Ministerstvo kultury zakládá dvě pracovní skupiny, které se mají shodnout nad budoucí veřejnou službou České televize a Českého rozhlasu. Poprvé se experti sejdou začátkem ledna, své závěry by měli představit na jaře.
V pracovních komisích budou nejenom zástupci ministerstva, televize a rozhlasu, ale také všech typů soukromých médií. Jménem komerčních televizí a rádií bude mluvit Hospodářská komora, své reprezentanty budou mít také vydavatelé a online média.
Založení pracovních skupin oznámil náměstek ministra kultury Michal Šašek na závěr pátečního semináře, kde komerční média představila své výhrady vůči připravované velké mediální novele.
Součástí chystaného zákona je například zvýšení televizních a rozhlasových poplatků pro domácnosti, zahrnutí počítačů a mobilů mezi přijímače nebo zavedení plošných poplatků pro zaměstnavatele v závislosti na počtu zaměstnanců.
Zatímco průmyslovým a podnikatelským svazům vadí myšlenka, že by firmy měly platit poplatky, i když nebudou mít žádné přijímače, soukromá média se bojí zvýšení rozpočtů veřejnoprávních institucí. Podle komerčních televizí bude například bohatší Česká televize dávat víc peněz do výroby pořadů, a tím deformovat ceny na trhu.
Soukromý sektor proto ministerstvo žádal, ať přípravu mediální novely zastaví a nový zákon připraví až po odborné diskusi o tom, jaké úkoly mají mít Česká televize a Český rozhlas ve 21. století a kolik peněz na to potřebují.
Novela je momentálně „zaparkovaná“, Ministerstvo kultury vyhodnocuje připomínky, které k ní dostalo. Ze slov ministrova náměstka vyplynulo, že s předložením finální verze na vládu se počká až na výsledek jednání pracovních skupin. Je pravděpodobné, že vláda projedná novelu na jaře, a potom už bude jen několik měsíců na to, aby prošla celým parlamentem a podepsal ji prezident. Zvýšení poplatků by totiž podle původního plánu mělo platit od 1. ledna 2025.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v úvodu semináře ujistil komerční média, že novela nevzniká s tím, aby jakkoliv poškodila soukromý sektor. Vláda si uvědomuje, že soukromá média jsou na svobodném mediálním trhu stejně důležitá jako nezávislá média veřejné služby. Připomněl, že k nalezení stabilního a udržitelného financování České televize a Českého rozhlasu se pětikoaliční vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.
Soukromá média na oplátku zdůraznila, že uznávají smysl, existenci a význam médií veřejné služby v demokratické společnosti. Vadí jim však, že je veřejná služba vymezena příliš volně a zákony jsou tak gumové, že by Česká televize a Český rozhlas mohly dělat prakticky cokoliv, co si zamanou.
Opakovaně na semináři zaznívaly výhrady soukromníků vůči existenci zpravodajského serveru iRozhlas, který provozuje Český rozhlas. Například od zástupců Sdružení pro internetový rozvoj zaznělo, že veřejnoprávní web sice nemá reklamu, ale soutěží o pozornost internetových uživatelů a počet zobrazených stránek.
Rozhlasový web dráždí také menší online vydavatele. „Uvědomme si, že čeští občané jsou na trhu internetového zpravodajství dostatečně informačně saturováni díky vysoké konkurenci. Není potřeba, aby média veřejné služby spouštěla projektu typu iRozhlas.cz,“ uvedl na semináři předseda Asociace online vydavatelů Libor Matoušek.
Ministerstvo kultury zvažuje, že by konkrétnější hranice pro veřejnou službu nevymezoval zákon, ale nižší právní norma, například vyhláška, případně deklarace nebo charta. Obnovovat by se mohla třeba co pět let. Potřeby a limity veřejné služby by tím pádem pružněji odrážely technický vývoj nebo společenskou poptávku. Shoda s komerčními médii by předešla tomu, aby se soukromníci pokoušeli zbrzdit nebo zablokovat projednávání zákona ve sněmovně.
Místopředseda Sdružení pro internetový rozvoj Michal Feix připomněl, že Evropská komise v roce 2009 stanovila pravidla pro použití státní podpory na veřejnoprávní vysílání. V tomto dokumentu se mimo jiné píše: „Definice poslání veřejné služby vymezená členskými státy by měla být co nejpřesnější. Neměla by ponechávat žádnou pochybnost o tom, zda určitou činnost vykonávanou pověřeným provozovatelem zamýšlí členský stát zahrnout do poslání veřejné služby, či nikoli.“
Televize a rádia na semináři reprezentoval prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Diskuse o veřejné službě by se podle něj měla vést napříč sektory v několika oblastech. Jednak definovat veřejnou službu, určit její standardy, stanovit kritéria pro vyhodnocování a pravidelně je aktualizovat. Dále se zabývat investicemi do multimediální tvorby, náklady a uzavřenými partnerstvími. Nelze pominout ani rozvoj a sdílení technických prostředků, sbližování různých distribučních platforem a ochranu duševního vlastnictví.
Generální ředitel České televize Jan Souček na semináři připomněl rozsah veřejné služby a stav financí. Upozornil, že bez reformy financování se nenávratně zmenší původní tvorba ČT o jednu třetinu. Rozpočet na rok 2024 předkládá Radě České televize se žádostí, aby umožnila snížit finanční rezervu na účtu o 150 milionů korun. Televize dlouhodobě šetří, ale naráží na programové i technické limity.
Generální ředitel České televize Jan Souček představil na odborném semináři hospodaření České televize.
Podle Součka je už pět let zastavena výroba historických televizních filmů, jako byly série Jan Hus, Marie Terezie, Rašín nebo Božena. Odložen na neurčito je seriál Četníci ze Znojma, z doby založení Československa. Produkce dalších projektů byla omezena na polovinu. „ČT nyní nemá peníze na dětské seriály pro Déčko. Všechny projekty jsou zastaveny na neurčito. ČT nyní nemá peníze pro Déčko na výrobu animovaných seriálů pro děti s výjimkou dvou až tří večerníčků. Déčko omezilo výrobu nových vzdělávacích pořadů na polovinu,“ uvedl ředitel televize ve své prezentaci.
Náklady na publicistiku se v letech 2014–2022 snížily o 76 milionů korun, chybí prostředky na rozvoj stávajících publicistických pořadů. Honoráře pro externí spolupracovníky se podle Jana Součka víc než deset let nezměnily, takže hrozí, že televize přijde o profesionály, kteří by se na publicistice podíleli.
Jestliže se od ledna 2025 zvýší televizní poplatek na 160 Kč, bude to spíše příležitost, jak dát dohromady dlouhodobě podinvestované budovy České televize. Zpravodajská budova na Kavčích horách, obecně přezdívaná OTN podle staršího názvu Objekt Televizních novin, slouží zpravodajství od roku 1978. Dnešním standardům nevyhovuje nejen kvůli stáří, protože vznikl jako sídlo výzkumného ústavu, ne pro výrobu zpravodajství.
Televizní studio Ostrava potřebuje nové sídlo. Aktuálně se nachází v několika budovách, které jsou pro tvorbu a plnění požadavků dle zákona nevyhovující. Jan Souček by rád dosáhl toho, aby vznikla nová budova po vzoru televizního studia v Brně. Připomněl, že tato studia musí Česká televize provozovat ze zákona. Obměnit se musí také vysílací technika v Praze. Příkladem je výměna světelného systému studiového komplexu 2 a 5, který už neprošel bezpečnostní revizí.
Marína Urbániková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky brněnské Masarykovy univerzity na semináři připomněla, že financování médií veřejné služby prostřednictvím poplatků je obvyklé v 10 z 27 členských států Evropské unie. Nejnověji od ledna přejde na plošné poplatky Rakousko, kde už nebude záležet na vlastnictví přijímače ani způsobu příjmu audiovizuálního obsahu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU