Protože samotný smartphone a nebo počítač neumí přijímat TV vysílání, není důvod proč za něj platit koncesionářské poplatky.
Přijímat může až po zakoupení nějaké TV služby.
iVysílání nejde považovat za TV příjem i proto, že hodně pořadů v něm není přenášeno - "Tento pořad nemůžeme vysílat po internetu", takže za tuto službu "nemůžu platit TV poplatky". A v jednom FAQ na webu ČT tam jasně zmiňují že ivysílání je jen doplněk a nelze ho považovat za náhradu běžného vysílání.
A podle čeho se bude posuzovat který mobil a pc je schopen příjmu? Senior který má starý počítač s Windows XP, na kterém iVysílaní neběží bude muset taky platit?
Jenže zatím jsem neviděl definici toho co to je ten příjem vysílání?
Vztahuje se to jen na předplatitele služeb iptv a nebo se to vztahuje i na možnost sledovat iVysílaní, které ale za plnohodnotný příjem TV vysílání považovat nelze?
Předpokládat že senior mající starý počítač určitě má tv, je špatně. Podobně jako nelze předpokládat, že každý odběratel elektřiny má TV, tak jak to nyní praktikuje ČT.
já klasickou TV nemám a nemám ani iptv box a podobně . V autě autorádio nemám - ukradli mi ho a nehodlém ho kupovat - mám mp3 přehrávač. Mobil mám tlačítkový a mám předplacenku bez internetu. Mám jen počítač .. Takže je na čase se ho zbavit a mít jen router s konzolovým přistupem a monitorem kde použiji elinks na web :)
Jak píšu v článku, pod kterým diskutujete, nová definice přijímače je zařízení, na kterém je jakkoliv možné sledovat vysílání třeba přes internet.
Slovy zákona: „zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci vysílání, bez ohledu na způsob příjmu“.
Není tam žádná podmínka, jaké pořady nebo jak dlouhé úseky vysílání musí být dostupné.
Senioři mívají typicky klasické přijímače, například televizory, takže "počítač s Windows XP" vůbec nemusí řešit, když už jednou poplatek hradí.
chytrý telefon má v kapse prakticky každý a kdo nemá, tak mívá klasickou TV. Proč vymýšlet složité specifikace za co platit, když cílem a praktickým důsledkem bude, aby platili všichni. Rád bych věděl, kolik lidí reálně nebude platit televizní poplatek díky zavedení výjimky na televize ve funkci monitorů ve výrobních procesech. Kolik nepodnikatelů bez internetu a klasické televize provozuje výrobní proces s televizí jako monitorem?
Pokud někdo platí službu iptv jako Sledování TV, tak se dá předpokládat že vysílání sleduje a o poplatcích se dá uvažovat.
Ale mobilní telefon nebo počítač není zařízení primárně určené ke sledování ČT, tak je absurdní aby každý uživatel tohoto zařízení byl považován za konzumenta TV a měl povinnost platit poplatky.
Je to podobně absurdní jako když si někdo koupí autokameru s SD kartou a v ceně SD karty musí odvést poplatky OSA, které činí klidně i polovinu ceny karty. Dodnes je nepochopitelné co má OSA a hudebníci společného s autokamerou v soukromém vozidle.
Z důvodové zprávy:
„Za přijímač bude tedy považováno jakékoli zařízení, které přijímá vysílání šířené prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos vysílání (tj. prostřednictvím vysílačů), dále prostřednictvím družic nebo kabelových systémů, a konečně prostřednictvím internetu.
Do vymezení přijímačů tak budou nově spadat všechny počítače a mobilní zařízení (mobilní telefony, tablety), které jsou technicky způsobilé přijímat rozhlasové a televizní vysílání. Zatímco podle platné právní úpravy jsou poplatníkem rozhlasového nebo televizního poplatku pouze osoby, které vlastní klasický rozhlasový nebo televizní přijímač, podle navrhované úpravy bude povinnost platit takový poplatek vyplývat i z vlastnictví počítače, tabletu, mobilního telefonu nebo dalších zařízení, která jsou schopna přijímat vysílání.“
Josef:
Máš smůlu. Můžeš na internet? Můžeš, takže budeš platit. Radio mám v autě napevno vestavěné a navíc spojené s CD přehrávačem, který používám, (mimochodem v odkládací skříňce v palubce mám skoro deset let doma pálené Verbatimky, které jsou stále plně funkční, přestože v zimě mrznou a v létě se pečou - palubka je černá). Radio sice nefunguje, protože jsem vyndal aktivní anténu, takže nemá signál, ale mám ho. ( Takže Janko, máš prístroj? Máš a tudíž budeš platit!) Další ,,radio" mám v seniorském mobilu, (mobil bez radia a současně bez O. S. je dnes prakticky nesehnatelný) a TV mám také, i když běží max. hodinu denně; nehodlám pálit proud kvůli ,,kchůůl a in" programům, natož kvůli reklamám!
Ano, muzeme nastavit televizni poplatek na petikilo mesicne, aby teda mohla byt uspokojena vase potreba mit vsechno i na internetu :-)
Ano, muze to byt model ala Nizozemi... kde zrusili poplatek za domacnost a soucasne zvedli dane z prijmu. Predstava, ze v nasem rozpoctu je neomezene penez a jde bez dalsiho pridat nejakou dalsi vydajovou polozku v radu miliard je zcestna. V realu nemame ani dost na vystavbu ci modernizaci dalnic a zeleznic. Ve skolach se bojuje o kazdou korunu, chybi zdroje na financovani potrebneho (zvlast pomocneho) personalu. A tak muzeme pokracovat... ze?
Danny:
Když stát cpe nesmyslně peníze do zcela zbytečných institucí se spoustou zcela, ale dobře placených, zbytečných úředníků, je zcela logické, že pak nemá na financování mnohem užitečnějších a potřebnějších věcí. (U nás se z evropských dotací staví rozhledny, Poláci stavějí dálnice, jenže v Polsku neřádí Děti země, což je instituce, živená ze státních peněz, která státu jen škodí). Kdyby se zrušil senát a v parlamentu nechalo jen 21 poslanců, jejichž plat by směl, včetně všech přilepšení , dosahovat max. trojnásobku mediánu průměrného důchodu, byla by úspora mnohem větší, než zisk z navyšování koncesionářských poplatků.
Pod jiným článkem na podobné téma bylo konstatováno, že inkasem platí cca 50 % domácností. A nedávno jsem od jedné známé slyšel hlášku: "Ať si je to dražší, hlavně, že mám pokoj."
A, MMCH, moje banka dost drasticky předělala internetové bankovnictví, kdy každá platba je srovnatelná s porodem ježka koncem pánevním. Před tím to bylo bezproblémové. Přitom bezpečnost se spíš zhoršila, protože dříve jsem mohl mít v mobilu jen klíč, kterým jsem potvrzoval operace, provedené počítačem (a ještě jsem měl oba přístroje připojené přes různé poskytovatele služeb), zatímco teď mám v mobilu povinně celé bankovnictví, které nepoužívám a ani používat nechci, takže pokud se mi nekdo bourne do mobilu, má přístup k celému mému bankovnictví. Naprosto nesmyslně, jen na základě pitomosti bankovních IT.
Takže se vůbec nedivím, že takové bezcenné pitomosti soudruhů bankéřů spousta lidí nechce řešit. Já sám uvažuji o emigraci k jiné bance.
Co je to za blbost. Na webu ČT a dalších televizí si můžete spustit online vysílání většiny kanálů. U některých jako Nova až po registraci.
Ale samozřejmě každé zařízení s prohlížečem a připojením k internetu je možné použít. Ve většině případů není třeba zakoupení služby nebo instalace nějaké speciální aplikace.
DN:
Je to podobné, jako s povinným ručením na elektrokoloběžky. kromě dětských hraček se platí za všechno, (a co nevidět se bude platit i za velocipédy všeho druhu, protože nenažraný stát potřebuje čím dál, tím víc, tedy pokud vlastník nemá ZTP. A ten, kdo jede pod Win XP má většinou nějaké to rádio, nebo televizi.
Takže má to SIPO ještě vyšší podíl, než jsem si myslel. Navíc existuje tlak proti němu, např. někteří mobilní operátoři odmítají, aby platby zákazníků dostávali přes SIPO (konkrétně Vodafone i O2). Zřejmě je pro ně atraktivnější dolovat peníze ze "smluvních pokut", pokud k někomu nedorazí výzva k zaplacení.
Pergill:
Na poště jsem byl naposledy v minulém století. Jaksi ji k ničemu nepotřebuji. Do schránky sice nahlížím, ale jak je rok dlouhý nic v ní není. (Nápis REKLAMY NE na víku funguje). Jo jednou za rok tam najdu vyúčtování z družstva, faktury za elektřinu mi chodí na mail a místo dopisů a dnes už neexistujících telegramů mám rovněž mail. Ono klasický dopis do Kanady, Austrálie, nebo na Nový Zéland, kde mám všude přátele, jde skoro měsíc, je to nehorázně drahé a mail tam dorazí zdarma za max. jednotky minut.
U Novy lze spustit vysílání po webu?
Stačí se podívat na její web: Sledujte živě
Dostupnost pořadů ve volném streamu na webu záleží i na majitelích autorských práv. Na smlouvu o vysílání pořadů musí být dvě strany, a jestliže si ta prodávající nepřeje konkrétní distribuci, tak to kupující musí respektovat. Anebo připlatit – a to pak budou zase otázky, kolik to stálo, proč tolik…
Potom ale není možné za tyto služby chtít stejné poplatky jako za TV vysílání.
Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích však neříká, že jsou to poplatky za vysílání. Stávající i budoucí znění prostě říká, že slouží k financování veřejné služby České televize / Českého rozhlasu. Internetovým vysíláním není jenom prosté streamování živého vysílání na webu, ale také distribuce přes třetí strany jako jsou aplikace typu SledováníTV. A tam vidíte všechno. Nicméně i Česká televize už delší dobu pracuje na digitálním přístupu pro poplatníky, jehož cílem je umožnit sledovat stream po přihlášení pod ID poplatníka. Volně přístupný stream musí respektovat licenční omezení majitelů autorských práv k vysílaným pořadům.
Nova není zajímavá, tu nemusím platit.
Pokud je vysílání po internetu méně kvalitní a některé pořady tam chybí, mělo by se to odrazit ve výši poplatku.
Ale, jak jsem uvedl, jedním z hlavních problémů je, že se to platí po malých dílčích částkách za každou domácnost, takže to celé ještě roste o příslušné poplatky. Proto by byl lepší slovenský systém (ale mají ho i v jiných státech), kdy se to platí jednou velkou částkou ze státních peněz. A je vůbec problematické, zda jsou VP rozhlas a televize nějakým přínosem pro demokracii, když existují státy, bez pochyby alespoň tak demokratické jako my, kde VP média nemají (a tudíž je ani neplatí)
U CT plati 2654 tisic SIPO a 655 tisic fyzickych osob primo, celkem maji evidovano 3533 tisic prijimacu. Takze zalezi, jak se na to chceme divat, cca 80 % domacnosti plati SIPO, cca 75 % vsech plati SIPO (s tim, ze tato moznost neni dostupna pro pravnicke osoby). Nekontroloval jsem to uplne presne, ale myslim, ze jde o udaje k 31. 12.
U CRo plati 2539384 SIPO, 464029 primo, celkemfyzickych osob 3003413. Podnikatelskych subjektu plati 771328. Celkove 3774741.
Takze SIPO 84 % domacnosti a 67 % vsech (zase plati, zez SIPO mohou jen domacnosti).
Oboji je z patricnych zprav o hospodareni za rok 2022 (novejsi jeste nejsou nebo jsem je nenasel).
Kazdy rok SIPO klesa, takze ted to bude min.
Pergill:
Tyto poplatky platím příkazem k úhradě, takže bez starostí, (tak 4x do roka se podívám, jestli to probíhá tak, jak má) a bez jakýchkoli poplatků účtovaných bankou. (U České spořitelny účet nemám). takže nejpozději 19 dostanu na účet důchod, 20 zaplatím zálohy za bydlení, elektřinu, R a TV poplatek a tím končím, tvá Máňa. A pak už jen, rovněž zdarma, vybírám z bankomatů v ČR, Německu a Polsku hotovost podle aktuální potřeby. (Výběr ze všech bankomatů na světě mám rovněž zdarma) a do toho, za co a kde svůj důchod utrácím nikomu nic není a státu zejména!
Ano, víc než polovina domácností to platí přes SiPo. S tím nic nenaděláte, tihle lidé nejsou schopní si to převést na jiný typ platby. Nehledě k tomu, že když to platím hotově na poště, nemusím řešit problém "zvedli jsme zálohy na plyn, musíte si ve své bance zvednout limit na platby (jet do banky, vystát frontu u přepážky atd.)".
A výběr z bankomatů, opět horor, a s rizikem.
Danny:
Jak které. Ano, také mám internetbanking, ale na internet chodím pod Linuxem, prohlížeč mám nastavený na anonymní provoz a přísnou ochranu soukromí, mobil mám bez O. S. a Smartbanku tím pádem nepoužívám.
A svého soukromí si vážím, takže všude platím hotově, mobil vypínám, když z bytu odcházím, nebo ho nechám zapnutý doma, na sociální sítě nechodím a na výpisu z banky mám jen dvě příjmové položky, (důchod a příspěvek na mobilitu) a v odchozích položkách zálohu na bydlení, zálohu na elektřinu, koncesionářské poplatky a pak už jen výběry z bankomatů. Trvám na tom, že kam (ne)chodím a kde, kolik a za co utrácím je pouze moje věc a všech ostatních zbytečná starost,stejně, jako to, jak nakládám se svým volným časem.
24. 5. 2024, 11:58 editováno autorem komentáře
Já chodím se SiPo na poštu, mám to po cestě na chalupu, takže pár kroků (parkoviště před vchodem) a platím kartou poštovní spořitelny. Výhodou je, že když se opakovaně musely měnit limity na inkasní platby kvůli skákajícím cenám elektřiny a plynu, tak jsem nic měnit nemusel.
A nové technologie život spíš komplikují než usnadňují (jistě ne vždy). Problém spíš vidím v tom, že na ty, které život usnadňují, lidé přecházejí spontánně, zatímco k přechodu na ty druhé k tomu jsou nuceni (a v důsledku toho mj. narůstá podpora antisystémových či protestních stran a klesá naopak podpora vládním stranám i státu jako celku).
Ono i to setrvání významné části uživatelů PC u Windows XP je dáno tím, že další verze prakticky nepřinesly žádné benefity. Naopak, řada programů se na nich buď výrazně změnila k horšímu, nebo se nedají nainstalovat a rozchodit. Takže jsou uživatelé k přechodu na novou verzi motivováni negativně.
Ostatně, já po přechodu KDE na verzi 4, na níž oproti trojce nic nejelo (ani vypalovací program) a dodnes, obávám se, nemá plnou funkčnost trojkové verze, za to je tam "plasma", tedy jakýsi naprostý nesmysl, migroval na jiný desktop. A uživatelé Gnome, které bylo v té době také "vylepšeno", migrovali z tohoto desktopu masívně také.
A kmail jsem opustil poté, co ho "géníové" z KDE-týmu "vylepšili" fušeráckým propojením s jakousi pofidérní databází a snad nikomu se to nepodařilo rozchodit.