Názory k článku Češi důvěřují informacím z Internetu
-
Nejsem autorem ani zpracovatel výzkumu World Internet Project, ze kterého diskutované údaje pocházejí. Přesto však diskutujícím, kteří chtějí glosovat metodologii a způsob pokládání otázek seriózně, doporučuji najít si na stránkách Centra for the digital future příslušné materiály.
Názory na metodologii, založené na krátké informaci z ČTK, která samozřejmě detaily obsahovat nemůže, je třeba brát se značnou rezervou. Jistě je jednodušší napsat, že je někdo magor, než se probírat tím, co tento "pán Magor" skutečně dělá... -
Otázka o dôvere internetu je fakt smiešna. Ak autor otázky toho prieskumu nechápe jej všeobecnosť, je to naozaj pán magor. Rovnako osoba zodpovedná za prevzatie takejto informácie do zdrojov TA. Je to podobné ako keby sa niekto pýtal, či dôverujeme písanému textu. ROFL. Podobná sitácia sa niekedy dá vidieť napríklad ak niekto uvádza ako zdroj Internet, tiež zaujímavá prax. Vídam to pomerne často v printových médiách.
-
Nezávislým publicistou, zveřejňujícím své názory na internetu, se dnes může stát každý. Je to správné a obohacující v mnoha směrech. Názory, které by chtěly možnost takového svobodného publikování zesměšňovat či omezovat považuji za nebezpečné.
Za stejně nebezpečný považuji názor pana Michala Černého, týkající se nedůvěryhodnosti výzkumných center. Hlavní argument, že výzkumné centrum si může založit v podstatě každý a proto jsou výstupy výzkumných center nedůvěryhodné, je třeba odmítnout na základě stejné logiky jako znevažování existence nezávislých publicistů. Na rozdíl od pana Černého se domnívám, že think tanky a různá výzkumná centra jsou u nás málo rozšířeny, že jejich hlas by měl být slyšitelnější.
Problém není v tom, že by bylo příliš výzkumů o internetu. Problém spočívá v tom, že je málo lidí na straně výzkumníků, kteří by uměli zjištěné výsledky srozumitelně podat veřejnosti. Minimálně stejně velký problém vidím na straně veřejnosti, která neumí s výsledky výzkumů pracovat. Očekává-li někdo, že se veškeré potřebné informace o metodologii jakéhokoli výzkumu dozví z ČTK, dává tím najevo svou nezkušenost.
Petr Nosál -
:-) (neregistrovaný)Rád bych poukázal vůbec na debilitu věty: "Našel jsem to na Internetu." a "Důvěřuji Internetu." atd.
Je to stejná odpověď, jako když jsem byl malý a nechtěl jsem rodičům říct, kde jsem byl... a na otázku jsem odpovídal slovy "Venku", "Pryč" atd.
Takže říct, že někdo "důvěřuje Internetu" je to samé jako říct, že důvěřuje všem lidem! :-DDD
Jiná věc je, že např. důvěřuji Lupě (až na výplody od Zychové:-)) - pak ale důvěřuji jen konkrétnímu serveru lupa.cz, ale spíš jsou to konkrétní lidé a jejich články - protože kdyby lupa změnila doménu nebo vycházela třeba tištěně , na důvěře by to nic nezměnilo...
Ovšem třeba Blesku nevěřím nikdy ať v tištěné podobě nebo jako blesk.cz, nebo přes wap nebo kdyby měli vlastní rádio s televizí, tak taky ne - záleží na zdroji a obsahu informací - to jestli se je dozvím přes internet, přečtu tištěné, uslyším, uvidím nebo se je dozvím od redaktora osobně - to je přece vedlejší... a u člověka, u nějž se s informačním kanálem mění i důvěra jde nejspíš o psychickou poruchu :-))
Takže otázka má stejnou logiku jako "Věříte víc člověku při rozhovoru přes IP nebo analogový telefon?"
Jak autor uvádí - "výzkum" je totálně k ničemu a je to blbost!
ČLÁNKY DO MAILU