Vlákno názorů k článku Češi nasadili nerozluštitelnou Vernamovu šifru na přenos souborů od Ivan Nový - Přímo jistě ne, ale nepřímo ano. Ve složitějších...

Přímo jistě ne, ale nepřímo ano. Ve složitějších entanglovaných strukturách a pomocí digitalizace. K přenosu informace vám stačí zaregistrovat náhodnou změnu, její aktuální hodnota vás zajímat nemusí, když ji budete registrovat nepřímo, například pomocí změny elektromagnetického pole, kterou vyvolá.

? -> !? -> !!? = ? -> !!!? = !?, tedy po substituci 0 -> 1 -> 0 -> 1, problém nastane, když kauzální změna na jedné straně vede náhodně na stejný stav na druhé straně entanglovaného páru, jaký byl před změnou a změnu tím pádem nemůžete zaregistrovat. A z toho plyne "podivnost" kvantové mechaniky. Pro velké soubory to ale nemá statistický význam, proto makrosvět je zdánlivě kauzální.

Kauzalita není nic jiného než ustálený stav, který vznikne po vyřešení všech konfliktů, které by ji narušovaly. Když nějaké částice budou kauzalitu narušovat, tak si toho ani nevšimnete, protože my žijeme právě jen v tom ustáleném stavu, v tom co přebývá. Výsledkem kauzálního kvasu je v 99% vakuum :-)

Měl by sis přečíst trochu víc o kvantové provázanosti a neplácat nesmysly. Kvantová provázanost nepůjde NIKDY použít pro nadsvětelný přenos informací. Spin kvantově provázaných částic je náhodný. Vtip je v tom, že stejně náhodný pro obě strany. Takže se dá použít pro šifrování nebo kontrolu. Nic víc. Kauzalitu tento jev pořád dodržuje.

A představte si aktivní dalekohled, který umožní prozkoumat vnitřky hvězd, nebo povrchy planet, směrem ke vzdálenému objektu vyšlete kvantově provázané fotony, nebo jiný druh tvrdšího záření a na etanglovaných částicích lapených do elektromagnetické pasti, sledujete, co se děje s těmi částicemi, které jste vyslal k hvězdě, získáte tak obraz vzdáleného objektu.

Můžete-li ale provázání vytvořit, pak se to dá použít. Ne třeba v tak komfortní formě, jak jsem popisoval na vesmírné vzdálenosti, ale v rámci Země a přilehlého vesmíru celkem v pohodě.

Přenos provázanosti viz zde http://www.osel.cz/1993-experimentalne-pozorovana-interference-dvou-fotonu-ze-zcela-nezavislych-zdroju.html

Nemožnost kopírování kvantových stavů (tedy toho entaglování) přímo vyplývá ze základů kvantové teorie. Víra, že se časem najde způsob, jak to dělat, je stejná jako víra v cestovní nadsvětelnou rychlostí, víra v existenci perpetua mobile nebo víra ve stroje času umožňující cestování do minulosti. Je to víra, že v budoucnu budou platit jiné fyzikální zákony.

Tak to se už řešilo dobách, kdy CD umožňovaly jen jeden zápis, taková paměť pak se používala jako dynamická tím způsobem, že změněný blok se přepsal do jiného místa a na původním místě se zneplatnil. Časem se najde způsob jak entaglování zkopírovat a bázi doplňovat.

Vaše představa má drobný háček. Ty molekuly nejsou entaglované na vždy, ale jen do prvního měření (čímž je myšlena první interakce s okolím). Takže použítím onoho "propojovacího pole" si to pole zničíte a budete utíkat do trafiky pro další (a rozesílat je všem, se kterými chcete komunikovat). To už je jednodušší posílat rovnou dopisy.

Ale umíme, přečtěte si ten odkaz, cílem toho výzkumu je vytvářet entanglované molekuly, což jak se zdá není principiálně vyloučeno. Pokud se něco takového podaří, tak komunikace bude probíhat úplně jinak, koupíte si propojovací pole, které bude z entaglovaných molekul, kde každá molekula bude reprezentovat spojové místo v síti a přes toto propojovací pole, ovlivňováním lokálního stavu dané molekuly odpovídající cílovému počítači, budete s ním komunikovat, ať bude kdekoliv ve vesmíru a to nadsvětelnou rychlostí.

Bude možno takto vybudovat veřejnou síť, kdy je každý propojen s každým, protože všechny informace bude mít v tom propojovacím poli, změny, paralelně přístupné a nebo soukromé sítě, kdy fyzicky provázané molekuly bude mít jen někdo.

Nakonec pokud by toto bylo možné, byla by možná i telepatie, kdy manipulací genetického kódu by se dosáhlo toho, že entanglované molekuly by se dědily v rámci druhu ...

Takže z potřeby šifrování podruhé (poprvé počítače) vznikne technologická a kulturní revoluce.

Co já vím, tak kvantové protokoly umí buď přenést buď jednu předem připravenou informaci, nebo "přenést" (přesněji vytvořit) jednu *náhodnou* informaci. Což je v pohodě pro přenášení klíče, méně v pohodě pro přenášení zprávy.

Má to tu drobnou chybu, že zatímco protokoly, které nechávají uživatele vytvářet fotony, už fyzicky zkonstruovat umíme, byť ne dokonale, tak zařízení generující provázané dvojice fotonů pokud vím zatím realizovat nelze a je otázka, jestli to vůbec někdy dokážeme. Měl jsem za to, že se bavíme o tom, co je možné sestavit. - Otevřenou otázkou pak je, jestli náhodou nelze provázání použít i pro získání té kvantové informace. Zatím nevím o žádném způsobu, jak by se to mohlo udělat, ale také nevím o tom, že by to bylo jednoznačně vyloučené.

A ano, místo fotonů můžeme používat i jiné kvantové částice. To jen fotony jsou nejjednodušší na realizaci i na pochopení, proto píšu o fotonech.

(Ono je to v kontextu článku stejně jedno, protože jsem si skoro jistý, že ta firma, o které je článek, nepoužívá kvantové generování klíče.)

Vy už si to zařízení s těmi "fotony" koupíte. Nebudou se přenášet, banka kvantově provázaných "fotonů" bude součástí toho zařízení, přenos se uskuteční tak, že stav "fotonu" změníte na svém počítači lokálně a změna se automaticky přenese do všech kvantově provázaných "fotonů" v celém vesmíru. Kvantově provázání nefunguje jen v párech. Už se experimentálně podařilo kvantově provázat mikronové struktury, nejen fotony. Viz zde http://www.osel.cz/8363-vyjde-plan-kvantove-provazat-doopravdy-hmotne-objekty.html

Ano, vím. Ale právě je problém v tom, že to je budoucnost - a nikdo nedokáže říct, jak vzdálená. Experimentální přenosy, i na slušné vzdálenosti, je jedna věc, praktická realizace v komerčním světě je věc jiná. I s ohledem na stále existující technologické (ne principiální) nedostatky jako šum v kanálu, obtížnost vyslání právě jednoho fotonu, nutnost přesné synchronizace obou stran atd. mám trochu pochybnosti, jestli se vůbec dožiju reálné použitelnosti kvantových technik přenosu klíče.

tak to docela spolehlivě řeší entaglované (kvantově provázané) fotony, součástky pro jejich využití už v experimentální podobě existují. Takže Vernanova šifra má budoucnost.

Protože ten vygenerovaný šum potřebujete bezpečně přenést k adresátovi zprávy. To je přesně ten problém, který činí Vernamovu šifru obtížně použitelnou pro přenos zpráv - transformuje problém "bezpečného přenosu zprávy" na problém "bezpečného přenosu klíče", po jehož vyřešení už lze zprávy přenášet bezpečně.

Tam naopak už jsme. Říká se tomu kvantová kryptografie a přesně takto funguje. Data jsou šifrovaná Vernamovou šifrou a klíč je distribuován kvantovým kanálem pomocí entaglovaných fotonů s detekcí odposlechů. Už existují i komerční systémy, ale je to zatím stále drahé a má to omezený dosah.

A proč by neměl stačit jakýkoliv jiný hardwarově generovaný šum?

Další dotacemi živený bullshit?
Vernamova šifra je sice neprolomitelná, ale zároveň v praxi téměř nepoužitelná. Jistou naději by pro ní znamenalo generování klíče kvantově provázanými částicemi, ale tam ještě moc nejsme…