Průzkum České televize zjistil, že ubývá lidí, podle kterých její zpravodajství zprostředkovává pravdivý obraz skutečnosti. Totéž se týká vnímání objektivity, všestrannosti a vyváženosti vysílaných informací. „Není to expertní hodnocení, je to vox populi. Jsem přesvědčený, že na těchto parametrech, zejména vnímané schopnosti zobrazovat pravdivost nebo objektivitu, se intenzivně projevuje hybridní válka, ve které jsme dlouhodobě cílem útoku,“ komentoval výsledky generální ředitel České televize Jan Souček.
V průměru šest z deseti obyvatel souhlasí s výrokem, že je Česká televize důvěryhodná. „Máme to ještě rozděleno na sympatizanty vládních subjektů – pětikoalice a opozice. Větší důvěra v instituce veřejné služby je u sympatizantů pětikoalice, kde je hodnota důvěry 79 %. U sympatizantů opozice je na hodnotě 53 %,“ řekla vedoucí výzkumu Renata Týmová.
Výsledky podrobně probírala Rada České televize, která se jim na středečním veřejném zasedání věnovala více než dvě hodiny. Ačkoliv průzkum sleduje řadu dalších parametrů, největší diskuse byla právě o důvěryhodnosti zpravodajství, respektive České televize jako celku.
„Aktuálně je vnímaná schopnost České televize předávat pravdivý obraz skutečnosti již pouze 52 %. Z toho vyvozuju, že pouze polovina diváků má pocit, že jim Česká televize předává pravdivý obraz skutečnosti,“ citoval z dalších dat místopředseda Rady ČT Pavel Matocha. Od generálního ředitele chtěl vědět, co s tím bude dělat.
„Odpověď na otázku, jak to změníme, je hodná nositele Nobelovy ceny. Nepochybně 52 % jako vnímaná schopnost České televize předávat pravdivý obraz skutečnosti není pozitivní zpráva. Ale Česká televize se nepohybuje ve vzduchoprázdnu, a pokud se podíváte na srovnání důvěryhodnosti zpravodajství České televize v porovnání s ostatními velkými mediálními domy v Evropě, tak na tom rozhodně nejsme špatně,“ reagoval Jan Souček.
Důsledek hybridní války?
V důvěryhodnosti zpravodajství na celém českém mediálním trhu je Česká televize na druhé pozici za Českým rozhlasem. Podle generálního ředitele si televize nevede špatně, když se vezme v úvahu, jak dlouho jsou média veřejné služby vystavena útokům a snahám znevěrohodnit jejich zpravodajství.
„V hybridní válce nejde o to získat převahu, kdo má pravdu a kdo ne. Jejím cílem je znevěrohodnění jakékoliv informace a rozmlžení toho, kde se pravda nachází. Byť mě mrzí, že vnímaná schopnost předávat pravdivý obraz skutečnosti klesla v rozmezí let 2017 až 2021 o tři procenta, tak to vlastně nepovažuju za špatný výsledek,“ argumentoval Jan Souček.
„Já to považuju za špatný výsledek,“ namítl místopředseda Rady ČT Pavel Matocha. „Byl bych rád, kdyby čísla u České televize byla výrazně pozitivnější. Jaká budou u ostatních médií, mě už tolik netrápí.“
„BBC oproti loňskému roku poklesla o pět bodů, Česká televize o bod povyrostla,“ poukázal na evropské srovnání radní Roman Bradáč. „Je to poměrně dost zvláštní. Myslím, že je to hodně dané i tématy, která média v konkrétní zemi řeší, třeba volby nebo jiné problematické téma.“
Generální ředitel zdůraznil, že pokles důvěry v média je celosvětový problém a netýká se jen médií veřejné služby. V České republice podle průzkumu CVVM důvěřuje obecně médiím 30 % obyvatel, v roce 2015 to přitom bylo 39 %.
„Domnívám se, že médiím včetně České televize nezbývá než neúnavně pracovat, garantovat a dokladovat, že odraz skutečnosti, který přinášíme, odpovídá realitě. Mimo jiné ověřováním, fact checkingem a důslednou reakcí na kritické připomínky, které k vlastnímu zpravodajství dostáváme,“ konstatoval Jan Souček.
Důvěra v Události
Diskutovalo se také o důvěryhodnosti hlavní zpravodajské relace Události. Tu považuje za důvěryhodnou 56 % lidí, s velkým odstupem je to nejlepší výsledek na celém televizním trhu. Také toto číslo ale v průběhu let klesá. „Nejlepší čísla dosahovaly Události v roce 2015, to bylo 66 %, kdežto v současnosti jsou na 56 %. Je nepěkné zjištění, že Události, co se týká důvěryhodnosti, stále klesají, zatímco konkurenční pořady, pokud nerostou, tak neklesají,“ poznamenal radní Roman Bradáč, bývalý ředitel ČT24.
„Byl bych rád, abychom vnímali ten propad mezi zhruba 57 % důvěryhodnosti Událostí a naším nejbližším konkurentem, který je aktuálně na 24 %. Naši konkurenti by potřebovali více než zdvojnásobit svou důvěryhodnost, aby dosáhli důvěryhodnosti Událostí,“ upozornil Jan Souček. Zpravodajství TV Prima důvěřuje zmíněných 24 % lidí, Nově 18 %.
Ředitel zpravodajství Petr Mrzena připomněl, že se na vnímání důvěryhodnosti hlavní zpravodajské relace mohly podepsat polarizující události posledních let. Například válka na Ukrajině nebo volby. „Je to výsledek, který reflektuje nějaký názor diváků nebo oslovených. A my ho můžeme ovlivňovat pouze mírou poctivosti a profesionality naší práce,“ domnívá se Mrzena.
Členové Rady České televize si všimli, že podle dlouhodobých dat stoupá důvěra ve zpravodajství komerčních stanic. Nárůst je vidět zejména u televize Prima. Manažeři České televize to přičítají tomu, že soukromá stanice v roce 2020 zahájila spolupráci se CNN. „Propojení Primy se CNN nastalo v roce 2020, a to je právě okamžik, kdy jim hodnoty začaly o jednotky procent růst,“ upozornil Jan Souček.
Kam odešli diváci TV Barrandov
Podle Součka se na Novu a Primu přesunuli také dřívější diváci televize Barrandov s „hodně polarizovaným viděním společenské situace“. Ještě v roce 2018 považovalo osm procent diváků za nejdůvěryhodnější zprávy právě pořady Jaromíra Soukupa na Barrandově. S postupným propadem TV Barrandov hledali náhradu. „Přelévali se zejména na CNN Prima News, ta v průběhu posledních let měla největší akvizici lidí, kteří předtím byli ochotní vidět jako nejdůvěryhodnější zpravodajskou relaci tu na Barrandově,“ dodal generální ředitel.
S jeho interpretací ovšem nesouhlasil místopředseda Rady ČT Pavel Matocha. „Když si vezmu jako základ rok 2020, kdy začala růst CNN Prima News, tak Barrandov tam má dvě procenta. Má je pořád a CNN Prima News vyrostla z 18 % na 24 %. Nova vyrostla z 16 % na 18 %. A klesá Česká televize. Takže diváci, kteří považují za nejdůvěryhodnější Primu, přešli z České televize, ne z Barrandova,“ řekl.
Podle Součka se však právě na Primě objevují osobnosti s „polarizovanějšími výklady společenské reality“, jimž dřív dával prostor Barrandov.
Radní Tomáš Řehák varoval, že u podobných průzkumů důvěryhodnosti je ošemetné, jak se s tímto pojmem pracuje. „Dám absurdní příklad. Když bude Česká televize zarytě trvat na tom, že země není placatá, ale kulatá, protože se na tom vědecká komunita shodla, tak bude nedůvěryhodná v očích těch, kteří tvrdí, že země je placatá. To ale nijak nevypovídá o její důvěryhodnosti, pouze o míře důvěry, které jí jednotlivé skupiny v této věci dávají. Míra důvěry zdaleka nevypovídá o důvěryhodnosti,“ připomněl.
Ohradil se také proti tomu, co někteří radní z prezentovaných údajů vyvozují. „Prapůvodním vzděláním jsem statistik a trochu trpím tím, co tu provozujeme. Máme nějaká čísla a předháníme se v interpretacích, co by mohla znamenat. Můžeme zformulovat nějakou hypotézu, ale pak bychom ji měli exaktně ověřit sociologickým průzkumem. To je strašně drahé, ale pokud si řekneme, že jsou to pro nás zásadní data, abychom změřili, jak se televize chová, tak bez toho, abychom měli daty podložené interpretace, tu jenom věštíme z čísel,“ konstatoval.
Rada České televize nakonec vzala údaje ze zprávy o měření veřejné hodnoty vysílání na vědomí.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem