Problém je spíš v tom, že znefunkčněním vestavěných analogových rádií v autech, mobilech a dalších zařízeních by ČRo přišel o možnost, jak vymáhat koncesionářské poplatky po každém, kdo odebírá elektřinu nebo vlastní auto.
Nejen že se seniorskeptik pasuje na experta ve všem, což mu ovšem občas nevyjde, ale dokonce už ví, jak rozhodne francouzská vláda v říjnu, čím nahradí dočasné financování veřejnoprávních médií z DPH (které přinese obdobné finance jako dosavadní televizní poplatky), což je ale jen populistický politický krok, jak francouzským domácnostem v těžké době na 2 roky ulevit při odpuštění tohoto poplatku. Co bude potom, to se teprve uvidí...
Nikoloki:
A co budeš dělat, až analogové rádio skončí, jako že to už brzy nastane? Ostatně, když se přecházelo z DVB-T na DVB-T2, tak nutnost nákupu nových a vyhození starých settopboxů také nikdo neřešil. Takže se prostě jen koupí nový settopbox s dírou pro kartu, nebo flashku a bude. Jenže tohle je příliš jednoduché, takže to asi nehrozí. Nicméně ve Francii už se koncesionářské poplatky platit nebudou, takže se to tam bude muset také nějak řešit.
SB:
Fotky si tisknu sám, stačí na to trochu slušnější grafika v o něco výkonnějším počítači, Photoshop a fototiskárna, která tiskne alternativními inkousty na alternativní fotolesklý papír a pro tyto materiály má kolorimetrem vytvořený barevný profil. A stále platilo, platí a bude platit: Když chceš něco kvalitního a levného, musíš si to udělat sám a když to neumíš, máš smůlu! Takže na fotolaby zapomeň to je služba pro ty, co jsou líní a neschopní, takže jim nezbývá, než držet hubu, čekat, až to bude hotové a platit za něco, co zřídkakdy vypadá tak, jak by si představovali.
To určitě ne. Set-top box, jak z názvu vyplývá, je zařízení na příjem, typicky DVB-C, DVB-T2 nebo DVB-S2. Toto zařízení nic nevysílá. Jednosměrná komunikace.
Modem, jak opět z názvu vyplývá je zařízení modulátor - demodulátor. Tedy pro vysílání i příjem. Zpravidla xDSL modemy, kabelové modemy sdružující modulaci DVB-C pro příjem kabelové TV a modulaci pro připojení k internetu... Ta obsahuje dopředné a zpětné kanály. Tedy obousměrná komunikace.
Jsou to dvě odlišná zařízení.
Není mi zcela jasné, k čemu je dnes dobré zpracovávání analogových materiálů, když vše v TV už jede digitálně, takže když bude TV chtít přehrát analogový film, bude ho muset napřed převést do digitální podoby. A s rádiem to bude podobné. Přijde den D, hodina H a všechna analogová radia už budou jen šumět. Takže zachovávat chemické technologie? pokud se na nich bude dát vydělávat, budiž, ale nevidím nejmenší důvod, proč by tento zbytečný luxus měl být hrazen z koncesionářských poplatků.
Proč? Stačí modem a když se přecházelo z DVB-T na DVB-T2, tak si také každý, kdo to chtěl chytat, zaplatil modem z vlastní kapsy. Problém je spíš v tom, že znefunkčněním vestavěných analogových rádií v autech, mobilech a dalších zařízeních by ČRo přišel o možnost, jak vymáhat koncesionářské poplatky po každém, kdo odebírá elektřinu nebo vlastní auto.
Jinak reedice se dělají převážně na významných dílech z analogové doby, zapsaných na analogových médiích kde kvalita obsahu časem degraduje. ... Primárním cílem reedice podle me není "mít ve 4K, to je spíše jen side-effect. Pokud se bude reedice dělat v době kdy budou běžné přístroje třeba na 128K, tak výsledek bude ve 128K.
Zkuste si, prosím, přečíst příspěvek, který celé tohle téma začal. Byl to tento dotaz: A proč se některé věci s velkou slávu digitalizují opakovaně? Protože tou chemickou cestou tam je víc detailů, než kolik z toho byli schopni s přiměřenými náklady v minulosti vydolovat, dále zpracovat a někam uložit.
Řeč tedy není o filmech, které jsou teď digitalizovány poprvé a rovnou na 4K. Řeč byla o filmech, které už jednou - nebo spíš dvakrát (DVD a BD) - digitalizovány byly a teď se dělá 4K reedice.
21. 8. 2022, 19:28 editováno autorem komentáře
"jaké jsou pohnutky 4K reedic, poněkud irelevantní. Nebo snad chcete říct, že ta 4K reedice má lepší příběh?"
čemu nerozumíte na větě "zrak je také důležitý" ?
Jinak reedice se dělají převážně na významných dílech z analogové doby, zapsaných na analogových médiích kde kvalita obsahu časem degraduje. Při přepisu na digitál se také zrestaurují existující vady. Primárním cílem reedice podle me není "mít ve 4K, to je spíše jen side-effect. Pokud se bude reedice dělat v době kdy budou běžné přístroje třeba na 128K, tak výsledek bude ve 128K.
Archivovat 100 let digitalni data je celkem primitivni. Online replikovane decentralizovane zalohy. Ja mam veskere svoje zalohy od devadesatych let a neprisel jsem ani o bajt. A nejlepsi na tom je, ze cim starsi data, tim levnejsi to udrzovani zalohy je s tim, jak roste kapacita a klesa cena ulozist. U filmu je jiste jedno... archivace stoji kupu penez a stejne to degraduje. Nerikam, ze se maji filmy spalit a drzet jenom digital, ale ten vas "argument" je vazne smesny.
Zrak je samozřejmě důležitý, ale film nedělají detaily, ale příběh, scéna a zážitek.
To je sice hezká a často opakovaná fráze, ale v debatě, jaké jsou pohnutky 4K reedic, poněkud irelevantní. Nebo snad chcete říct, že ta 4K reedice má lepší příběh?
...je i dost cinefilů, kteří neváhají investovat do opravdového domácího filmového zážitku.
Jak už jsem napsal: malé procento (nebo spíše promile resp. ani to promile ne) sice takové vybavení doma má, ale není jich tolik, aby se ty 4K verze dělaly kvůli nim, protože kdyby si je koupili jen oni, nemůže se to vydavateli vyplatit. Ten musí naopak spoléhat na to, že si je ve valné většině koupí zákazníci, kterým to oproti BD vůbec nic nepřinese. Proto jsem na tu úvodní otázku odpověděl tak, jak jsem odpověděl.
Vraťte na ČT reklamu ve velkém na všechny kanály. Nebojte se toho. Lidé budou remcat, ale zvyknou si když uvidí, že programy zůstanou a nebudou se rušit velkém projekty. Situace je taková jaká je a byla by škoda, kdyby ČT byla ze hry co do vlastní tvorby a atraktivity programu. Dejte ČT možnost podnikat, tedy prodávat reklamní časy.
Tohle je trochu jiná situace. Že by se v řádu desítek nebo i stovek let lidstvu nějak zázračně hromadně zlepšil zrak, není příliš pravděpodobné. A u promítání filmů na stěnu už dnes není většinou ani tak problém finanční, projektory už dnes nejsou o tolik dražší než kvalitní velkoplošné televize, ale spíš praktický. Prostě málokdo to prožívá tak, aby si vyhradil celou nebo téměř celou stěnu pro promítání filmů, řešil instalaci projektoru, ozvučení atd.
Zakódovat a basta fidli - a milionům sledovatelů ČT a ČRo zaplatíte výměnu VŠECH radio a TV přijímačů Vy sám nebo Vám s tím ještě někdo pomůže? Hlásím se k výměně 55" OLED 3D televizoru - to jsem zvědavej, kde ho seženete … A hele, když jste tak radikální, tak doufám, že například stejně radikálně zaplatíte pokutu, až Vám v zimě naměří tepelná kontrola v předsíni 16°C :-) …
Marekjicha:
Pokud jsou ty laboratoře schopné se uživit samy, ať tak činí. Ale nevidím jediný důvod, proč by tato, v podstatě už mrtvá technologie, měla být živena z peněz koncesionářů. Ano, pokud budou mít zakázky,ať jim ČT prostory, které využívají, pronajme za nějaký symbolický peníz a ať jedou dál. A pokud jde o financování ČT a ČRo: Koncesionářské poplatky zrušit bez náhrady, veškeré vysílání zakódovat a kdo o to stojí, ať si to platí. Aneb reálný tržní kapitalismus do všech důsledků, s tím, že co není životaschopné, to samovolně uhnije.
Tomáš:
Petrolejkou se dá také svítit. Sice to smrdí, není od toho moc vidět a vyjde to mnohem dráž, než tepelná koule, nebo LED žárovka, ale když ono je to tak pěkné a nostalgické,že? Když někde jede parní vlak, lidé se do něj hrnou, ale kdyby s ním měli jezdit každý den do práce, asi by je to nadšení rychle přešlo.
Filmová kamera je drahý, těžký a choulostivý stroj, se spoustou precizních pohyblivých mechanických dílů, natáčet s ní z dronu je prakticky nemožné a točit cokoli v přírodě, zejména v místech s vlhkostí přes 90%, nebo zamořených slanou vodní tříští, nebo sopečnými emisemi, je velmi problematické rovněž, ohrožena je jak těžká a neohrabaná technika, tak i filmový materiál. Digitální záznam má navíc tu velkou výhodu, že natočenou scénu je možno zkontrolovat okamžitě a ne až za dlouho dobu po vyvolání negativu a pořízení a vyvolání další kopie. Takže důvod pro kříšení filmové techniky není vůbec žádný, navíc filmy stářím křehnou a jejich přetáčení vede k rychlé degradaci barevných vrstev, (odloupávají se šupinky) a provoz klimatizovaných úložišť také není levný. To, že se některé filmy digitalizují opakovaně, je dáno tím, že jak HW, tak SW, které jsou pro tuto práci potřebné, procházejí rychlým vývojem a nové postupy a systémy usnadňují zejména rekonstrukci barev a opravy mechanických poškození.
Slyšel jste už někdy o 4K projektorech pro domácí použití? ... Pro kvalitní vizuální zážitek při sledování filmu ve formátu 1:2,4 uvažujte uhlopříčku 3,5 m...
Slyšel... Ale nedělám si iluze, kolik procent domácností takové vybavení má a navíc promítá na takhle velkou plochu. Bude to aspoň promile? Spíš ne. A z té poměrně malé skupiny ještě zdaleka ne všichni budou mít zájem o konkrétní film, takže pokud by cílem 4K BD reedic měla být jen tahle skupina, ekonomicky by se vyplatit nemohly. Proto trvám na tom, že remastery pro 4K BD a 4K streaming jsou spíš marketing než odraz reálné potřeby. Aby se mohly vyplatit, drtivá většina těch, kdo si je koupí, je vlastně nepotřebuje a nevyužije.
Způsob, který navrhuji já, by úroveň nezávislosti nezměnil ani v nejmenším. Stejně jako teď by k jakékoli změně byla potřeba (nebo "stačila", chcete-li) změna zákona, takže v míře (ne)závislosti by se nezměnilo naprosto nic. Jen by odpadla zbytečná režie spojená s vybíráním velkého počtu malých částek, aparát potřebný na vymáhání, vyhrožování a zastrašování, dohady, jestli je televize bez tuneru (nebo dokonce i počítač) "zařízení schopné příjmu", placení firmami za zařízení, která ani vzdáleně nejsou zamýšlena a používána jako televize atd. A naopak, bylo by jednodušší implementovat automatickou valorizaci navázanou na ekonomické ukazatele, aby politici nemohli ČT a ČRo snadno "vyhladovět" prostě jen tím, že nebudou dělat nic, jak to vidíme u součaného systému.
Diletanti tvrdí, že 2K stačí. Odborníci ví, že rozlišení 4K odpovídá původní kvalitě 35mm negativu.
Nějak vám v tom svatém nadšení unikl kontext. Ten příspěvek jsem schválně začal slovy Pokud se bavíme o digitalizaci pro potřeby "domácích" médií...
. Což souvisí s
Protože prý 4K je blbost. No on to dnes má už skoro každý doma, že? Ten hardware - 4K televize. Už máme 4K i v mobilu!
To možná máte. Ale zkuste si najít, jaká je rozlišovací schopnost zdravého lidského oka. Nebo ani nemusíte hledat, je to přibližně jedna úhlová minuta - a i to jen u toho, kdo má zrak opravdu naprosto v pořádku, což zdaleka nemá každý. A pak si zkuste spočítat, v jaké vzdálenosti byste musel sedět od obrazovky běžné velikosti, abyste při rozlišení 1920x1080 byl schopen rozlišit detaily na úrovni jednoho pixelu, takže by vám toto rozlišení nestačilo. Pokud se vám počítat nechce, vězte, že ta vzdálenost je asi 1.56-násobek úhlopříčky, takže např. 55" televizi byste musel sledovat ze vzdálenosti necelých 220 cm a 6" panel mobilu z necelých 24 cm. Tož tak... ono je někdy dobré se trochu zamyslet, než začnete oponenty prohlašovat za diletanty.
Pro Michala Káru - Pane Káro 15,-Kč je cena jednoho rohlíku.
Nevím, kde jste zvyklý kupovat rohlíky, ale když se podívám na stejnojmenný e-shop (který je obecně dražší než běžné obchody), tak pominu-li šílenosti z posledního řádku, stojí tam tolik jen dvě položky, a to jsou spíš speciality, to, co by se dalo prohlásit za normální rohlík, stojí od 4.90 do 7.90. To jen pro pořádek.
Ale o to nejde, berme to tedy jako poněkud přestřelenou nadsázku. Podstata je někde úplně jinde. 15 korun měsíčně by mne opravdu nezruinovalo a už jsem tu v diskusích několikrát napsal, že poplatek už se měl valorizovat dávno (pokud tedy budeme trvat na zachování tohoto nešťastného a neefektivního způsobu financování). Ale ta laboratoř není zdaleka to jediné, co by v ČT potřebovalo podpořit a co je plánovanými (vynucenými) škrty ohroženo. A co mne jen tak narychlo z hlavy napadne, tak třeba na tvorbu pro děti, sportovní přenosy nebo novou budovu zpravodajství - a vlastně klidně i na ČT3 - bych ty peníze, a klidně i víc, dal mnohem raději než na tu "vaši" laboratoř. A je mi úplně jedno, jestli mne kvůli tomu prohlásíte za nekulturního barbara. Hodnocení člověka, který předvádí takovou kombinaci demagogie, manipulace a zavádějících i zjevně nepravdivých tvrzení jako vy, pro mne totiž není relevantní.
Rád Vám půjčím.
Jenom jednou, nebo jste to za něj ochoten zaplatit každý měsíc? A jste to ochoten zaplatit i za všechny ostatní, kteří tu laboratoř prostřednictvím koncesionářských poplatků platit nechtějí, protože v jejím dalším fungování v rámci ČT nevidí smysl?
Tak ještě jednou reakce na reakce:
Pro Michala Kubečka - proč se digitalizuje opakovaně? Protože se v naší zemi neposlouchají hlasy odborníků, ale diletantů. Diletanti tvrdí, že 2K stačí. Odborníci ví, že rozlišení 4K odpovídá původní kvalitě 35mm negativu. Proč se neudělá jen jednou přepis do 4K a jen jednou se film nerestauruje a neretušuje? Vyšší kvalita už není. Protože prý 4K je blbost. No on to dnes má už skoro každý doma, že? Ten hardware - 4K televize. Už máme 4K i v mobilu! Tak budeme dál blbnout s 2K a HD, to abychom se ujistili, že domácí smrádeček je nejlepší... No a potom se to bude dělat znovu. Bude nás to stát 2x tolik. Něco jako ta elektřina... Poděkujte diletantům!
Pro Michala Káru - Pane Káro 15,-Kč je cena jednoho rohlíku. Je-li toto pro Vás nepřekonatelná suma, je mi Vás líto. Rád Vám půjčím. Říkáte, že je to dost drahá sranda a nulový význam. Tak jo, respektuji Váš názor.
Kdo si nevšiml výborného polského filmu, který běží v našich kinech a názvem "Nezanechat stopy"? Film oceňovaný na mezinárodních festivalech, dostal jako jediný cenu TRILOBIT od FITESU, protože nebyl lepší hraný film natočený v České republice v roce 2021. Tento film je natočený na 16mm filmový materiál, koprodukovala ho Česká televize svým podílem, což bylo právě jenom vyvolání ve filmových laboratořích ČT. Takže v soutěži za minulý rok zvítězili u nás v hrané umělecké tvorbě Filmové laboratoře ČT.
Když ve stejném roce dánská produkce připravovala pohádku, kterou chtěli natáčet v Čechách na film, tak ČT odmítla, protože neměla jednoho pracovníka - mechanika vyvolávacího stroje, který zemřel na kovid. Počet pracovníků filmových laboratoří je poddimenzovaný. Tak Dánové odjeli natáčet a vyvolávat svůj film jinam. Že jsme o něco přišli? O co asi, o peníze??? O prestiž? O práci zaměstnanců filmových laboratoří, které prý nic nedělají?
Nyní se připravuje koprodukce litevského filmu "Hladovka", který podpořil český fond kinematografie. Bude rovněž celý natáčený na filmovou surovinu 16mm a producenti chtějí vyvolávat v laboratořích ČT. Blíží se natáčení dalších filmů na filmovou surovinu, produkce ze Srbska a další produkce ze Slovinska. Zajímá nás to anebo předáme tyto lukrativní projekty maďarské laboratoři? Co myslíte? ČT může mít mnoho zajímavých koprodukčních vstupů do mezinárodních projektů. Chce to ale komunikovat v angličtině. Pan ředitel Václav Myslím na poradě Rady ČT řekl, že je marketing zajištěn webovskými stránkami, kde je laboratoř zmíněna. Je to tam napsáno česky anebo anglicky? A nechtělo by to jednoho anglicky mluvícího produkčního, který by se zahraničními producenty komunikoval? Nechtělo by to nasadit o trochu nižší ceny než mají Maďaři, aby i němečtí producenti reklam přestali jezdit do Budapešti, ale zůstali v Praze, dali si jedno u Fleků a odvezli si kvalitně vyvolanou reklamu? Jo to je to "umění" co není prý potřeba. Kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten čumí, jsme si říkali na základní škole, když mi bylo 7 let. Venku potřeba "umění" je a je z něho poctivý byznys. Je potřeba se probudit se ze spánku...
Spíme či bdíme?
Pokud by filmové laboratoře měli přijít každého koncesionáře na 15 korun měsíčně, tak mi to přijde jako dost drahá sranda vzhledem k prakticky nulovému významu.
> Podívejte kolik nám manažeři domluvili, že budeme platit za elektřinu, kterou
> vyrábíme nejlevněji v Evropě! Dobře nám neinformovaným tak...
Ano, vám neinformovaným, to jste se zařadil dobře.
Reaguji na předchozí reakce:
Pro OxOO - je důležité vědět, že filmové laboratoře se nedají přestěhovat. Vyvolávací automat není přenositelná bedýnka, ale třípatrová chemická věž s velkými káděmi a regeneračními systémy obsahujícími jedy. Tedy přestěhování nepřipadá v úvahu. Dotace MKČR nejdou použít pro veřejnoprávní televizi, která je financovaná z koncesionářských poplatků. Tedy opět tuto radu nemůžeme použít. Mimochodem zvýšení koncesionářských poplatků o 15,-Kč, měsíčně, což by pomohlo ČT nelikvidovat unikátní pracoviště a filmová laboratoř asi nebude jediné, je dnes cena jednoho rohlíku. Nestydíte se za to drazí politikové?? Poplatky nebyly zvýšeny od roku 2008 !!!
Pro Net - natáčení na film nelze přirovnávat ke kovářům a švadlenám, protože je to dnes běžný způsob natáčení filmů. Nakonec kováři a švadleny také dodnes dobře fungují... Čili žádná technologická odúmrť starých postupů to není. Např. americký miliardový projekt Duna rež. Vileneuva, která získala Oskara je natáčena na digitální kameru, potom přepisovaná na analogový film a po vyvolání opět digitalizovaná a digitálně dokončovaná. Proč to Mistři Hollywoodu asi dělají? Že by se jim to finančně nevyplácelo? Všem to bude? Nějaký pes je zakopán...
Pro pana Kubečka - ono to "pravé umění" máte pravdu v produkci České televize dost obtížně hledat. Jsou ale filmy, které byly natočeny v ČT na filmovou surovinu a hle, jsou to oceňované Nabarvené ptáče a Krajina ve stínu. Filmy se kterými se rádi chlubíme a které získávají České lvy a jiné mezinárodní ceny. Asi to bude tím, že jsou tím pravým uměním. Že by český divák nechtěl pravé umění? Česká televize by se měla starat o filmovou laboratoř protože jí to náleží ze zákona, kde se píše, že se má veřejnoprávní ČT starat o českou kinematografii. Filmová laboratoř je jistě nedílnou součástí české kunematografie a navíc i součástí velkého a bohatého Archivu a programových fondů ČT, které jsou plné starých filmů, které potřebují mokrou restaurátorskou péči. Nebo manažeři raději ušetří rohlík a potom poklady české televizní tvorby budou vyhazovat do popelnic?
Pro Michal Kára - ano neinformovanost je u nás velká a vypadá to jako že i řízená. Jak jinak bychom mohli prodat naši vodu Francouzům, Plzeňské pivo Japoncům atd. atd. atd. Některé komodity nemohou podléhat finančnímu manažerskému uvažování, jinak dopadneme ještě hůře než nyní. Podívejte kolik nám manažeři domluvili, že budeme platit za elektřinu, kterou vyrábíme nejlevněji v Evropě! Dobře nám neinformovaným tak...
A proč se některé věci s velkou slávu digitalizují opakovaně?
Pokud se bavíme o digitalizaci pro potřeby "domácích" médií, tak dnes už především proto, aby se jednou za čas trochu podojili zákazníci. Remaster pro BD ještě smysl dával, ale 4K je z hlediska rozlišení pro domácí přehrávání spíš marketing než cokoli jiného, jakýs takýs smysl by to mohlo dávat leda kvůli lepšímu podání barev, ale na to většina zákazníků nemá hardware, nebo vyšší snímkové frekvenci, ale ta je tabu, protože to "není dost umělecké".
A proč se některé věci s velkou slávu digitalizují opakovaně? Protože tou chemickou cestou tam je víc detailů, než kolik z toho byli schopni s přiměřenými náklady v minulosti vydolovat, dále zpracovat a někam uložit.
Filmy, které se v minulosti natočili s velkou slávou na tehdy high tech digitál jsou dnes odkázané maximálně na upscaling a starší věci se znovu skenují, restaurují a znovu to vychází ve vyšší kvalitě, než ty starší věci natočené čistě na digitál.
Neříkám, že to tak je vždy. Nekvalitní kamera, neschopná obsluha, špatný filmový materiál a ty data tam taky nebudou. Jen bych ten kinofilm automaticky neházel do starého železa.
On ještě někdo dnes točí na film? A proč se tedy archivy digitalizují? Že filmová kopie nikdy nebude tak kvalitní a levná, jako digitální, nemluvě o nárocích na úložiště, už je přece dávno známo. Z dřívějška jsem měl (počínaje rokem 1974), mraky diapozitivů, investoval jsem, tehy asi 13.000 do kinofilmového skeneru, strávil spoustu času zpracováváním těch obrázků a dnes mám vše, v mnohem lepší kvalitě, ve vlastním digitálním, z venku nepřístupném, úložišti. Takže chemická fotografie a filmový materiál je pro mne už přežitek. (Z oskenovaného kinofilmového políčka vytisknu do minuty za 2,50 Kč perfektní fotografii A3, chemickým způsobem nemám šanci.)
Osobně si myslím, že kulturní dědictví tohoto typu by mělo spravovat nějaké muzeum. Něco na způsob skanzenu, kde kováři, švadleny a další zachovávají tradici starých postupů. Nevidím důvod, proč se podobně nestarat i o modernější řemesla, která si na sebe momentálně nevydělají, ale představují při nejmenším důležitou etapu historie. A své využití občas najdou při práci s historickými materiály.
Nutit k tomu ČT se imho mírně míjí s jejím posláním, ale úplně to rušit je nenávratný proces.
Hlavním důvodem je, že jde o objekt národní kulturní identity, plnící základní otázky prestiže českého národa, kde je opravdu potřeba nalít peníze "do díry na peníze". V případě filmové laboratoře nejde o "hračku", ale o vysoce kvalitní součást výrobního procesu české kinematografie. Jejím zrušením se z nás stane závislý uživatel, který bude za tyto práce muset platit v zahraničí neúměrně vysoké částky. Odbobně je tomu u opony Národního divadla. Položte si otázku, proč platíme její údržbu a restaurování, když opona jako taková nevydělává žádné peníze. Bez této opony se budou dále hrát jako komedie tak tragédie a divák nic nepozná. Pojďme tedy zrušit filmovou laboratoř ČT a oponu Národního divadla. Budete potom bohatším mužem? Budete hrdý na národ, který měl dříve aspiraci konkurovat silným sousedům, alespoň v kulturní a technologickém know-how?
Je to vlastně velmi podobný příběh jako s tím nešťastným liblickým vysílačem: skupinka lidí si zvykla na nějakou hračku a provozovatel "jim" ji chce vzít, protože ji sám už k ničemu nepotřebuje a jen ho stojí peníze. Oni si ale na hračku zvykli, tak vztekle dupou a vykřikují, že by se tomu provozovateli mělo nařídit, že tu hračku musí provozovat - a hlavně financovat - dál a vykřikují, že je hrozně užitečná a naprosto nepostradatelná. Ale platit tu legraci musí samozřejmě někdo jiný.
Když je podle asociace ta laboratoř tak strašně lukrativní a je tak jednoduché z ní udělat ziskový byznys (nebo aspoň neztrátový), tak proč nikde nečtu o návrhu, že by si to vzali na triko sami? Na papíře (nebo v e-mailu) vypadá všechno jednodušeji, než když se to má realizovat v praxi. Navíc i kdyby to nakrásně šlo provozovat i v jiném režimu než "díra na peníze", pořád není jasné, proč by to měla provozovat zrovna ČT, která to využívá jen minimálně a snadno by se bez toho obešla úplně.
Obecný názor profesních organizací Asociace režisérů a scenáristů (ARAS), Asociace kameramanů (AČK), Český filmový a televizní svaz FITES, Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), Asociace profesionálních mistrů zvuku (OAZA), filmových škol FAMU a FAMO k nerozumnému rušení Filmové laboratoře České televize.
- Existují také jiné hodnoty, než jen ekonomický růst a vývoj divácké sledovanosti. Autorské organizace společně s filmovým školstvím, vedle logického úsilí o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, mají starost o hodnoty obecně kulturní, související s udržováním národní kulturní identity. Existence filmové laboratoře mezi ně patří. Veřejná služba ČT má za úkol rovněž péči o českou kinematografii a sem patří také udržení ochranných křídel nad poslední filmovou laboratoří v Praze. V Praze, v jednom z největších filmových center Evropy, se od doby Jana Kříženeckého vždy vyvolával filmový negativ. Nejde tedy jen o kulturní, ale také o prestižní záležitost.
- Zájmy Zpravodajství ČT na vyklizení prostor laboratoře a vybudování nového studia jsou s právem na existenci unikátní a vysoce kvalitní filmové laboratoře, nesouměřitelné a to hlavně v době, kdy nejsou na podobné stavby peníze. Nejsou-li peníze na výrobu, na honoráře autorů, režisérů, kameramanů, mistrů zvuku a střihu, omezuje-li se vysílání a produkce ČT, kde se berou peníze na náročnou likvidaci laboratoří a novou stavbu zpravodajského studia?
- Činnost Filmové laboratoře Zlín, a.s., je rovněž ohrožena. Po případném zániku laboratoří v ČT, Zlín logicky zvýší ceny, uplatní monopol na trhu, což zlikviduje nejen filmové školství, které jede rozpočtově rovněž nadoraz. Pro ČT nastanou neúměrně nekomfortní situace, neboť i filmový archiv ČT je plný filmových archiválií, které čeká dlouhodobá chemická ochrana a to není jenom čistění, ale rovněž zabezpečovací kopírování na filmový intermediát. Nedokážeme si představit výši plateb za tyto kopírovací služby prováděné v zahraničí, přitom doma máme vysoce kvalitní kopírku i celý zpracovatelský proces in house a mohli bychom tyto služby sami nabízet např. do Německa. V sázce jsou tedy hodnoty nedozírných rozměrů.
- Na společné schůzce autorských organizací a filmových škol s vedením ČT se 11.7. 2022 dohodlo, že se filmová laboratoř zatím rušit nebude a tento problém se odloží na příští rok. Mezitím se účastné strany budou snažit o zabezpečení rozpočtu pro filmové laboratoře, řádově jde o 10 mil. korun. Autorské organizace a filmové školy spolu s ČT zahájily jednání na NPÚ o začlenění laboratoře ČT do seznamu národních technických památek UNESCO. Aktivita s UNESCO spadá do této dohody. Organizace celého procesu se ujala FAMU. Rovněž je potřeba udělat marketingový plán na propagaci filmové laboratoře, protože je jedna z mála kvalitních filmových laboratoří v Evropě a není proto důvod, aby ekonomicky strádala.
- Na závěr si dovolujeme připomenout obrovské množství lidské práce, technické a technologické finesy, odborné mistrovství a unikátní know-how, práci zaměstnanců laboratoře ČT, kteří patří mezi špičkové odborníky v oboru. Jde o tradici největšího výrobce českých filmů po listopadu 1989. A v neposlední řadě jde i o filmovou kulturu a kulturu vůbec. To vše přece nejde jen tak lehkomyslně zahodit. Jde o odpovědnost dobrého hospodáře, nutnost starat se rovněž o statky, které již existují, jsou součástí našeho národního bohatství a je tedy potřebné pracovat na jejich uchování.
18. 8. 2022, 09:27 editováno autorem komentáře