoIP se zarucenou latenci tak jedine VoIP (over MPLS) nebo neco podobneho, ale opravdu si nedovedu predstavit aby operatori pouzivali VoIP na neco jineho nez posledni mili.