Dvě robotická ramena se pohybují jen o centimetry, když „obhlížejí“ leteckou vrtuli. Každé zkoumá její opačnou stranu zhruba deset centimetrů od okraje, a na monitoru se mezitím ukazuje její 3D obraz. Na pohled vypadá nepoškozeně – jenže jestli uvnitř materiálu nejsou trhliny nebo jiné vady, by bez destruktivního zásahu těžko někdo zjistil.
Robotický systém české firmy Radalytica to mění. Nejde o obyčejnou prohlídku, ale o rentgenový sken. Zařízení vidí dovnitř strojů, mapuje skryté vrstvy materiálů a detekuje i mikroskopické praskliny. V podstatě jde o robotický tomograf – mobilní CT, které se nemusí montovat do místnosti, ale vyrazí přímo do terénu. Třeba do hangáru k Boeingu.
Rentgenová technologie slouží nejen po leteckých nehodách, ale i k testování nových materiálů, kompozitů a výrobních metod v oblasti aerospace. Podobně se s její pomocí zkoumají součástky v automobilovém průmyslu, kořeny rostlin nebo dokládají autentizace uměleckých děl. Využívá se i při forenzní analýze pro policii.
Tomografické zobrazení „rozřeže“ objekt do jednotlivých vrstev, které software následně skládá do trojrozměrného obrazu, který je možné zobrazit z různých úhlů. Výrobci tak vidí dovnitř svých zařízení, aniž by museli části odmontovávat nebo řezat – což jinak bývá běžnou praxí. Pokud přitom konkrétně letadlo rozmontují, je třeba ho po smontování opět nějakou dobu provozovat bez lidských pasažérů, což celý proces prodražuje.
„Buď už spolupracujeme, nebo je velmi pravděpodobné, že budeme spolupracovat s předními světovými výrobci v letectví i automotive, v oblasti letectví od Ameriky po Evropu, v automotive z Japonska,“ říká David Malančuk, obchodní ředitel společnosti Radalytica.
Když vysvětluje možnosti zobrazení Josef Uher, technologický ředitel firmy, ukazuje obrázek loutky. Zobrazení zahrnuje všechny materiály, některé jakoby průsvitné, jiné jasně vymezené. „Toto je hedvábná látka, tady hřebík, vidíme všechny materiály v jednom obrázku,“ popisuje s tím, že systém dosahuje prostorového rozlišení až 50 mikronů.
„Je schopný zobrazit téměř cokoliv,“ popisuje Malančuk. Radalytica navazuje na vývoj české firmy Advacam, jejímž je spin-offem. Advacam vyvíjí od 90. let špičkové detektory fotonů, které se využívají ve výzkumu léčby rakoviny, při vesmírných misích nebo při zkoumání uměleckých děl. Její detektory dokážou rozlišit různé vlnové délky záření, a tedy i různé druhy tkání a materiálů. V onkologii pomáhají například sledovat částice sekundárního záření při iontové terapii nádorů.
A právě tyto detektory Radalytice Advacam jako sesterská firma dodává. „Dnes máme možnost sledovat struktury lidského těla ve vysokém rozlišení, díky kombinaci pokročilých algoritmů a moderních senzorových technologií,“ uvádí Uher.
Radalytica na detektory navazuje zobrazením, nějakou dobu ale aktivity kolem něj nenacházely obchodní využití. „Před lety jsme zjistili, že detektory by bylo vhodné integrovat do zařízení, které konečné firmy můžou snadno využívat. Do té doby jsme v podstatě měřili krásné obrázky, které jsme ukazovali klientům. Ti ocenili, že jde skutečně o krásné obrázky, ale nevěděli, jak systém využít. Pochopili jsme, že musíme s něčím přijít,“ uvádí Malančuk. Zjednodušeně – tým je namontoval na roboty, kteří jsou schopni „jezdit“ za zákazníky. A to se ukázalo jako funkční model.
Radalytica byla oficiálně založena v roce 2016. Po letech vývoje má dnes zhruba deset zaměstnanců a podobný počet zákazníků, kteří si koupili celý systém. Při prodeji už jednotek strojů se pohybuje s obratem kolem stovky milionů korun.
Technologie se využívá i ve výzkumu. Do laboratoře v Praze posílají zákazníci vzorky, které Radalytica analyzuje a výsledky jim vrací. Často přitom přicházejí s tím, že sami netuší, jak určitý díl nebo součástku změřit a způsob hledá právě Radalytica.
„Někdy k nám jezdí. Nedávno tu třeba byla delegace z Japonska na čtrnáct dní,“ říká Malančuk. K menším zakázkám patří třeba taková, kdy chce zákazník zjistit, jestli je jeho drahé kompozitní kolo poškozené, protože z něj spadl a s pojišťovnou řeší, jestli mu škodu zaplatí. „A nebo za klienty vyjíždíme,“ naráží Malančuk na přenositelnost systému.
Tak Radalytica s robotem vyrazila v minulosti i na místo nehody letadla nebo do hangáru, kde stroj opravují, aby míru poškození zjistila. Malančuk uvádí, že podobný přenosný systém dosud neexistoval a pokud chtěl právě například výrobce letadel po nehodě zjistit rozsah poškození, musel typicky oddělit křídlo, aby to prošlo rentgenovým zařízením podobným těm využívaným ve zdravotnictví – jen v daleko větším provedení.
Vůbec první praktické nasazení systému ale nebylo v průmyslu, nýbrž v zemědělství. Firma pomáhala určit, jak rostlinky a jednotlivé kmeny rostlin reagují na stresové situace jako třeba sucho. Jindy Radalytica zkoumala kořenový systém – pokud výzkumníci vidí, jak se rostlina vyvíjí už v počátku svého růstu, dokážou tak odvodit, jak bude růst v budoucnu. Radalyx – jak se systém nazývá – umí analyzovat třeba i obsah pláství v úlech a detekovat vodu v jednotlivých buňkách.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU